Zadní strana obálky – anotace
Dětství spojené s pionýrským hnutím představuje stále životní zkušenost výrazné části současné české společnosti. Přitom doposud chybělo moderní historické zpracování dějin Pionýrské organizace a různých charakteristických oblastí spjatých s pionýrským hnutím. Předkládaná publikace autorského kolektivu pod vedením historika Jiřího Knapíka (Slezská univerzita v Opavě) se věnuje nejstarší ze tří pionýrských organizací, které u nás v letech 1948–1989 působily, tedy Pionýrské organizaci Československého svazu mládeže, a to v souvislosti s dlouhodobým výzkumem dějin dětství v období socialismu. Její předností je opora v základním výzkumu klíčových archivních fondů, ve využití široké škály tištěných pramenů, dokumentárních filmů i umělecké tvorby s pionýrskou tematikou. Publikace zpřesňuje naše znalosti o samotném vzniku pionýrského hnutí v letech 1948–1950 v souvislosti se zánikem Junáka, zároveň nabízí detailní pohled na zrod reformy hnutí v 60. letech a prosazování její nutnosti mezi pionýrskými pracovníky i stranickým vedením. Reforma přitom usilovala o řešení dlouhodobých „existenčních“ problémů PO ČSM: napětí mezi masovostí, výchovným posláním garantovaným především vazbou na školu a úsilím o atraktivitu pionýrských činností. Celý tento proces byl v podstatě hledáním vlastní identity pionýrského hnutí, nikoli pouze skrytou či přiznanou snahou vyrovnat se skautskému hnutí. Společně s fenoménem PO ČSM a jisker se publikace věnuje dobovým představám o socialistickém dětském kolektivu a na tomto pozadí představuje i některé pionýrské kolektivy, jež se vymykaly tehdejším standardům.
Záložka
Knihu o pionýrskému hnutí připravil kolektiv badatelů pod vedením opavského historika Jiřího Knapíka (1975), který je autorem hlavních částí zaměřených na vznik a proměny Pionýrské organizace ČSM (včetně jisker). Na pionýrské hnutí současně nahlíží optikou dobových představ o socialistickém dětském kolektivu, jeho znacích a způsobech organizace v rámci mimoškolní výchovy a volného času dětí. Výrazný autorský podíl má rovněž Martin Franc, který s Knapíkem publikoval několik knih zaměřených na dějiny životního stylu a českou každodennost v 50. a 60. letech. Společně získali ocenění Magnesia Litera (2012) v kategorii Literatura faktu. Do „pionýrské“ monografie Franc přispěl pohledem do hierarchie pionýrského kolektivu, či obrazy pionýrů ve veřejném prostoru. Dále rozvíjí vztah hnutí a tradičních hodnot v rodinách, který přes počáteční napětí v době zakládání prvních pionýrských skupin nakonec dospěl k určitému konsenzu. Mladý německý badatel Frank Henschel se naopak zabýval pozicí pionýrského hnutí v dětských domovech, kde střet s tradičními hodnotami nahradily rozpory mezi ideovými představami a reálnými možnostmi institucionální výchovy. Zkušená německá badatelka Martina Winkler zmapovala pozici postav pionýrů v dětské literatuře, zejména s ohledem na představy o jejím programovém poslání, proměny estetiky literatury i životní styl dětí. Martin Štoll zase sledoval fenomén PO ČSM optikou kamery a poprvé vytěžil bohatý fundus dokumentárního filmu a televizních pořadů. Autorský kolektiv se tak pokusil představit téma pionýrského hnutí z řady úhlů, přičemž dosavadní bádání ukázalo společně s bohatostí této problematiky příležitosti k dalšímu historickému výzkumu.
obálka knihy