„V naší třídě si matematiku vybrala k maturitě víc než polovina spolužáků,“ říká dr. Jahnová. A tak nebylo nesnadné si matematiku zvolit i pro vysokoškolská studia. „Ale nejprve v učitelské kombinaci matematiky se zeměpisem na Univerzitě Palackého v Olomouci. Po zkušenosti na Dni otevřených dveří Slezské univerzity jsem si však mapy ponechala jen jako velkého koníčka a zvítězil opavský Matematický ústav,“ vzpomíná si na rok 2005. „A o pět let později si vybavuji silnou a novější vzpomínku na prof. Averbucha, s nímž jsem konzultovala diplomovou práci, a kterého jsem si vážila nejen jako učitele, ale i jako člověka: byl to typ „starosvětsky“ vzdělaného člověka s velmi širokým rozhledem, dokonalý džentlmen, moudrý člověk, který si vážil života a dokázal žít přítomným okamžikem,“ připomíná Jiřina Jahnová (hostující profesor Vladimir Iosifovič Averbuch působil na MÚ v letech 1992-2018 - pozn. autora).

Mnohé opavské nematematické zážitky pojí J. Jahnovou s varhanní hudbou. „Hrála jsem na ně od 14 let, z opavských učitelů nejdříve krátce u PhDr. Mária Sedlára, Ph.D. (v průběhu 5. ročníku magisterského studia na MÚ), později několik let u PhDr. MgA. Tomáše Thona, Ph.D., absolventa AMU v Praze a Conservatoire National Rueil-Malmaison v Paříži,“ netají. V Opavě poznala královské nástroje v kostele sv. Vojtěcha, sv. Hedviky, na Hlásce, ve sv. Duchu i v kostele sv. Jana Nepomuckého v Kylešovicích a v červnu 2015 měla dokonce absolventský koncert u sv. Ducha. „To byla zatím tečka, protože přišly děti,“ konstatuje Jiřina. Její nejstarší syn Metoděj má osm, prostřední Diviš šest a nejmladší Vojtěch čtyři roky. „Tři kluci, je to radost, ale též velká starost,“ přiznává a dosvědčuje, že musely jít stranou nejen varhany, ale dokonce i matematika.

Matematička a varhanice? „To není vůbec nic neobvyklého, hudba představuje skloubení přírodních zákonů, logiky, estetična a emocionálnosti, přičemž všechny tyto „ingredience“ dokáže vnímat většina z nás. Jde jen o to je nějakým způsobem propojit. To (a nejen to) mne učil právě dr. Tomáš Thon, který mi ukázal, že krása je ukrytá v detailech, ale na druhou stranu, přílišné kladení důrazu na detail může narušit celek jako takový, učil mne získat nadhled nad věcí, jíž chci dosáhnout, a provést rozbor prostředků, které k tomu mohu použít. Toho využívám dnes a denně, sice ne už v hudbě, ale v matematice a v běžném životě,“ vypovídá interpretka, kterou zdobí mimořádná vlastnost.

„Vše dělám naplno, jsem poctivec,“ charakterizuje svou osobnost a po několikaleté pauze se zase prokousává k usilovné vědecké práci. Jejím snem je zabývat se algebraickou topologií, jeho realizaci však musela z pragmatických důvodů na čas odložit. „V průběhu magisterského studia jsem zprvu tíhla k funkcionální analýze, v níž jsem se vzdělávala právě pod vedením prof. Averbucha. Ve 4. ročníku mě však navíc zaujala diferenciální geometrie, kterou přednášel tehdy doc. Artur Sergyeyev, a to natolik, že jsem pak funkcionální analýzu opustila a šla studovat doktorský program Geometrie a globální analýza, právě pod vedením doc. Sergyeyeva, kde jsem se začala zabývat integrabilními systémy, jimiž se zabývám i dnes,“ zdůvodňuje Jiřina působící na oddělení geometrie a matematické fyziky. „Snažím se teď niterně proniknout ke hlubšímu porozumění matematiky, jakémusi ztotožnění,“ dodává.

Jakmile má volnou chvíli, chce být v přírodě, k níž jí odmala vážou pevná pouta. A ta pouta poodhaluje i svým synům. „Rádi jdeme lesem s mapou a kompasy, učíme se orientovat v terénu, procházíme nám neznámými lesními cestami, vcházíme do nám neznámých osad, nalézáme různé lesní prameny, studánky, kapličky, objevujeme i zaniklé osady a představujeme si, jak to tam kdysi vypadalo, co tam lidé dělali, zjišťujeme, proč ty osady zanikly. Vždyť dobrodružství se nachází na každém kroku. Nemusíme za ním cestovat do vzdálenějších krajů ani do zahraničí, stačí se dobře rozhlížet kolem sebe, a najednou zjistíme, že místa, o kterých jsme si mysleli, že jsou naprosto všední a že je známe jako své boty, jsou obklopeny spoustou (pro nás) neznáma a otázek. I na běžné procházce městem tak můžeme zažívat každodenní dobrodružství,“ vyjadřuje Jiřina svébytné životní poslání. Velmi ji láká - tedy pokud jde o sport - třeba orientační běh, ale pokaždé prvně poctivá matematika.