Veliký „koláč“ pro Mezinárodní den čísla pí

  • David Slosarczyk
  • 14.03.2024
I když byl dost veliký, snědli jsme ho určitě s chutí záhy. A poctivě jsme se snažili rozdělit. Pracovníci Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě si udělali v těsném okolí poloviny března malou radost. Ne snad typickým kulatým koláčem? Tentokrát nikoliv, ale ještě sladším stejně kulatým dortem, který rozkrojil prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc.

Vždyť se masivně slaví už od roku 1988.

A tak jako další vyznavači antického řeckého matematika Archiméda ze Syrakus (287-212 př. n. l.) a stejně tak jako nizozemského matematika německého původu Ludolpha van Ceulena z historického města na severu Německa poblíž Hannoveru, z Hildesheimu (žil v letech 1540-1610 a od roku 1600 působil jako profesor Leidenské univerzity) si neoficiálně, přesto radostně připomněli někteří pracovníci opavského univerzitního pracoviště konstantu .


Řecké písmeno pro označení tohoto čísla použil velšský matematik William Jones (1675-1749), a to v roce 1706 jako zkratku řeckého slova pro obvod (perimetros). Jones byl přítelem Isaaca Newtona a Edmunda Halleyho. Toto označení zpopularizoval švýcarský matematik a fyzik Leonhard Euler (1737). Právě ve čtvrtek 14. března se slaví číslo Mezinárodní den . Číslo, které se „točí kolem lidstva po tisíciletí“. Dort tedy patří všem těm, kdo uznávají a poznamenávají, že nikdy nes. Tak tedy – jde samozřejmě o Ludolfovo číslo, číslo 3,141 592 653 589 … A symbolem je pro něj kulatý koláč (pie).

se nám stále le na paty, i sle to vnímají a pocho. Jen ti trošičku, promiňte, tu či hlou, chyby ku, a tak se většinou pořád trá a tr.

Teď se ale obraťme k březnové radosti: Ju! Jestli se někdo chce něčím zavděčit, třeba kou (nikdy však ne tím pravým ), neprohlou. Ale třeba jiní jsou často víc než skou a ještě jsou ti víc než onačejší, ba dokonce lou, na majetku dře a hlasitě su, že mají málo. A kdo la? Nikdo. Nikdy ho nesto ani nezto, protože je tu pro všechny a pro všechny věky. A tak věčné dále matematickou historií kva.

Určitě nikdy nevyč, protože intenzivně pod kotlem to a pak zase oheň hodně kro. Mnozí na něm velmi l a nestr, kdyby o něm někdo řekl, že tato matematická konstanta, která udává poměr obvodu jakéhokoliv kruhu v eukleidovské rovině k jeho průměru a je také hodnotou poměru obsahu kruhu ke čtverci jeho poloměru, není vůbec známou. Snad dnes pouze nemnohým je tedy určitou neznámou. Koho číslo ještě dnes překva a potom je pot zkro, trapně zraky klo a velkou neznalostí ú. Břitké se totiž nikdy ničím jako ostré ko neotu, ani se nikdy nepoto a už vůbec nikomu neustou. Ať tedy dál žije a někomu radost či jinému starost tro pověstné . A ať už dnes nikoho nepotu. (um)
Ředitel Matematického ústavu porcuje „narozeninový“ koláč Ředitel Matematického ústavu porcuje „narozeninový“ koláč