Cíl studia:

Autonomní systémy (přirozené nebo umělé) mají schopnost se aktivně a samostatně starat o zachování svých funkcí a sledování svých cílů. Mezi nejzajímavější autonomní systémy, se kterými pracujeme, patří multi-agentové robotické systémy (drony a jezdící roboti), softwarové matematicky modelované agenty (membránové systémy, gramatické systémy, P kolonie, DNA výpočty) a biologické kolektivní systémy (např. programované bakteriální kolonie pro plnění různých úkolů).

Doktorandi se seznámí s vlastnostmi a konstrukci různých typů autonomních systémů prokazujících vysokou míru racionality a (sou)činnosti ve složitých situacích. Volí si specializaci z témat jako robotika, řízení a zpracování dat z dronů – autonomních létajících prostředků (UAV), umělá inteligence, bio-inspirované výpočty, autonomní systémy v bio-informatice, superpočítačové technologie, teoretická informatika, případně vlastní zaměření po dohodě se školitelem.

Profil absolventa:

Absolvent doktorského studia autonomních systémů se uplatní jako vědecko-výzkumný a/nebo pedagogický pracovník na vysokých školách, ve výzkumných ústavech doma i v zahraničí, na pozici vrcholových IT expertů ve firmách, ve státním sektoru, při vývoji open-source softwarových platforem, ve vedení týmů řešících rozsáhlé IT projekty, nebo jako konzultant špičkových IT technologií.

Charakterizace a organizace studia:

Předpokladem pro přijetí uchazeče na prezenční nebo kombinovanou formu doktorského studia autonomních systémů, je státní magisterská zkouška z informatiky a úspěšné vykonání přijímací zkoušky. Nevyhnutným předpokladem pro přijetí uchazeče je i jeho znalost běžné i odborné angličtiny. O přijetí nebo nepřijetí uchazečů na doktorské studium rozhoduje děkan FPF SU na základě doporučení přijímací komise, složené z garantů doktorského studia.

Standardní doba doktorského studia je 3 roky, v kombinované formě je doba studia 5 let.

O kvalitu doktorského studia bude pečovat oborová rada, sestavená z respektovaných odborníků v oblasti teorie, experimentů a aplikací autonomních systémů. Oborová rada bude ze svých řad volit svého předsedu.

Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Studijní plán obsahuje (a) taxativní výčet povinností studenta pro jednotlivé roky studia, který stanovuje zejména předměty, jež musí student absolvovat v jednotlivých ročnících. Dále (b) seznam jiných povinností a doporučení pro jednotlivé roky studia (publikace, aktivní účast na odborných a/nebo vědeckých akcích apod.), (c) průběžnou kontrolu stavu rozpracovanosti  disertační práce. V návaznosti na studijní plán doktoranda se stanoví téma jeho disertační práce, s ohledem na jeho dřívější (magisterské) studium, na jeho eventuální dřívější publikační činnost v oboru doktorského studia. Předkládá ho školitel doktoranda a schvaluje oborová rada doktorského studia.

Studium je ukončeno složením státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce před oborovou komisí. Státní doktorskou zkoušku a obhajobu lze konat až po složení všech dílčích zkoušek.

Školitel předkládá oborové radě doktorského studia každoročně v září zprávu o průběhu doktorského studia. Souhlas s obsahem této zprávy potvrzují svými podpisy školitel a jím hodnocený student.

Oborová rada se vyjadřuje i k jakékoli modifikaci studijních programů a témat doktorských disertací. O modifikacích trvání doktorského studia rozhoduje děkan FPF SU na základě doporučení oborové rady.

Znalosti, vědomosti a další předpoklady uchazeče pro jeho přijetí ke studiu studijního programu:

Předpokladem pro přijetí uchazeče na prezenční nebo kombinované doktorské studium autonomních systémů je státní magisterská zkouška z informatiky a úspěšné vykonání přijímací zkoušky. Nevyhnutným předpokladem pro přijetí uchazeče je i jeho znalost běžné i odborné angličtiny. O přijetí nebo nepřijetí uchazeče na doktorské studium rozhoduje děkan FPF SU, na základě doporučení přijímací komise složené z garantů doktorského studia.

Vzhledem k předpokladu, že uchazeči o doktorské studium Autonomních systémů budou absolventi různých vysokých škol různých studijních programů informatiky, mohou si v rámci svého doktorského studia zapsat i některé z předmětů magisterského bloku informatiky na FPF SU.

Individuální studijní plán

Průběh studia se řídí individuálním studijním a vědeckým programem, který sestavuje školitel a schvaluje oborová rada.

Studijní program zahrnuje alespoň 5 odborných předmětů studia, z nichž student skládá zkoušky v 1. a 2. roce prezenčního a 1.-3. roce kombinovaného studia. Student si zapisuje povinně předmět Autonomní systémy a v každém semestru seminář z teoretické informatiky. Alespoň čtyři předměty jsou fakultativní – jejich obsah tvoří jádro speciální přípravy pro řešení tématu disertace. Předměty jsou zajišťovány týmem školitelů a konzultantů. Dále je ve studijním programu zařazena zkouška z anglického jazyka. Doktorand v prezenční formě studia se rovněž podílí na pedagogické činnosti na ústavu a to v rozsahu    do 4 výukových hodin týdně. Obsah této činnosti vzniká na základě dohody vedoucího školícího pracoviště a školitele.

Vědecký program zahrnuje návrh řešení tématu disertační práce, postup výzkumné práce studenta na školícím pracovišti, případně plán studijních pobytů na kooperujících tuzemských i zahraničních pracovištích.

V průběhu studia doktorand navštěvuje předepsané a doporučené formy výuky, tj. přednášky, semináře, individuální konzultace a seminář teoretické informatiky na školícím pracovišti. Přitom pracuje na tématu disertační práce a prezentuje výsledky své výzkumné práce jak na vědeckých konferencích, tak i v časopiseckých a sborníkových publikacích.

O průběhu studia je veden výkaz o absolvování předepsaných i doporučených forem výuky, zkoušek, studijních pobytů a publikací výsledků výzkumné práce doktoranda. Na konci akademického roku školitel vypracuje výroční hodnocení a upřesnění studijního a vědeckého programu na další rok (doktorand má právo vyjádřit se k hodnocení i upřesněnému programu). Na základě výročního hodnocení doktoranda navrhuje předseda Oborové rady:

a) pokračování ve studiu

b) ukončení studia

O návrhu rozhodne děkan fakulty. Kladné výroční hodnocení je podmínkou zápisu do dalšího ročníku studia.

Další povinnosti

Student má během studia následující povinnosti:

• Zvládnutí anglického jazyka na úrovni umožňující práci s literaturou, tvorbu publikací a vystoupení na mezinárodních odborných setkáních.
• Účast na odborných akcích.
• Prezentaci výsledků dosažených v rámci přípravy disertační práce, každoročně na semináři školícího pracoviště za účasti zástupců oborové rady a školitele doktoranda.
• Předložit Oborové radě ke schválení podrobnou informaci o obsahu připravované disertační práce (včetně předběžné literární rešerše, případně i návrhu experimentů, které hodlá provést), zpravidla po 2. roce studia.
• Prezentaci výsledků vlastní vědecké práce na národních i mezinárodních akcích.
• Prezentaci výsledků vlastní vědecké práce v odbornou veřejností respektovaných publikacích.
• Pedagogickou činnost v rozsahu 2-4 hod./týdně (týká se pouze doktorandů v prezenční formě studia).
• Doktorské studium je zakončeno podáním a obhájením disertační práce. Student může vykonat obhajobu disertační práce po absolvování všech předepsaných povinností včetně doktorské zkoušky.

Obsah a forma státní doktorské zkoušky a požadavky na prokázání předepsaných znalostí

Státní doktorská zkouška se uskutečňuje jako vědecká rozprava s doktorandem a zahrnuje tři předměty individuálního studijního programu, jež navrhuje školitel a schvaluje oborová rada. Předměty zkoušky jsou voleny tak, aby navazovaly na téma disertační práce a zkoušky, které doktorand v rámci studia absolvoval. Rozsah jednotlivých předmětů určují okruhy ke státní zkoušce (viz dále) a podrobněji sylaby jednotlivých předmětů. Při zkoušce uchazeč prokazuje orientaci v teoretické informatice, umělé inteligenci a v problematice agentů a multiagentových systémů.

Obhajoba disertační práce a státní doktorská zkouška se klasifikují stupni „vyhověl/a“ – „nevyhověl/a“ a lze je opakovat jen jednou.

Předsedou a členy komise pro obhajobu disertační práce a pro státní doktorskou zkoušku jsou předseda a členové oborové komise studijního oboru. Děkan může po projednání v oborové radě jmenovat ve výjimečných, řádně zdůvodněných případech náhradního člena komise. Komise ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudky předložené disertační práce. Pokud komise stanovila klasifikaci „nevyhověl/a“, určí také, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování je možné nejdříve za 6 měsíců. Obhajoba disertační práce a státní doktorská zkouška jsou veřejné.