A druhé listopadové pondělí velkou soutěž gymnazistů za podpory opavského Střediska volného času v plné Aule Martina Černohorského v budově rektorátu Slezské univerzity (SU).

Letitá tradice Matematických pátků se odvíjela nejnovější kapitolou 8. listopadu. Přednášeli Petr Vodstrčil z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (téma Jak řešit extremální úlohy bez derivací), Lukáš Richterek z Univerzity Palackého (Pí na nebesích) a David Hruška z Fyzikálního ústavu Akademie věd v Praze (Matematika versus intuice), poslouchali např. doc. RNDr. Stanislav Hledík, Ph.D., z opavského Fyzikálního ústavu SU nebo předseda opavské pobočky Jednoty českých matematiků a fyziků PaedDr. Jiří Duda, která Matematické pátky spoluzastřešuje.

Na tři desítky středoškoláků si zase odnesly nové poznatky. „Budou se nám hodit,“ řekli si pro sebe i pro mě. „I když nemůžeme ještě prozradit konkrétní volbu vysokoškolského studia, půjde to většinou pro nás směrem k přírodním vědám,“ reagovali odhodlaně. „Mnozí sem chodíme k doc. RNDr. Janě Kopfové, Ph.D., rádi, jsou to příjemné hodiny pátečního dopoledního a odpoledního času. Byť jsme mnohá témata na škole zatím neprobírali, chceme se trochu přiučit. Je tu mnoho zajímavých lidí různých generací, nejednou i mladí vrstevníci, kteří v matematice už výrazně pokročili,“ uvedli.

Kdo by si chtěl program do 13.30 hodin prodloužit, pak mohl ve stejném dnu vyzkoušet „velkou“ matematiku v Brain Fitness na Beethovenově ulici. Od 17 hodin v rámci Týdne vědy Akademie věd ČR odstartoval výklad klasické úlohy nebeské mechaniky – Problém tří těles, kde se studují trajektorie tří navzájem se gravitačně ovlivňujících hmotných bodů, které slavně vykazují prvky tzv. deterministického chaosu. Problém se stal synonymem neřešitelné úlohy. Čínský spisovatel Liou-Cch´-sin po něm pojmenoval první část své trilogie „Vzpomínka na Zemi“, která se dočkala hned dvou seriálových adaptací.

RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., odborný asistent oddělení funkcionální analýzy a diferenciálních rovnic Matematického ústavu (MÚ) v Opavě, je skvělým přednášejícím, navíc posluchačům významně posloužil i častými animacemi. Ač šlo o velmi složitou problematiku, devadesátiminutové setkání tuctu příznivců MÚ se rychle chýlilo ke konci.

Když jmenoval mnohé významné matematiky, poctěné tím, že „dostali“ hvězdu, např. byl nejvíce frekventován francouzský matematik, fyzik, astronom a filozof Henri Poincaré (1854-1912), slyšel jsem i hlas jednoho z posluchačů. „Vy už byste měl také dostat hvězdu,“ řekl a dr. Blaschke se jen usmál. „Možná, jednou,“ řekl jsem si v duchu a přednášejícímu ji vskutku přál.