Proces kodifikace makedonštiny jako spisovného a oficiálního jazyka byl završen na jaře 1945. Dne 5. května 1945 byla oficiálně schválena makedonská abeceda, založená na principu „jedna hláska – jedno písmeno“. O měsíc později, 7. června 1945, následovalo přijetí prvního pravopisu makedonského jazyka. 

Letošní oslavy kulatého výročí kodifikace makedonštiny doprovodily prezentace aktuálních témat týkajících se aplikované lingvistiky, současných i minulých standardizačních procesů i využívání korpusových dat v jazykovém plánování. Makedonština jako relativně mladý spisovný jazyk čelí při své kodifikaci specifickým výzvám, které byly předmětem řady příspěvků. Konference se účastnili nejen makedonští filologové, ale také makedonisté z Polska, Srbska, Chorvatska, Itálie, Slovenska a Česka. Vystoupila na ní také lingvistka z opavské bohemistiky dr. Kristýna Dufková (ÚBK FPF SU), která přednesla příspěvek věnovaný verbům dicendi v českém překladu díla Vlady Uroševitě, vzniklý v rámci projektu SGS/4/2025.

Současně se jí podařilo domluvit možnosti další spolupráce v rámci CEEPUS mříže, což otevírá dveře dalším výměnným pobytům a společným výzkumným aktivitám. Došlo také k navázání nových profesních kontaktů, a to zejména s prof. d-r Gordanou Aleksovou (lingvistika, didaktika), prof. m-r Ivanem Antonovským (makedonská literatura) a prof. d-r Jasminkou Delovou-Siljanovou, makedonskou bohemistkou, která překládá a vydává současné české texty. Předmětem debat byly také možnosti vzájemných oponentur závěrečných prací či studia opavských studentů na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji, jakož i makedonských studentů v Opavě, z nichž již tři v tomto semestru program využili. A kontakt byl navázán také se současnými makedonskými spisovateli, jejichž díla je s jejich svolením možné přeložit a v případě zájmu i dramatizovat.

V rámci doprovodného programu konference se mimo jiné konala exkurze do rodného domu Blaže Koneského v obci Nebregovo, která měla nejen kulturní, ale i silně symbolický význam. Připomněla historické okolnosti kodifikace jazyka a jeho význam pro formování moderní makedonské identity, literatury a kultury.

text a obrazové přílohy: Kristýna Dufková