To je hlavní myšlenka matematického výletu, kterého se pravidelně účastní zaměstnanci, studenti, hosté, psi, děti, partneři, snoubenci a další příznivci Matematického ústavu. Náplní výletu není matematika, jen v nemnohých případech mívá lehce přírodovědné zaměření. Studovali jsme již flóru haldy Ema v Ostravě, prvohorní mořské dno u Jakartovic, čelo vrásy v podzemí Flascharova dolu a jiné pozoruhodnosti.

Tradici matematických výletů, na kterou navazujeme, založil akademik Borůvka v Brně. Došlo k tomu tak, že pan profesor jednoho dne oznámil studentům, že místo příští přednášky se půjde na výlet. Bylo to dávno předtím, než jsem sám začal studovat, ale tak mi to později řekl a ještě k tomu dodal, že žádný děkan do toho neměl co mluvit. Trasa vedla z Veverské Bítýšky podél Bílého potoka do hospody na Šmelcovně, kde se účastníci osvěžovali až do večera. 

Jelikož pan profesor přednášel i na Komenského univerzitě v Bratislavě, později přibyly podobné výlety slovenské. Následně vznikla myšlenka na společné výlety střídavě na Moravu a Slovensko, které už byly vícedenní, aby se účastníci stihli v pořádku dopravit tam i zpátky. Účastníků bývaly desítky, akademik Borůvka sedával v čele stolu, kouřil tlusté doutníky a recitoval rozverné básně. Mezi výstupy se utužoval kolektiv za doprovodu cimbálové muziky. Na jednom z těchto výletů jsem ještě jako student potkal profesora Smítala, ale nemám na to skoro žádné vzpomínky, protože mou pozornost téměř úplně zaměstnávaly slovenské studentky. V polovině osmdesátých let Borůvkovy výlety bohužel skončily, když na hlavního protagonistu dolehly nemoci stáří a nedovolovaly mu opouštět bydliště.

Jak jistě všichni víte, opavská fakulta SU vznikla v devadesátých letech nejprve jako fakulta Masarykovy univerzity (která se pro dovršení zmatku tehdy ještě jmenovala po Janu Evangelistu Purkyňovi). Díky tomu doutnající tradice neuhasla, ale zažehla již v devadesátých letech více či méně pravidelnou řadu opavských výletů. V posledních letech se výběr rozrostl o výlety adventní, jarní a babí (o babím létě), abychom snáze překonávali hluché dny v mezidobí.