Ředitel Matematického ústavu v Opavě prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., má jasno. „Chcete-li, matematik může třeba porozumět létání, když počítá optimální profily křídel letadel,“ konstatuje prof. Engliš a chce poodhalit vědních tajemství, která matematikové odkrývají. Třeba od geniálního Leonarda da Vinci. Těch jmen je ale velká spousta… „Ale ta otázka je velmi ošidná, a přestože je vysoce frekventovaná, na její odpověď není snadné reagovat,“ přiznává prof. Engliš.

„Jak bych tedy začal. Snad známou myšlenkou Michaela Faradaye (1791-1867), anglického objevitele elektromagnetické indukce, magnetické a elektrické siločáry, tedy základu elektromotoru a dynama. Když jeho laboratoř navštívila královna Viktorie, odpověděl na otázku, k čemu to bude sloužit. „Veličenstvo, nemám tušení, ale vím, že v budoucnu z toho bude Vaše Veličenstvo vybírat daně,“ prohlásil Faraday.

Jiný příklad. Francouzský matematik Émile Léonard Mathieu (1835-1890) se proslavil prací v teorii grup a matematické fyzice. Jeho objev tzv. jednoduchých grup se po mnoha desetiletích stal překvapivě základem teorie samoopravných kódů, jinými slovy např. našich CD. „Nebo vezměte šifrování, kryptografii, kryptografické algoritmy, který převádí čitelnou zprávu na její nečitelnou podobu, přičemž je potřeba, aby každý měl možnost zprávy šifrovat, ale jen oprávněný adresát dokázal zpráva dešifrovat,“ uvádí jinou matematiku prof. Engliš.

Zkrátka o matematiky je dnes zájem. A to je víc než dobře. „V bankovnictví máte finanční matematiku, dělají se predikce vývoje trhu akcií, Blackův-Scholesův model (1973, Scholes a Merton získali v roce 1977 Nobelovu cenu za ekonomii) a další matematické modely - v dopravě nebo na předpovědi počasí (ty jsou ale opravdu dost nevděčné),“ přemýšlí matematik, který vede historicky třetí součást Slezské univerzity v Opavě a pracuje hlavně též v Matematickém ústavu Akademie věd ČR.

„Diferenciální rovnice a jejich aplikace najdeme ve většině oblastí lidského vědění. A pak chaotické rovnice. Matematika je tak krásná! Ať ji používáte mezi matematiky, nebo v podnikání či v aplikacích, prostě kdekoliv,“ vyznává prof. Engliš a ten, kdo ho rychle neposlouchá, může z toho mít skutečný chaos.

S matematikou milujícího poznání prof. Engliš viděl celičký svět. Kupříkladu na exotickém ostrově Tahiti ve Francouzské Polynésii viděl zakotvenou velkou, více než výstavní jachtu. „A ejhle, jejím majitelem byl, věřte, rekreující se matematik,“ usmívá se prof. Engliš. „Tím ovšem neříkám, že každý, kdo to má všechno správně propočteno, musí být miliardářem. A jestliže si mí kolegové z opavského Matematického ústavu nevěděli rady s první otázkou v titulku, ctím jejich smýšlení. I když matematika prostupuje u každého člověka v každém okamžiku celým životem, neumíme to zřejmě tak uchopit a předložit, aby to bylo jiným pochopitelné. A určitě je disciplínou, kterou když k ní přičichnete, nikdy neprohloupíte,“ uvažuje nahlas prof. Engliš.(um)