„Vysoce si vážím pocty, které se mi dostalo jmenováním do funkce statutárního zástupce rektora Slezské univerzity a prorektora Slezské univerzity pro vědu, výzkum a zahraniční styky. Stejně jako mí kolegové (prof. Ing. Vítězslav Balhar, CSc., prorektor pro pedagogickou práci, sociální záležitosti a legislativu, a doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., prorektor pro rozvoj a výstavbu – pozn. autora) si uvědomuji velkou zodpovědnost a náročnost úkolů, které před námi stojí.

Slezská univerzita je mladá, vznikla před necelými čtyřmi lety a jako jediná z univerzit založených v ČR po roce 1989 nemá za sebou tradice jiné vysokoškolské instituce, vznikla tak říkajíc na zelené louce. Přináší to mnohé nevýhody, ale i výhody. Jednou z nevýhod je to, že univerzita ještě nemá insignie, kromě žezla a řetězu rektora. Ale i tento problém bude brzy vyřešen.

Insignie jsou jedním, nikoliv nejdůležitějším z atributů univerzity. Mnohem důležitější je úroveň vědních oborů, pěstovaných na univerzitě, a její mezinárodní reputace. Jsem rád, že vedení univerzity právě tomu přikládá zásadní význam. Svědčí o tom několik vědních oborů pěstovaných na Slezské univerzitě na velmi dobré úrovni, a to na obou fakultách, Filozoficko-přírodovědecké v Opavě i Obchodně podnikatelské v Karviné, svědčí o tom rozrůstající se vědecká spolupráce s jinými institucemi doma i v zahraničí. Jedno z jejích pracovišť Ústav matematiky – má již nyní mezinárodní úroveň a je samozřejmé, že je respektováno i v České republice. Není náhodou, že toto pracoviště má jako jediné na Slezské univerzitě akreditaci i na doktorandské studium.

Jedno pracoviště je ale málo. Cílem musí být kvalitní univerzita, a to v relativně krátkém čase. Že je to možné, o tom svědčí mnohé příklady nově založených univerzit i v západní Evropě, stejně jako v Americe. Podle kritérií UNESCO i OECD instituce, která chce nést název univerzita, musí být pochopitelně univerzální vzdělávací institucí poskytující magisterské vzdělání na vysoké úrovni. Univerzita ale musí být i vrcholným, mezinárodně uznávaným vědeckým pracovištěm alespoň v několika vybraných oborech a musí být schopna samoreprodukce, což zahrnuje výchovu nových vědeckých pracovníků (doktorandů), habilitace docentů a jmenování profesorů, zase alespoň v několika vědních oborech.“