Dodává, že konkurenční tlak dotovaných zemědělských produktů z Evropské unie vedl k výrazné redukci pracovníků v tomto odvětví. „Usoudil jsem, že bude rozumné odejít a rozšířit si kvalifikaci. Po ukončení bakalářského studia jsem od prof. RNDr. Jaroslava Smítala, DrSc., ředitele MÚ, nabídku k setrvání na univerzitním pracovišti. Následovalo doktorské studium Matematické analýzy u paní doc. RNDr. Kristíny Smítalové, CSc., a zařazení do oddělení aplikované matematiky k Ing. Jaromíru Sýkorovi, CSc.,“ vysvětluje stručně příchod a pohnutky, které vedly k tomu, že profesní zaměření změnil. Dnes se s MÚ pomalu loučí, což bylo důvodem k rozhovoru. V něm zavzpomínal na léta působení na Slezské univerzitě.

Vzpomínám s láskou a vděčností. Byli jsme blízcí přátelé. Oba jsme přišli z praxe, respektovali se a hodně nás bavilo pořád něco vymýšlet pro studenty aplikovaných oborů. Velmi se mi věnoval a nezištně předal všechny kontakty a osobně seznámil s lidmi, důležitými pro chod aplikovaných oborů. Díky tomu jsem po něm mohl plynule převzít vedení oddělení a pokračovat v jeho práci.

Specializační kurzy mají pro studenty vícero významů. Především rozvíjejí znalosti a dovednosti v oblasti krizového řízení. Některé posilují fyzickou a mentální odolnost v krizových situacích. Jsou pro studenty zpestřením studia. Velmi také přispívají k tomu, aby se studenti lépe poznali a podporovali se při plnění studijních povinností.

Projekt dle mého názoru představoval určitý mezník v rozvoji těchto oborů. Jeho hlavním cílem bylo vytvořit podmínky pro lepší uplatnění absolventů v praxi. Projekt řešil deset klíčových aktivit. Stěžejní aktivitou bylo zavedení nového systému praxe studentů. Další významnou aktivitou byla příprava pravidelného monitoringu uplatnitelnosti absolventů v praxi. Monitoring se provádí v pětiletém intervalu a přináší cennou zpětnou vazbu pro pracoviště.

V rámci tohoto systému je těsně provázána výuka profilových předmětů s výkonem praxe a zpracováním závěrečné práce. Je to náročné pro studenty, pedagogy i pracovníky poskytovatelů praxe. Výsledkem jsou však kvalitní závěrečné práce směřované k řešení aktuálních problémů podniků a institucí. Informace o dvousemestrální praxi doložená závěrečnou prací může pomoci absolventům při hledání nového zaměstnání.

Spolupráce byla a je velmi dobrá. Až na výjimky jsou to lidé v produktivním věku, manažeři významných firem a institucí. Do výuky vnášejí své mnohaleté profesní zkušenosti. Ukazují studentům, jak firmy a instituce fungují, jak řeší problémy. Často také berou studenty na svá mateřská pracoviště na exkurze. Myslím, že je to pro studenty velice cenné. V podstatě studentům ukazují, co je na trhu práce po ukončení studia čeká.

Dobře si vybavuji, že jsme na aplikovaných oborech mívali cca deset a více absolventů ročně. Od roku 2016 se počet studentů i absolventů prudce snížil. Nízké počty studentů přináší komplikace při výuce, a to především u externích pedagogů, a při organizaci specializačních kurzů oboru AMKS. Těžko určit, co je příčinou prudkého poklesu. Nezbývá než se snažit stav věcí změnit. Zde musím velmi ocenit práci kolegů Davida Slosarczyka, Oldřicha Stolína a dalších, kteří se v posledních letech intenzivně věnují popularizaci studia matematiky. To by mohlo pomoci zvrátit nepříznivý stav věcí.

V první etapě produktivního věku jsem pracoval na různých manažerských pozicích ve výrobních podnicích. Ve druhé působil jako pedagog na vysoké škole. Myslím, že to jsou dva světy, které se v mnohém odlišují, ale také mají společné rysy. Odlišnost spočívá u výrobního podniku v enormním tlaku na výkon, plnění termínů, efektivnost a produktivitu práce. Ve vysokoškolském prostředí je více svobody v rozhodování, klidu na práci a prostoru k tvořivosti. A to společné jsou vztahy mezi lidmi. Bez přátelských vztahů, vstřícnosti a ochotě pomoci kolegům není možné s dobrým pocitem trvale působit na žádném pracovišti. Je to však pouze má osobní zkušenost, kterou nelze zobecňovat.

Nové vedoucí a všem kolegům přeji, aby byli úspěšní ve vědecké a vzdělávací činnosti. V osobním životě pak zdraví a spokojenost v rodinách. Na tomto místě mi dovolte poděkovat za vstřícnost a podporu všem, s nimiž jsem měl tu čest při pobytu na MÚ spolupracovat. Velmi si cením tohoto období svého života.

Mylně jsem se domníval, že až skočím, budu mít množství volného času. Je to úplně naopak. Najednou mi čas schází, chci se totiž věnovat naplno všemu. Odpovím tedy celkovým výčtem: rád bych se věnoval vnoučatům, rodině, zahradě, úpravám domu a okolí, turistice a četbě. Už se na to vše docela těším.