Vyplatilo se jim to. Vždyť Jiří Grygar (1936), absolvent Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, v životě opravdu mnoho dokázal, a tak by se o něm mohlo psát velmi dlouze. Ale v tomto okamžiku snad stačí upozornit na jeho mladistvý skautský opavský pobyt a jeho vždy aktivní vztah ke Slezské univerzitě.

Tentokrát se v největší univerzitní aule v budově Fakulty veřejných politik na Bezručově náměstí 14 (její kapacita nestačila, další posluchači proto mohli využít i menší protější aulu) utkal s velkým tématem „Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může“. A nemohlo se to tedy, byť okrajově, dotknout ani též královny věd.

„Když jsem se po mnoha lákavých impulsech především z četby rozhodl na konkrétní profesní orientaci, tedy na astronomii, věděl jsem hned velmi dobře, že musím něco znát z matematiky. Že to je nezbytný předpoklad mého dalšího počínání. A tak jsem před startem středoškolského studia věnoval prázdniny počítání půldruhého tisíce příkladů, abych si zlepšil pozici z 38. místa mezi těmi, kdo usilovali o přijetí na gymnázium,“ uvedl osmaosmdesátiletý dr. Grygar rodák ze Slezska (Heinersdorf, dříve Německo, nyní Dziewiętlice, Polsko), popularizátor vědy, někdejší předseda České astronomické společnosti (1992-1998), později čestný předseda této společnosti, člen Učené společnosti ČR (v letech 2004-2008 její předseda) a laureát mnoha významných ocenění zejména za popularizační činnost (např. Cena Františka Nušla, Medaile Učené společnosti ČR „za přínos české a mezinárodní astronomii a obecné vědě a jejímu šíření“ apod.).

A jaký má dr. Grygar vztah k Matematickému ústavu (MÚ) v Opavě? Tak např. jako předseda Učené společnosti ČR blahopřál současnému řediteli MÚ prof. RNDr. Miroslavu Englišovi, DrSc., který získal Cenu učené společnosti ČR pro rok 2007 v kategorii vědeckých pracovníků za mezinárodně uznávaný přínos k rozvoji teorie operátorů, teorie funkcí několika komplexních proměnných a teorie kvantování na nesymetrických oblastech a varietách.

Opavskou přednášku dr. Grygara by mohl někdo označit také za „píseň kosmickou“. „Ano, Jan Neruda (mimo jiné podporovatel českého Slezska – pozn. autora), člověk žijící v 19. století mnohé předpověděl i v mém oboru. Je až nepochopitelné, že se autor Písní kosmických vyvaroval věcných chyb, sbírka je dodnes vlastně z astronomického pohledu bezchybná, ač byla vydána v roce 1878,“ konstatoval dr. Grygar a Nerudu označil honosným titulem mimozemšťana.

Když se čas Grygarova vystoupení chýlil k závěru, přišla i otázka na moderní výzvy lidstva, tedy na otázku na mladou generaci. „Nemohl bych říct nic nového, zato si určitě myslím, že mohu potvrdit, co je tím nejdůležitějším. Per aspera ad astra, tedy přes překážky ke hvězdám,“ rozloučil se za bouřlivého potlesku přítomných jeden z dalších významných hostů cyklu přednášek Moderní výzvy lidstva.(um)