Spolupráce s Národní lékařskou knihovnou ČR na osobní úrovni existuje již desítky let. A protože téma lékařských knihoven, vědeckých lékařských knihoven a vůbec informací pro lékaře i „nelékaře“ ve zdravotnictví je celosvětově aktuální, je dobře pěstovat takové vazby i směrem ke Slezské univerzitě a jejímu profesnímu oboru Knihovnictví – mezi zdravotnické profesionály patří mj. i knihovníci a informační specialisté. Praktickou spolupráci založenou na profesionalitě a zároveň na odborných neformálních vztazích rádi přenášíme i do školního prostředí. Ne nadarmo jsme obor profesní, nejen s vědeckými tématy. Ty profesní příležitosti jsou však užitečnější a praktičtější. Jsme obor, který v nejlepším smyslu slova slouží všem sférám včetně vědy a výzkumu. 

Projekt pochopitelně vznikl v hlavách vedení Národní lékařské knihovny, jelikož má přirozený zájem a odpovědnost za vzdělávání v lékařských knihovnách ČR a naše spolupráce s NLK je letitá a prověřená. Je mi ctí a potěšením být lektorem pro NLK, spoluprací s touto knihovnou je více, i když jsou neformální. Za tento projekt primárně odpovídá Národní lékařská knihovna a je financován z peněz Ministerstva kultury ČR a její projektové kapitoly VISK-2, je otevřen jak českým knihovnám, tak studentům knihovnictví.

Někteří studenti a studentky se kurzu dobrovolně a motivovaně účastní, přestože nejde o výběrový předmět. Po jeho absolvování dostanou certifikát, který jim může zvýšit hodnotu na pracovním trhu, ale přináší jim i vlastní uspokojení, že objevují nové oblasti. Kurz je kompletně online a časově je to zcela na nich (tedy v rámci několikatýdenního limitu, po který je kurz otevřen). 

Studentky a studenti se učí chápat, že knihovnictví a informační sféra není například jen o knihovnách veřejných ve městě či na vesnici, ale že je mnoho knihoven odborných, akademických, vysokoškolských a dalších, kam naši absolventi a absolventky nastupují, anebo v nich v případě kombinovaného studia již pracují. Učí se pracovat s informačními zdroji ve vědecké lékařské oblasti na světové úrovni. Tyto zdroje jsou někdy dostupné i volně, například databáze PubMed/MEDLINE apod. či české zdroje typu MEDVIK či MEDLIKE. Dokonce bychom mohli přijmout myšlenku – která nic nestojí, jen čas k zorganizování –, a tou je jakési memorandum o spolupráci mezi Národní lékařskou knihovnou ČR a Slezskou univerzitou. Určitě by to bylo zajímavé i pro jiné fakulty. 

V minulých letech jsme Národní lékařskou knihovnu několikrát navštívili a tamní pracovníci připravili pro naše prezenční i kombinované studenty skvělé programy a přednášky (a mj. nás vždy přivítali občerstvením, které je sice podružné, ale milé, a ukazuje to na přátelskost spolupráce, žádný studený zájem či nezájem, naopak).  Šlo by dělat i další aktivity, přemýšlíme o tom. Vždy je to jen o čase a o lidech, peníze často nejsou potřeba. Stačí radost a pocit užitečnosti.

Mohli by se účastnit, je to otevřené, jen jsme to nedávali až tak moc vědět jiným oborům, asi proto, že to není výběrový předmět, ale jednorázový kurz. Díky za váš podnět, možná na tom zapracujeme do budoucna, např. fakultě veřejných politik by se to dalo také nabídnout, jsou tam, tuším, zdravotnické specializace a mohli by se mezi nimi nějací zájemci a zájemkyně najít.

Ano, chystáme, ale už i máme – máme příjemnou spolupráci s Národní technickou knihovnou, jsme v kontaktu s vedením Národní knihovny, Knihovny Akademie věd, krajskými a dalšími knihovnami, profesními organizacemi, např. se Svazem knihovníků a informačních pracovníků nebo se Sdružením knihoven ČR. Velkou pomocí je úzká spolupráce s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě.  Bylo by nám ctí a odbornou výzvou ovlivňovat i pojetí konceptu tzv. chytré knihovny (smart library) v podobě nové budovy, známé jako černá kostka. Připravujeme vůbec řadu věcí do budoucna. Nápadů je hodně, jen si musejí časově sednout.

Ano, je. Sice se bez toho ještě dá žít, ale je to určitě výhodou. Vyhledávání může být intuitivní, tím žijeme všichni, ale také je vyhledávání analytické, a to se musí učit – jak zkušenostmi, tak vzděláním. Analytické vyhledávání informací velice podporuje mj. i výzkumné aktivity jiných oborů. Uživatele, ale především knihovnice, knihovníky, informační profesionály je třeba laskavě tlačit do toho, aby to předávali v kontextu dalších rolí a služeb informačních institucí a knihoven dále. Jako člověk, který kombinuje praxi s akademickým světem, bych rád pochválil mnohaletý pozitivní vztah k oboru informačních studií a knihovnictví na FPF Slezské univerzity v Opavě. Jsme rádi, že profesní studijní program Knihovnictví má podporu Slezské univerzity a že z něj odcházejí do praxe zajímaví a profesionální lidé.

V praxi celkem ano. I když trochu jinak a záleží kde a jakým způsobem, je to rozdílné. Pandemie přinesla zájem o ověřitelné informační zdroje v oblasti zdravotnictví a jejich využívání narostlo určitě. Pokles některých statistických parametrů v knihovnách není zásadní, i když logicky zaznamenaný, lidé se totiž zase naučili využívat elektronických informačních služeb knihoven, včetně elektronických informačních zdrojů se vzdálenými přístupy. Pandemie nepřinesla jen útrapy a útlum, ale v lecčems i oživení a výzvy.

Toto je na delší povídání. Na jednu stranu tu sice jistá přebujelost je, ale také to není úplně pravdou. Kvalitní informační zdroje jsou dražší a ne vždy se dostanou do nabídky knihoven, ty univerzitní nevyjímaje. Není to často problém knihoven, ale decizní sféry nad nimi, která rozhoduje o financích na akvizici informačních zdrojů.  Nesmírně moc záleží na osvícenosti managementu institucí i společnosti, aby pochopili, že knihovny nejsou pasivní tělesa a sklady, ale dynamické instituce s často vynikajícími informačními zdroji světové úrovně, o kterých mnohdy ve společnosti obecně není povědomí. Je třeba dostávat tyto záležitosti do vzdělávacího procesu ve školství, aby se to učilo více systematicky, a vzdělávat a přesvědčovat i vedení institucí v ČR. Rešeršní služby mají složitější strukturu a někdy chybí nabídka i poptávka, ale často je to ve smyslu „nepoznané nechybí“, protože to i knihovníci pořádně neumějí a uživatelé také ne, a spoléhají se jen na prvoplánové a instinktivní využívání informačních zdrojů, které nabízí volný internet. 

Děkujeme za rozhovor!

Kurz je dostupný on-line na webu NLK.