Nebylo to žádné sci-fi, i když Ciolkovskij psal též vědecko-fantastické povídky a v jeho korespondenci by člověk našel i dopisy, které mu adresoval Jules Verne (1828-1905). Proto měl i dr. Blaschke celý čas na stole po ruce jeho dílo Ze Země na Měsíc, na nějž se vydali tři pasažéři vystřelení z děla Kolumbiada.

„Ciolkovskij napsal více než pět stovek odborných článků. Z toho publikoval 400 statí ve věku starším nad 60 let,“ uvedl protagonista přednášky v seminární místnosti Fyzikálního ústavu, zcela zaplněné. Pak když prokázal, že mnohé myšlenky ruského a sovětského vědce dodnes platí, se zaměřil na to, jakým způsobem Ciolkovskij přemýšlel. „Je potřeba se zmínit o tom, že prodělaná spála v dětství ho skoro připravila o sluch, a tak se stal samoukem“, řekl dr. Blaschke a poté ocenil přerod dvaadvacetiletého učitele k vědci světového formátu, po němž se dnes jmenuje jak velký kráter na Měsíci, tak i asteroid. „Od ideje přes teorii k praxi,“ shrnul přednášející pionýrské myšlenkové postupy Ciolkovského, jehož v porevolučním Rusku od počátku vyzvedával a oceňoval Lenin.

Do diskuse se zapojili i pozorní a znalí posluchači, především doc. RNDr. Stanislav Hledík, Ph.D., a doc. RNDr. Petr Slaný, Ph.D. (zástupce ředitele Fyzikálního ústavu), k nimž se postupně připojil také doc. RNDr. Michal Málek, Ph.D., zástupce ředitele Matematického ústavu Slezské univerzity. „Jsem velmi rád, že přednáška všechny upoutala,“ poznamenal předseda opavské pobočky JČMF PaedDr. Jiří Duda. „Po takovém výkladu se těžce mluví. Snad bych řekl jen jediné. Ať je podobných přednášek od Petra Blaschkeho celá harmonická řada,“ konstatoval dr. Duda. „Bylo to vysoce zajímavé, děkujeme,“ potvrdil doc. P. Slaný.(um)