„Pedagogická činnost je můj celoživotní koníček“

  • Kamila Návratová
  • 03.06.2022
Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. z Ústavu bohemistiky a knihovnictví obdržel v rámci X. Národního semináře informačního vzdělávání v Brně Ocenění za rozvoj informačního vzdělání v ČR. Velice gratulujeme a přinášíme rozhovor.
Získal jste Ocenění za rozvoj informačního vzdělávání v ČR, co si pod tím můžeme představit?
Je to pěkně zarámovaný diplom ve dřevě. Ale vážně: je to moc milé, těší mne to a nesmírně si vážím toho, že organizátoři pravidelné konference věnující se různým aspektům informačního vzdělávání, resp. tématům informační gramotnosti v mezinárodním i národním kontextu, ocenili moji dlouholetou práci v oblasti formálního a neformálního vzdělávání. Konferenci pořádá každoročně už deset ročníků Masarykova univerzita v Brně a její Katedra informačních studií a knihovnictví, ale cena se udělovala, tuším, teprve podruhé. Jsem moc rád, že jsem ocenění získal jako pedagog Slezské univerzity v Opavě, protože pociťuji s naší univerzitou velkou a přirozenou sounáležitost. Rád za náš obor tzv. kopu, kdybych to vyjádřil uvolněnou sportovní terminologií. 

Tématem desátého ročníku Národního semináře informačního vzdělávání byla Knihovna – prostor pro teens aneb Dveře knihovny mládeži otevřené, jak tedy české knihovny tyto (potenciální) čtenáře vnímají?
Podchytit pro využívání knihoven děti v předškolním věku, v mladším školním období, kde je to ještě taky celkem snadné, posléze je upoutat a pravidelně nalákat do knihoven ve věku starším žákovském, středoškolském studentském nebo učňovském, kde je to už zase o něco těžší a často už bez spolupráce škol, a aby vydrželi pak do dospělosti, kde je to nejtěžší, to je velká výzva pro knihovny různých typů a zaměření. Především pak pro knihovny veřejné. Tzv. teens, jak se s oblibou dnes tato skupina dětí a mládeže nazývá, je společensky i osobnostně citlivou a významnou věkovou skupinou, kterou není jednoduché ke kultuře čtení a k využívání služeb knihoven pravidelně přitáhnout. Knihovny jsou si tohoto faktu vědomy a snaží se upoutat nejrůznějšími akcemi a aktivitami spojenými nejen s knihovními a dalšími informačními fondy, digitálními knihovnami a elektronickými informačními službami, ale i vzdělávacími a volnočasovými aktivitami. Záleží také na regionech a jejich sociálních strukturách obyvatel, hodně na morální a finanční podpoře zřizovatelů knihoven a pochopitelně zejména na profesionalitě a nadšení knihovnic a knihovníků, informačních profesionálů, zda to zvládnou přitažlivě, úspěšně a hlavně dlouhodobě. Významnou roli hrají také knihovny školní, vysokoškolské nebo specializované. Česká republika má už od dob vzniku Československa v roce 1918 a díky i tzv. prvnímu knihovnímu zákonu z roku 1919, který byl ve své době jedním z nejprogresivnějších v mezinárodním srovnání, jednu z nejhustších sítí knihoven na světě, poměrně vysokou čtenářskou kulturu, nyní také relativně dobrý, ale ne až tak ideální vztah k informační a digitální gramotnosti. Je to neustálý proces plný výkyvů a výzev.  To je našem oboru krásné a zajímavé.

Na FPF v Opavě jste pedagogem Ústavu bohemistiky a knihovnictví a garantem studijních programů zaměřených na knihovnictví a informační studia. Co pro vás pedagogická činnost znamená a jaký je profil absolventů těchto oborů?
Pedagogická činnost pro mne znamená především celoživotní pracovní koníček se vším všudy, zasahuje často i do mého volného času a nezlobím se za to. Nebyla to sice moje původní a prvotní volba, ale když jsem v roce 1994 začínal pravidelně učit na vysoké škole, netušil jsem, jak moc mne nakonec tato práce pohltí a stane se doslova milovanou prací. Od roku 2013 působím na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a je to pro mne ctí a potěšením. Rád také moji práci kombinuji a doplňuji s praxí, neboť náš obor to tak mnohdy vyžaduje, takže se pohybuji stále ve vazbě na praxi zejména vědeckotechnických informací, také vědeckých lékařských informací, zajímám se o informační vzdělávání v teorii i praxi, obecně i ve specializacích. Jsem rád v úzkém kontaktu s knihovnami a informačním sektorem. Profil absolventů našeho studia je relativně jasný a přesný a zároveň i poměrně široký. Uplatní se nám skvěle a velice dobře zaměstnatelně nejen v knihovnách různého typu a zaměření, ale i v celém informačním sektoru. Absolventi také pracují v informačních činnostech firem, státní správy, neziskového sektoru. Studijní program Knihovnictví je pro zájemce, kteří mají rádi jak humanitní a sociálně vědní aspekty našeho oboru, tak i jeho technologickou dimenzi. Musí zvládnout od každého něco, ale zároveň si mohou své studium zaměřit dle svých zájmů a preferencí. To je na tomto oboru krásné a přitažlivé. A hlavně užitečné a s určitým posláním směrem k obecné společenské vyšší vzdělanosti, kultuře nebo k inovacím ve vědě, výzkumu, technice nebo ekonomice.  Knihovny a dokumentová komunikace různých mediálních forem, historických, současných a ještě neznámých budoucích, a informace obecně, jsou perspektivním fenoménem moderní společnosti 21. století.
 
 
Foto: R. Papík