Jaké je postavení žen v matematice? Samozřejmě se omezíme pouze na opavské pracoviště matematiků Slezské univerzity. Ale i tady nalezneme kladné příklady snadno. Než se budeme konkrétně věnovat vědkyním z Matematického ústavu (MÚ), doplňme, že už před 14 lety publikoval Psychological Bulletin Americké psychologické společnosti studii, která se právě ženám a dívkám ve vědě věnovala. Do studie se zapojilo půl milionů studentů z 69 zemí. A závěry?

Podle amerických vědců jsou dívky stejně dobré v matematice jako chlapci, ale často se v tomto předmětu nezdokonalují, protože jim chybí důvěra ve vlastní schopnosti. Autoři výzkumu chtěli tedy odbourat mýtus, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky. „Tento často zastávaný názor bránil talentovaným dívkám budovat si kariéru spojenou s matematikou např. ve strojírenství nebo informačních technologiích,“ uvedli američtí vědci z Filadelfie.

„Stereotyp o podřadnosti žen v matematice je v ostrém rozporu s vědeckými údaji,“ řekla profesorka Nicole Else-Questová. „Výsledky ukázaly, že dívky mohou podávat stejný výkon jako chlapci, když dostanou správné vzdělávací nástroje a mají viditelně vzory žen excelujících v matematice,“ připomněla. „Navzdory tomu, že dívky i chlapci mají podobné matematické schopnosti, cítili chlapci po skončení testů výrazně větší důvěru ve své schopnosti než dívky a byli také více motivováni být úspěšní,“ dodala.

Před MDŽD ve vědě jsme oslovili některé pracovnice MÚ. „Co vás ve vědě nejvíce baví a žene kupředu,“ zněla otázka. Jaké jsme tedy dostali odpovědi.

„Nejvíc mne baví vyhledat nějaký zajímavý otevřený problém, který odolává řešení třeba už několik let, a pokoušet se ho vyluštit vlastním způsobem, buď zbrusu novým nápadem, nebo kreativním využitím již známých matematických metod. Na druhou stranu mne těší i vědecká spolupráce s jinými experty, která vždy přináší mnoho nápadů a nových úhlů pohledu. A tak je mým cílem v budoucnu přispět troškou do mlýna vědeckého poznání a též ukázat, že i u nás v Opavě lze dělat špičkovou vědeckou práci a hlavně žasnout nad tím, co neznámého nám matematika ještě přinese,“ výstižně reagovala doc. RNDr. Jana Hantáková, Ph.D.

„To je těžká otázka, já se asi nikam neženu,“ říká další z dotazovaných, doc. Jana Kopfová. „Matematiku mám velmi ráda už od dětství, kdy jsem měla skvělého učitele matematiky na základní škole. Později jsem řešila matematické korespondenční semináře,“ doplňuje známá pedagožka z mnohých matematických soutěží, turnajů a dalších akcí. „Mám ráda výzvy a těžké problémy. A pocit, když se vynoří krásná myšlenka, která funguje, začne to dávat smysl. A od doby korespondenčních seminářů mám ráda lidi, kteří uvažují podobně. Velkou motivací je i spolupráce s nimi na společném problému,“ doplňuje J. Kopfová.

„Mám velmi ráda ten vzácný pocit, kdy s kolegy něco promýšlíme. Jeden má nápad a vysvětluje ho a ještě ho nedovysvětlí, protože ten druhý mu rozumí a hned od něj přijde nový nápad, který krásně navazuje na ten původní. A ještě něco, co mě baví. Šířit krásu matematiky i mezi dětmi a nematematiky. To považuji za své životní poslání,“ netají doc. RNDr. Jana Kopfová, Ph.D.

„Moc mne těší Váš zájem, ale bohužel musím odmítnout. K tomuto se necítím vhodná, nejsem příliš výřečný typ. Určitě na MÚ najdete lepší kandidátky,“ uvedla skromně doc. RNDr. Michaela Mlíchová, Ph.D. Zato Ing. Katarína Petrlová, Ph.D., se téže otázky neleká. „Vy mi tedy dáváte (smajlík), co mě žene? Práce s lidmi, bystří a šikovní studenti, jejich zápal pro vybraný obor. Organizace specializovaných kurzů, o nichž vím, že naše studenty baví. Organizace praxí, které studentům mnoho dávají a kde i já se mohu setkávat s velmi zajímavými a podnětnými lidmi z praxe. Možnost cestovat, poznávat krásu jiných zemí a různé mentality. Tvořivost ve vědecké činnosti, spolupráce s kolegy z jiných univerzit, mnohokrát i se zahraničními. Určitě i volnost v pracovním procesu, což jde ruku v ruce se zodpovědností a disciplínou, kterou tím pádem musí člověk pěstovat. A v neposlední řadě výborný kolektiv na MÚ, kde se cítím podporovaná a jako mezi svými,“ odpovídá dr. Petrlová.

Její kolegyně reaguje o něco stručněji, ale stejně silně vypovídajícím způsobem. „Matematika je pro mne jedno velké dobrodružství. Připadám si podobně, jako bych prošlapávala chodníček mezi známými místečky v jinak neznámých houštinách. Matematický důkaz přitom zaručuje to, že nalezený chodníček nevede žádnými bažinami a dá se po něm bezpečně projít. Líbí se mi to, že při této práci neustále narážím na hranice svých znalostí a schopností, takže jsem nucena na sobě pořád pracovat a pořád se zdokonalovat,“ připomíná RNDr. Jiřina Jahnová, Ph.D.

„To je otázka do pranice, po tolika letech už to snad člověk bere i jako samozřejmost,“ přesto její oprávnění uznává matematička RNDr. Petra Nábělková, Ph.D. „Co je pro mě matematika? Matematika je výzva a zábava zároveň. Je to o skvělém pocitu, když Vám přijmou článek, na kterém jste dlouho pracovali, protože nejen, že jste výzvu zvládli, ale navíc jste se během jejího zdolávání mnohému novému naučili, rozšířili si obzory a znalosti. Je to o neustálém posunování hranic svého vědění. V matematice je prostě pořád co objevovat. A když se o to můžete s někým podělit, to je úplně nejvíc,“ vypovídá.

Nejstručnější odpověď jsme dostali od nejzkušenější PaedDr. Libuše Hozové: „Ráda učím a mám ráda matematiku.“ Od zástupkyně nejmladší generace matematiček Mgr. Veroniky Rýžové jsme mohli uvést: „Na matematice mne baví její přesah. Nemyslím tím jen jiné vědní disciplíny, matematika nás učí trpělivosti (neboť vše, co vyjde na první pokus, je triviální), pečlivosti (protože na pořadí kvantifikátorů záleží a pouze dobré definice mají smysl), neocenitelná je též schopnost mít myšlenky dostatečně uspořádané (jinak jsou totiž všechny dotazy zbytečné).“ A jak se dívá na svou profesi Ing. Mgr. Barbora Volná, Ph.D.? „Žene mě touha po rozšiřování svých obzorů a poznávání nového, uspokojení z toho, když mohu své znalosti sdílet se studenty a vidím pozitivní odezvu, výzva překonávat předsudky a bariéry, a hlavně skutečná radost z práce, která mě naplňuje.“

A naposledy, ale v neposlední řadě současných vědeckých pracovnic, vždyť byla její odpověď nejrychlejší, RNDr. Lenka Rucká, Ph.D. „V mé profesi mě žene to, co nejspíš všechny mé kolegy. Ať už ženy nebo muže. Baví mě to! (třikrát podtrhnout, prosím). To hledání řešení problému, který ještě není vyřešený. Ta logika a jednoznačnost, rozebrat to úplně na kousky. Je to jako neustále řešit úlohy z Klokana a ještě je za to člověk placený :-)“.

Zatím jsme se ovšem nedostali k posluchačkám MÚ. Kronika obnovené tradice studentské vědecké odborné činnosti (SVOČ) má ale od roku 2000 nejeden „opavský“ zápis. Hned v uvedeném roce si ze závěrečného kola SVOČ odnesla 2. místo studentka MÚ Petra Šindelářová z Krnova (dnes RNDr. Petra Augustová, Ph.D., výzkumná pracovnice Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR).

O rok později v sekci Matematická analýza získala P. Šindelářová prvenství, v sekci Matematické struktury obsadila 3. místo Alžběta Haková (jejím životním partnerem je též absolvent MÚ, Marek Lampart, nyní profesor v oboru výpočetní a aplikovaná matematika na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava). V roce 2002 vyhrála v sekci Matematické struktury práce A. Hakové.

Výčet by mohl dále pokračovat jmény Renaty Otáhalové (2. místo v sekci Matematické struktury ve SVOČ 2003), znovu A. Hakové (3. místo), Gabriely Dvorníkové (čestné uznání, 2003). Na tyto výsledky navázaly Michaela Čiklová (Mlíchová) 3. místem v roce 2004 a vítězstvím rok poté, vždy v sekci Matematická analýza, a Veronika Kornecká čestným uznáním v téže sekci (SVOČ 2005). S nimi se z těchto úspěchů radovali jejich učitelé Jaroslav Smítal, Olga Krupková, Marta Štefánková, Petr Sosík, Tomáš Kopf, Michal Marvan a Michal Málek.

A ještě později v roce 2011 získala 3. místo Veronika Bernhauerová ze sekce Matematické modely dynamiky, v roce 2013 zvítězila v sekci Matematická analýza – teorie funkcí a funkčních prostor, teorie diferenciálních a integrálních rovnic s prací Solution of two problems on distributionally chaotic dynamical systems Jana Doleželová (nyní doc. RNDr. Jana Hantáková, Ph.D.). Tereza Šimšová s prací Kmitání termoelastických pružin se umístila 3. místem v sekci Aplikovaná matematika – Matematické modely dynamiky.

Z těchto řádků je tedy víc než zřejmé, že si letošní Mezinárodní den žen ve vědě mohou mnohé úspěšné matematičky s blízkým vztahem k MÚ připomínat nejen s pokorou, ale i s profesními vavříny.(um)