• 0

Student Audiovizuální tvorby natočil esej o světě neslyšících

  • Kamila Návratová
  • 22.04.2021
Občas nám život připraví neuvěřitelná setkání, která přinášejí nové výzvy a nová poznání. Setkání s lidmi, kteří nás obohatí, otevřou nám oči, ukážou novou cestu, odtajní jiné světy.
Výsledek jednoho z takových setkání nabízí student Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby, navazujícího magisterského studia oboru Audiovizuální tvorba, Jan Vlček ve filmové eseji, která propojuje světy zvuků a ticha. Díky setkání se sluchově handicapovanou Kristýnou se mu totiž otevřely dveře do světa, který byl do té doby pro něj velkou neznámou. Filmu si všiml také portál Tiché zprávy.

„Snímek vznikl v rámci předmětu Sociologie kultury, kde jsme dostali za úkol zmapovat nějaký fenomén mladé generace. Bylo snadné sklouznout k tématům, která jsou mi blízko a hýbou teď světem, jako jsou třeba příroda nebo politika, nakonec mně ale do života přišlo téma jiné a já jsem rád, že jsem ho mohl zachytit. Vždy se totiž ve svých pracích snažím, aby měly přesah, aby dokázaly oslovit nejrůznější skupiny lidí a aby nesly určitou myšlenku,“ upřesňuje Jan Vlček. „To video vnímám jako propojení dvou světů, které jsem dříve nevnímal. Pro mě osobně to byla i jakási mise a výzva. Více pracovat se zvukem a tichem, vnímat to trochu jinak. Uvědomit si, co všechno slyšíme, co zase ne. Co nám může unikat,“ pokračuje. Originální vhled do světa neslyšícího člověka začíná v tichu, postupně jsme konfrontováni se zvuky přírody i města a rovněž postojem sluchově handicapovaného člověka ke svému postižení, zvukovému smogu i tichu. „Zajímalo mě, jak člověk svou rozdílnost vnímá. Co mu to bere, co mu to ale i dává. Záměrem tedy bylo ukázat spolužákům a našemu oboru, ve kterém je audio a video nedílnou součástí studia, jiný svět, na který by měli brát ve své tvorbě zřetel. Nechtěl jsem však postupovat cestou edukativního stylu, či přímo dokumentaristického stylu. Řekli jsme si, co by tam mělo být, na co se zaměřit a mým cílem bylo přinést jakousi video esej. Náznaky, myšlenky, obrazy, slova, která si už každý divák musí sám najít,“ vysvětluje Jan Vlček a dodává, „Uvědomil jsem si díky tomu spoustu věcí, které ale souvisí i se světem slyšících. Věřím, že snímek každého příjemně ovlivní. Zboří překážky a postaví nové mosty. Od jinakostí bychom neměli utíkat. Měli bychom je vyhledávat a inspirovat se jimi.“

Snímek je ke zhlédnutí na vzdělávací internetové televizi Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby LucernaTV – ZDE.