Jana Hantáková chce udržet v Opavě Smítalovu matematiku

  • David Slosarczyk
  • 23.11.2023
Prolog. V den před státním svátkem 17. listopadu ráno někdo klepe na dveře knihovny Matematického ústavu (MÚ) v levém křídle přízemí budovy rektorátu Slezské univerzity (SU) v Opavě. „Dále,“ zve ochotně nečekaného hosta Věra Matoušková.
Je to roční Klárka Hantáková, jedna z nejmladších uživatelek knihovny. Rozhlíží se na velký matematický svět. Není tu ale poprvé. Maminka, doc. RNDr. Jana Hantáková, Ph.D., ji zvedá, aby zblízka viděla i na horní regály. Klárka se nebojí.
O den dříve usedá ve stejném přízemí doc. Hantáková v pracovně Smítalovy knihovny, v níž prožila cenná osobní setkání s někdejším ředitelem MÚ. „Samozřejmě také četné zkoušky,“ přikyvuje a ví přesně, kde u stolu seděla. „Je to pro mě dobře známé prostředí. Určitě,“ říká a má tu spoustu vzpomínek. „Pokaždé dobrých. Ostatně jsem se s nimi svěřila na 40. straně nového SUper magazínu Slezské univerzity v Opavě,“ dodává a chce pokračovat. „Počkejte, necháme to na závěr,“ poté rozhoduje.

V rubrice „Studenti“ zpravodajského portálu SU se na jaře před deseti lety objevila zpráva, že by si úspěšná matematička jednou v originále přečetla oblíbenou japonskou poezii haiku. To bylo po výrazném úspěchu ve vítězném finále studentské soutěže ve vědecké činnosti (květen 2013), kde vystoupila s prací Distributionally scrambled invariant sets in a compact metric space uveřejněné již dříve v časopise Nonlinear Analysis (volume 79, March 2013, str. 80-84) a po svém prvním mezinárodním workshopu k diskrétním dynamickým systémům v Beskydech (červen 2012) a na European Conference on Iteration Theory na Azorských ostrovech (září 2012).

Když přišla Jana Hantáková na MÚ (2008), zabývala se řešením zadání v oblasti invariantních distribučních chaotických množin. „Chaotické dvojice, později chaotické trojice. Prof. Smítal byl za všech okolností trpělivým konzultantem a dokázal mé úvahy nasměrovat tak, aby dávaly smysl a posouvaly řešení problému dopředu,“ vzpomíná a je mu vděčná. Státnice, doktorské studium, disertační práce. „To už ale bylo v roce 2017 a práce Distributional chaos in compact metric spaces přece jen vydala víc než devět stránek diplomky,“ konstatuje s úsměvem.

Přišly rodinné radosti a starosti. Starším je syn Ondřej a mladší je Klárka. „Přestěhovali jsme se z Ostravy do Opavy-Předměstí, děti rostou, a tak zatím letos při plném úvazku věnuji čas pro to, abych se rozhlížela po novém tématu nebo inspiraci, abych se znovu orientovala na matematiku. Jakou? To právě řeším, možná statistické atraktory,“ prozrazuje doc. Hantáková a přemýšlí po habilitaci (docentkou je od 1. října 2022) více i o tom, jakou cestou se dále v matematice vydat. „Co už je definitivní, ráda bych pomohla udržet v Opavě Smítalovu a Šarkovského matematiku na pětičlenném oddělení reálné analýzy a dynamických systémů. Než se k tomu odrazím, věřím, že nepřijdou tak smutné zprávy, které mě přinutily k nekrologům,“ poznamenává k publikování svých nezbytných textů vydaných v periodiku Jednoty českých matematiků a fyziků (Pokroky matematiky, fyziky a astronomie – oznámení o odchodu Jaroslava Smítala, ročník 2022, č. 3, a Oleksandra Mikolajeviče Šarkovského, ročník 2023, č. 2).

„Už patnáct let uplynulo od první zkoušky u prof. Smítala, vždycky v jakémkoliv čase značně obávané. Zvládla jsem ji, stejně i ty ostatní. A nezbývá tak zvládnout též další zkoušky v životě. Mám ale štěstí na mé učitele. Nejprve na osmiletém Wichterlově gymnáziu v Ostravě-Porubě a poté na Matematickém ústavu v Opavě. Proto mi záleží na matematické eleganci a určité smysluplnosti. Stejně jako mí učitelé vnímám, že řešení těžkých problémů vyžaduje hlavně vytrvalost. A nenechat se jimi porazit je otázkou matematické cti,“ zdůrazňuje doc. Hantáková.

A jak je to s tím závěrem? „No přece to je celkem jasné, Pracovat tak, aby opavské matematické pracoviště prosperovalo doma i v cizině,“ poznamenává bez zátěže budoucích let.

Epilog. Možná přijde doc. Jana Hantáková v roce 2040 či 2041 na Den otevřených dveří, který ji před časem inspiroval k výběru opavské univerzity, se svou Klárkou. Možná bude mít ještě prestižnější titul, možná vycestuje do vysněného Metropolitního muzea umění v New Yorku, možná si jednou přečte trojverší v japonštině a možná se staví se svou dcerou v knihovně v levém křídle přízemí budovy rektorátu. Mnoho štěstí… (um)

P.S.: Atraktor je stav, ke kterému má systém tendenci se vyvíjet pro širokou škálu počátečních podmínek systému. Pro jednoduchý příklad si představte kyvadlo. Pokud jej odtáhnete do strany (počáteční stav) a uvolníte, kyvadlo se bude kývat dopředu a dozadu a zpomaluje, dokud nedosáhnete pevného bodu uprostřed a nezastaví se. Tato poloha je atraktor daného systému.