„Mám vždy před sebou myšlenku Galilea Galileia, že matematika je jazykem, kterým Bůh napsal vesmír,“ říká Veronika a dodává, že její disciplína je pro ni trvalou výzvou. „Vždyť přicházet na nové a nové poznání pomocí až nevyčerpatelnými nástroji je tak přitažlivé a vzrušující,“ přemítá a je zcela přesvědčená, že má v životě všechno otevřené. „Proto jsem si matematiku vybrala,“ reaguje na budoucí impulsy. „Jedním z nich možná bude výuka mladších adeptů, ale uvidíme. Až do léta 2026 mám na to, abych své kroky zamířila na své pravé místo, ještě trochu času,“ uvažuje.

Před definitivní volbou vysokoškolského studia skoro doma pokukovala i po brněnské veterině, protože doma pomáhá na rodinném hospodářství, má ráda zvířata a každou chvilku využívá v přírodě, ale výběru studia na Slezské univerzitě nijak nelituje. „Na Matematickém ústavu je vždy příjemné prostředí, na učitele je spolehnutí, že nikoho neodmítnou a pomohou. Zkrátka se tu cítím dobře,“ přiznává a pro svého školitele doc. RNDr. Michala Málka, Ph.D., má jen superlativy.

Její matematickou doménou jsou dynamické systémy, konkrétně zpětné orbity. Jim plně věnuje také doktorskou práci a od léta loňského roku rovněž získala grant Moravskoslezského kraje pro talentované vysokoškolské studenty. „Samozřejmě hlavně díky doc. Málkovi. Byl pro mě tím určujícím činitelem, pobídkou i doporučením,“ akcentuje Veronika.

„Grant je tříletý, takže je poměřen nejbližším možným termínem ukončení doktorátu,“ objasňuje studentka a ví, že jí přináší i nové cenné zkušenosti. „Nejsem sice člověkem, který rád často cestuje, přesto jsem se již zúčastnila semináře na Přírodovědecké fakultě Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a setkala se tedy se slovenskými kolegy, pochopitelně mnohem renomovanějšími, třeba prof. Snohou a docenty Hricem a Dirbákem, kteří všichni kvalifikační postupy absolvovali právě na opavském matematickém univerzitním pracovišti,“ informuje Veronika. Navíc si letos zkusila ještě delší zahraniční studijní pobyt, a to v průběhu ledna a února, když pobývala v Krakově (Akademia Górniczo-Hutnicza im. Stanislawa Staszica, tedy AGH University of Science and Technology, Faculty of Applied Mathematics), kde přednáší dynamické systémy známý prof. dr hab. Piotr Oprocha. Také tam dostala doporučení ke květnové konferenci v italské Pise, kde dostane prostor informovat o své profesní vizitce a též projektu. A nedlouho poté v červenci spolu s Mgr. Michaelou Záškolnou, kolegyní z doktorského studia, odjede na portugalské odborné setkání (Coimbra).

Kdo má prsty ve vztahu Veroniky k matematice? „Tak to byl určitě zejména dědeček, který ovšem studovat nemohl, a tak celý život pracoval ve Vítkovických železárnách. Ráda si ho často připomínám. Snad se o mé promoci dozvěděl a jistě mi stále fandí,“ doplňuje Veronika. „Pokud jde o mého mladšího bratra Matěje, rád se matematice vyhnul, ale na stejné Slezské univerzitě si vybral obor knihovnictví,“ uzavírá sympatická mladá doktorandka.(um)