Kdo může kandidovat do akademického senátu?

Kandidovat může kterýkoli člen akademické obce, tedy student (prezenční nebo kombinované formy) nebo akademický pracovník. Pochopitelně může student kandidovat pouze do studentské komory a vyučující do komory akademických pracovníků. Pokud je někdo zároveň studentem i vyučujícím (doktorandi se ale považují za studenty, ne za vyučující), volí si pouze jednu komoru, do které hodlá kandidovat.

Senátor „malého“ fakultního senátu může být zároveň i senátorem „velkého“ celouniverzitního senátu.

Stejně tak může být někdo senátorem „malého“ fakultního senátu na FPF a zároveň i senátorem „malého“ fakultního senátu na OPF (a vezmeme-li to do extrému, pak také zároveň senátorem „malého“ fakultního senátu na FVP).  Není však možné, aby někdo kandidoval do velkého senátu za dvě a více fakultních součástí.

Kandidatura do senátu je také zapovězena členům volebních komisí, toto se však vztahuje pouze na volby, u kterých daná osoba působí ve volební komisi. Pokud je ale někdo členem volební komise ve volbách na FPF, může ve stejnou dobu kandidovat do senátu na FVP nebo na OPF.

Kolik máme akademických senátů?

Slezská univerzita má celkem čtyři akademické senáty.

Takzvaný velký neboli celouniverzitní, ve kterém sedí zástupci všech tří fakult spolu se zástupci Matematického ústavu a Fyzikálního ústavu. Tento akademický senát se zabývá celouniverzitní agendou a mimo jiné jsou jeho členové také ti, co volí (případně odvolávají) rektora.

Dále má každá z fakult svůj malý neboli fakultní akademický senát. Tyto senáty se zabývají agendou, která se týče chodu konkrétní fakulty.

Každý z akademických senátů se dělí na dvě komory, komoru akademických pracovníků a komoru studentskou. V čele akademického senátu stojí jeho předseda, svého předsedu má také každá z komor, přičemž předsedové komor obvykle působí také v roli místopředsedů celého senátu.

Informace o velkém Akademickém senátu Slezské univerzity naleznete na adrese https://www.slu.cz/slu/cz/akademickysenat

Informace o malých akademických senátech naleznete na webech fakult:

Jak často se koná zasedání celouniverzitního Akademického senátu?

Řádná zasedání se konají jednou měsíčně.

V případě, že se vyskytne potřeba naléhavě projednat nějakou agendu, může být svoláno mimořádné zasedání a to buď na základě žádosti:

  • rektora (nebo zastupujícího prorektora),
  • některého z fakultních senátů,
  • alespoň třetiny senátorů velkého senátu,
  • nebo alespoň desetiny všech členů akademické obce univerzity. 

Podstatné je, že ať už se dojednává řádné nebo mimořádné zasedání, vždy je předložen návrh termínu všem senátorům a ti se mohou k návrhu vyjádřit, případně požádat o jiný, vhodnější termín.

Jakmile je termín jednou dojednán, měli byste na něj dorazit, případně se v dostatečném předstihu z jednání omluvit předsedovi senátu nebo některému z místopředsedů.

Jak často se koná zasedání fakultního Akademického senátu?

Řádná zasedání se konají jednou měsíčně.

V případě, že se vyskytne potřeba naléhavě projednat nějakou agendu, může být svoláno mimořádné zasedání a to buď na základě žádosti:

  • děkana (či zastupujícího proděkana),  
  • minimálně jedné třetiny senátorů
  • nebo alespoň jedné desetiny členů akademické obce fakulty,
  • rektora nebo zastupujícího prorektora (pouze v případě OPF).

Podstatné je, že ať už se dojednává řádné nebo mimořádné zasedání, vždy je předložen návrh termínu všem senátorům a ti se mohou k návrhu vyjádřit, případně požádat o jiný, vhodnější termín.

Jakmile je termín jednou dojednán, měli byste na něj dorazit, případně se v dostatečném předstihu z jednání omluvit předsedovi senátu nebo některému z místopředsedů.

Kdo volí děkana?

Děkana fakulty volí akademičtí pracovníci příslušející k akademické obci dané fakulty.

Kdo volí rektora?

Rektora volí senátoři „velkého“ celouniverzitního senátu a to senátoři obou komor (studentské a komory akademických pracovníků).

Může senátor celouniverzitního Akademického senátu přijít o mandát?

Ano, může se tak stát dobrovolně, na základě rozhodnutí samotného senátora, který doručí předsedovi senátu písemné oznámení o složení mandátu. K ukončení působení senátora v senátu však může dojít také v těchto případech:

  • Při zániku členství v části akademické obce, za kterou byl zvolen (například při vyčlenění nové součásti univerzity, ukončení studia/zaměstnaneckého poměru).
  • Senátor začne vykonávat některou z funkcí neslučitelných s výkonem mandátu senátora. Může se jednat o funkci rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu.
  • Úmrtím,
  • odvoláním -  k odvolání může dojít tehdy, pokud se senátor třikrát bez řádné omluvy nezúčastnil zasedání senátu, načež bylo senátorům navrženo hlasování o odvolání daného senátora.

Může senátor Akademického senátu FPF přijít o mandát?

Ano, může se tak stát dobrovolně, na základě rozhodnutí samotného senátora, který doručí předsedovi senátu písemné oznámení o složení mandátu. K ukončení působení senátora v senátu však může dojít také v těchto případech:

  • Při zániku členství v části akademické obce Filozoficko-přírodovědecké fakulty (například při vyčlenění nové součásti univerzity, ukončení studia/zaměstnaneckého poměru).
  • Senátor začne vykonávat některou z funkcí neslučitelných s výkonem mandátu senátora. Může se jednat o funkci rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu.
  • Jedná-li senátor v rozporu se zákonem, statutem univerzity nebo statutem fakulty,
  • úmrtím,
  • odvoláním -  k odvolání může dojít tehdy, pokud se senátor dvakrát bez řádné omluvy nezúčastnil zasedání senátu, načež bylo senátorům navrženo hlasování o odvolání daného senátora.

Může senátor Akademického senátu FVP přijít o mandát?

Ano, může se tak stát dobrovolně, na základě rozhodnutí samotného senátora, který doručí předsedovi senátu písemné oznámení o složení mandátu. K ukončení působení senátora v senátu však může dojít také v těchto případech:

  • Při zániku členství v části akademické obce Fakulty veřejných politik (například při vyčlenění nové součásti univerzity, ukončení studia/zaměstnaneckého poměru).
  • Senátor začne vykonávat některou z funkcí neslučitelných s výkonem mandátu senátora. Může se jednat o funkci rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu.
  • úmrtím,
  • odvoláním -  k odvolání může dojít tehdy, pokud se senátor opakovaně bez řádné omluvy nezúčastní zasedání senátu. Senátorům může být navrženo hlasování o odvolání daného senátora.

Může senátor Akademického senátu OPF přijít o mandát?

Ano, může se tak stát dobrovolně, na základě rozhodnutí samotného senátora, který doručí předsedovi senátu písemné oznámení o složení mandátu. K ukončení působení senátora v senátu však může dojít také v těchto případech:

  • Při zániku členství v části akademické obce Obchodně podnikatelské fakulty (například při vyčlenění nové součásti univerzity, ukončení studia/zaměstnaneckého poměru).
  • Senátor začne vykonávat některou z funkcí neslučitelných s výkonem mandátu senátora. Může se jednat o funkci rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu.
  • úmrtím,
  • odvoláním -  k odvolání může dojít tehdy, pokud se senátor dvakrát bez řádné omluvy nezúčastnil zasedání senátu, načež bylo senátorům navrženo hlasování o odvolání daného senátora.

Jak probíhá hlasování při volbách do akademického senátu?

Hlasování může probíhat třemi možnými způsoby, konkrétní formu hlasování by měla vždy určit volební komise:

  • Prvním způsobem je tzv. tradiční, někdy označované jako papírové nebo prezenční, které bylo donedávna jediným přípustným způsobem hlasování. Spočívá v tom, že volební komise připraví volební místnost, v ní umístí volební urny krytou plentou. Volič dorazí do volební místnosti, prokáže se studentským/zaměstnaneckým nebo občanským/řidičským průkazem, členové komise si ověří, že se jedná o oprávněného voliče, vyžádají si podpis na listině oprávněných voličů, vrátí mu průkaz, vydají mu volební lístek, instruují jej ohledně toho, kolik hlasů může udělit a volič se odebere za plentu, kde odvolí.
  • Druhým způsobem je řešit vše elektronickou cestou prostřednictvím odpovídajícího nástroje v IS SU (https://is.slu.cz/auth/volby/). V tomto případě si volič jednoduše spustí modul věnovaný elektronickým volbám a pár kliknutími udělí hlas/y těm kandidátům, které si vyvolil. Jak by řekl ekolog, žádný strom kvůli tomu nezemře (a do jisté míry by se mýlil, ale o tom pomlčme).
  • Třetí způsob je takzvaný kombinovaný, kdy probíhají volby jak tradiční formou, tak tou elektronickou (resp. nejprve tradičně, posléze elektronicky, přičemž voliči, kteří odvolili u volební urny, jsou z elektronického hlasování vyloučeni).

Co jsou to doplňovací volby?

V okamžiku, kdy je někdo ze stávajících senátorů nucen vzdát se mandátu nebo jej sám složí, může na jeho místo nastoupit náhradník, tedy osoba nebo osoby (v závislosti na množství uvolněných míst), které v posledních řádných volbách skončily na prvních místech pod čarou. Pokud žádní náhradníci nejsou k dispozici, případně pokud náhradník/náhradníci post senátora odmítne/odmítnou, jsou na uvolněná místa v senátu vypsány doplňovací volby.  Senátor či senátoři vzešlí z doplňovacích voleb však svůj mandát získávají pouze do doby, než by mandát vypršel jejich předchůdci, v jiných ohledech se však jejich práva a povinnosti nijak neliší od práv a povinností senátorů vzešlých z řádných voleb.

Jaká je skladba akademického senátu?

Fakultní „malé“ senáty (na FVP a OPF) mají sedm senátorů v komoře akademických pracovníků a čtyři senátorská místa ve studentské komoře. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě má komora akademických pracovníků šest členů a studentská komora čtyři senátorská místa.

„Velký“ celouniverzitní senát má celkem 25 senátorů a následující strukturu:

  • komoru akademických pracovníků tvoří 14 senátorů (4 za FPF, 4 za FVP, 4 za OPF, 1 za MÚ, 1 za FÚ),
  • studentskou komoru tvoří 11 senátorů (3 za FPF, 3 za FVP, 3 za OPF, 1 za MÚ, 1 za FÚ).