Členy akademické obce jsou všichni studenti a vyučující dané akademické instituce. Student se stává oficiálně členem akademické obce své fakulty během slavnostního ceremoniálu zvaného imatrikulace.
Můžeme rozlišit akademické obce univerzity a akademické obce součástí (fakult).
Akademická obec celé univerzity bývá jednou ročně svolávána během události, která se nazývá Akademický den. Aby se mohli Akademického dne zúčastnit všichni členové akademické obce a nebránila jim v tom výuka, bývá na čas konání této akce vyhlášeno rektorské volno. Místo a pořadatel Akademického dne se každoročně střídá, hostitelem může být některá ze součástí (fakulty, ústavu) a akce se odehrává buď v Opavě nebo v Karviné.
Obdobou Akademického dne na fakultách je Zasedání (FPF) nebo Shromáždění (FVP) akademické obce, které jednou ročně svolávají malé, tedy fakultní senáty na těchto fakultách. V této souvislosti bývá vyhlašováno několikahodinové (ne celodenní) děkanské volno.
Akademický den je každoroční setkání akademické obce celé univerzity. Aby se mohli Akademického dne zúčastnit všichni členové akademické obce a nebránila jim v tom výuka, bývá na čas konání této akce vyhlášeno rektorské volno. Místo a pořadatel Akademického dne se každoročně střídá. Hostitelem může být některá ze součástí (fakulty, ústavu) a akce se odehrává buď v Opavě, nebo v Karviné.
Součástí akce je slavnostní nástup univerzitních hodnostářů, což vedle rektora, děkanů, ředitelů ústavů zahrnuje také členy vědeckých rad a příslušníky všech akademických senátů. Následuje projev rektora, který shrnuje uplynulé období a předkládá své plány a vize pro následující období, jsou také předávány medaile a ocenění a akce bývá zakončena, případně doprovázeno vystoupením Pěveckého sboru Slezské univerzity.
Obdobou Akademického dne na fakultách je Zasedání (FPF) nebo Shromáždění (FVP) akademické obce, které jednou ročně svolávají malé, tedy fakultní senáty na těchto fakultách.
Jedná se o každoroční setkání akademické obce fakulty, které svolává fakultní akademický senát. Součástí bývá vystoupení děkana fakulty, který akademickou obec informuje o plánech pro další akademický rok a shrne nejdůležitější události roku uplynulého. Vystupuje rovněž předseda fakultního akademického senátu a informuje o činnosti senátu v uplynulém roce a následuje jej předseda studentské komory senátu, který informuje o činnosti studentské komory.
V závěru setkání je dán prostor pro dotazy, které mohou být směřovány jak na děkana, tak na proděkany, tajemníka fakulty, případně členy senátu.
Nejrozsáhlejší studovnou jsou prostory v budově Univerzitní knihovny na Bezručově náměstí 14. Zde se nachází řada stolků, u kterých se může zastavit kdokoli a bavit se s přáteli, případně se připravovat na výuku, přičemž není ani nutné, aby měl vyřízen průkaz do Univerzitní knihovny. Další stolky a dokonce počítače se nachází již v prostorách Univerzitní knihovny, kde je však průkaz již nezbytný. Zároveň byste zde neměli být příliš hluční a rušit studenty, kteří zde například pracují na svých seminárkách.
Menší odpočinkové prostory se nachází prakticky na všech budovách.
Pokud se přímo od vrátnice vydáte po schodišti až úplně do podkroví (a troufnete si projít po proskleném schodišti, které tvoří závěrečnou část schodiště) dostanete se do podkrovního prostoru vybaveného několika stolky a lavicemi, kde lze v čase mezi výukou vydechnout. V případě, že by prosklené schodiště představovalo problém, lze od vrátnice pokračovat rovně a využít výtahu nebo zadního schodiště, které je až do podkroví klasicky kamenné. Odtamtud pak už jen projdete chodbou zpět do čelního traktu budovy a ke stolkům a lavicím.
Studovnu na této budově zastupuje dvojice učeben B3, které naleznete v přízemí budovy. Jedná se o počítačové učebny, které odděluje kancelář laborantů.
Budova je spojena můstky s budovou univerzitní knihovny. První můstek se nachází přímo za vrátnicí a vede k posezení před vchodem do Univerzitní knihovny. O patro výše se nachází druhý můstek, na jeho konci je několik stolků s židlemi a gauč. Tento prostor je o něco klidnější (neproudí tudy lidé směřující do knihovny).
Zároveň lze vystoupat (případně vyjet výtahem) až do podkroví kde se po celém obvodu budovy nachází řada stolků s židlemi a ve třech místech (v rozích budovy) jsou prostory rozsáhlejší a poskytují zázemí vždy zhruba pro dvanáct osob.
V neposlední řadě lze za pěkného počasí vyjít před budovu a to buď hlavním vchodem a posedět u fontány, nebo zadním vchodem a využít laviček před Univerzitní knihovnou.
Jako studovny jsou využívány primárně místnosti LVT1 a LVT2, ve kterých je možno pracovat na svých úkolech, semestrálkách a jiných projektech. Jsou zde k dispozici počítače a mezi učebnami se nachází kancelář laborantů, kteří pomohou a poradí při případných potížích. Jistou nevýhodou je, že v místnostech probíhá běžná výuka. V případě, že nejsou všechna místa obsazena studenty, jejichž vyučování zde právě probíhá, lze využít volných míst a tiše pracovat.
Pro vydechnutí a posezení s přáteli lze využít také gauče a stolky v prvním patře a stolky s židlemi v druhém patře budovy.
Je možné využít jednak laviček podél chodníčků, jednak částečně krytého prostoru před hlavním vchodem do budovy, kde je umístěn stolek a lavičky. V případě špatného počasí je možné přesunout se do vnitřních prostor a po schodišti, které se nachází přímo naproti hlavnímu vchodu, vystoupat do prvního patra, kde se nalézá odpočinková místnost a dokonce i přijatelně vybavená kuchyňka.
Chvíli vydechnout, případně se pobavit s přáteli je možné jednak přímo ve vstupní hale, kde je rozmístěn dostatek židlí, atraktivnější je však (při pěkném počasí) možnost využít venkovního posezení u parkoviště. Přímo u budovy, která tvoří určitý převis a chrání před deštěm, se nachází gauč a pár křesel, vedle tzv. Rybářského domečku na parkovišti je pak vybudován altán (s plátěnou střechou, která před mírnou přeháňkou uchrání).
Klasická studovna se na této budově nenachází, je-li pěkné počasí, lze však využít nádvoří, kde je umístěno několik plastových židlí a laviček, případně dva boxy se stolky a lavicemi, které se nalézají v podkroví.
Univerzita Vám nabízí možnost tisknout za zvýhodněnou cenu. Vaše studentská karta/ISIC slouží také jako jakási elektronická peněženka. V univerzitní knihovně, případně v laboratořích B3 v Opavě, si můžete na tuto kartu nahrát libovolnou finanční částku. Pak můžete podle potřeby tisknout na síťových tiskárnách rozmístěných v prostorách univerzity, stačí nahrát požadované dokumenty k tisku na adrese https://tisk.opf.slu.cz a následně u libovolné tiskárny přiložit ke skenovacímu zařízení svou kartu. Obratem se Vámi nahrané dokumenty vytisknou.
Další možností je využít služeb některého komerčního subjektu, v Opavě se jedna tiskárna nachází kousek od sídla děkanátu Filozoficko-přírodovědecké fakulty na Masarykově třídě 39, jde o společnost Copycentrum Opava (https://www.copycentrum-opava.cz/).
Podobně jako v případě tisku lze využít síťových tiskáren v prostorách univerzity. Vaše studentská karta/ISIC slouží také jako jakási elektronická peněženka. V univerzitní knihovně, případně v laboratořích B3 v Opavě, si můžete na tuto kartu nahrát libovolnou finanční částku. Pak můžete podle potřeby kopírovat na síťových tiskárnách rozmístěných v prostorách univerzity, stačí u libovolné tiskárny vložit dokumenty na snímací desku, přiklopit, přiložit ke skenovacímu zařízení svou kartu a navolit konfiguraci pro kopírování. Obratem se Vámi nahrané dokumenty vytisknou.
Podobně jako v případě tisku lze využít síťových tiskáren v prostorách univerzity. Výhodou je, že skenování dokumentů je zcela zdarma. Stačí u libovolné tiskárny vložit dokumenty na snímací desku, přiklopit, přiložit ke skenovacímu zařízení svou kartu a navolit konfiguraci pro skenování. Obratem se Vámi nahrané dokumenty naskenují a odešlou na Váš školní e-mail.
Na univerzitě by měl platit princip subsidiarity, podle kterého byste měl/a svůj problém projednat nejprve se svým bezprostředním nadřízeným (tudíž prvním krokem by mělo být zamířit za vedoucím oddělení či ústavu), pokud to nepovede k uspokojivému řešení, pak zamířit o stupeň výš (tedy věc projednat na fakultě, předložit k projednání fakultnímu akademickému senátu) a kdyby se věc nevyřešila ani na této úrovni, pak teprve řešit problém výše, tedy na celouniverzitní úrovni (předložit ji velkému senátu, oslovit rektora).
Studenti se mohou se svými problémy obracet jednak na vedoucího oddělení, jednak na studentské senátory fakultních senátů. Pokud se věc nevyřeší na této úrovni, můžou záležitost postoupit studentským senátorům velkého senátu.
Rozhodně by nemělo docházet k tomu, že se problém předloží rovnou rektorovi (není-li to v rámci akce přímo určené k dotazování rektora – akademická shromáždění, akce „Dialog s rektorem“) a už vůbec by věc neměla být řešena mimo univerzitu, jestliže se nevynaložila alespoň minimální snaha na vyřešení problému vnitro univerzitními prostředky.
Zpravidla záleží na tom, jak moc je vybavení drahé a jak se využívá při výuce nebo jak moc je potřebné v nějakém projektu. U vybavení v hodnotě maximálně několik tisíc (knížky, kalkulačky, řezačky, …) se obvykle dá domluvit s vyučujícím, který za tuto věc zodpovídá (případně na sekretariátu ústavu).
U dražšího vybavení (skenery, roboti, počítače, …) je pak nezbytné uzavřít s univerzitou Smlouvu o výpůjčce. Opět je však nezbytné o možné výpůjčce nejprve jednat. Nemůžete si jen tak vytisknout a vyplnit smlouvu a vyrazit s ní na ústav s tím, že si jdete něco odstěhovat.
V případě, že Vaše součást pořádá pro své studenty, zaměstnance nebo přímo pro veřejnost akci, během které chce nabízet nějaké občerstvení, případně takovou akci pořádáte Vy jako jednotlivec, můžete se domluvit na výpůjčce vybavení (výčep, nádobí, …) s vedoucím Návštěvnického centra U Vavřince (bývalé Gastrocentrum) Petrem Kovalem na adrese petr.koval@fpf.slu.cz.
Přehled vybavení k zapůjčení naleznete a rezervace probíhá na adrese http://dok.fpf.slu.cz/.
Institut nabízí svým studentům pestrou nabídku objektivů a dalšího fotografického vybavení k zapůjčení, doba výpůjčky je však maximálně 14 dní. Výpůjčka může být prodloužena pouze v případě, že po uplynutí 14 dní nežádá o vybavení jiný zájemce. Se souhlasem vedoucího Institutu tvůrčí fotografie si mohou vybavení vypůjčit také studenti a zaměstnanci jiných součástí univerzity.
Na výpůjčce a termínu převzetí se musí zájemce domluvit se správcem techniky MgA. Davidem Machačem na adrese machacdavid@seznam.cz.
Zapůjčované vybavení si musíte převzít osobně a osobně jej také vrátit, přičemž proběhne kontrola vybavení. Teprve po této kontrole je výpůjčka uzavřena.
Studentská redakce představuje podpůrný studentský tým Oddělení komunikace, jehož úkolem je vyhledávat zajímavá témata a psát o aktuálním dění na Slezské pro univerzitní web. Redakce také vydává univerzitní časopis. Členové redakce jsou odměňováni mimořádným stipendiem, které je vypláceno jednou měsíčně na základě vykázané činnosti.
V závislosti na tom, o jaký typ záležitosti se jedná:
Je to možné, před většinou univerzitních budov se nachází stojany na kola, u budovy na Bezručově 13 v Opavě se nachází dokonce uzamykatelná kolárna, kde si můžete svůj dopravní prostředek uložit.
Bohužel ne. Je to dáno jednoduše tím, že nikdy nemůžete garantovat odpovídající čistotu koleček – ať se budete snažit jakkoli, nemůžete garantovat, že jste cestou na vyučování nevjeli do něčeho … nevhodného, třeba v okamžiku, kdy jste se věnovali dopravní situací před sebou.
Nikdo Vám však nebrání v tom přijet do školy na koloběžce a tu nechat zabezpečenou před budovou stejně jako to dělají cyklisté. Je to jen o tom najít vhodný způsob zabezpečení koloběžky.
Vysokoškolské tituly se mohou objevovat jak před jménem, tak za jménem. Na tituly za jménem je vhodné nezapomínat, protože pak se vystavujete riziku, že se dotknete vyučujícího, kterého soudě podle titulu „Mgr.“ nebo „Ing.“ před jménem oslovíte „pane magistře/inženýre“ a on má přitom doktorský titul a „Ph.D.“ za jménem. Orientaci v titulech by Vám mohl usnadnit následující přehled:
Zásadně nepoužíváme oslovení „pane profesore/paní profesorko“ jako výchozí. A už vůbec ne, „pane učiteli/paní učitelko“. V případě, že neznáte nebo si nemůžete vzpomenout na titul člověka, kterého chcete oslovit, zkuste se nějak přijatelně vyhnout použití titulu. Starým dobrým „dobrý den, promiňte, ale chtěl/a jsem se zeptat…“ nic nezkazíte. Pokud už chcete titul z nějakého záhadného důvodu přece jen použít, volte nejpravděpodobnější titul „doktor“.
Oslovujete-li ženu, vždy používejte výraz „paní“, nikde ne „slečno“ („slečno magistro“, „slečno inženýrko“, „slečno docentko“, …).
Tím nejvýznamnějším poplatkem je zřejmě poplatek za samotné studium:
Na dokončení svých bakalářských studií máte (napříč univerzitami, fakulty, ústavy či katedrami) čtyři roky. Jakmile tuto dobu překročíte, jsou Vám vyměřeny poplatky za překročení standardní doby studia.
Na dokončení svých navazujících magisterských studií máte (napříč univerzitami, fakulty, ústavy či katedrami) tři roky. Jakmile tuto dobu překročíte, jsou Vám vyměřeny poplatky za překročení standardní doby studia.
K tomu se přidávají náklady na ubytování, dopravu a stravování. Pokud se chcete ubytovat na kolejích, univerzita si za to samozřejmě nechá zaplatit, ale na druhou stranu jsou tyto náklady částečně kompenzovány ubytovacím stipendiem, na které máte nárok, pokud se jedná o Vaše první bakalářské/navazující magisterské/doktorské studium a zároveň se nachází adresa Vašeho trvalého bydliště mimo okres Opava/Karviná. Ubytovací stipendium Vám bude vypláceno také v případě, že nejste ubytováni na kolejích a do Opavy/Karviné dojíždíte. Opět se ale musí Vaše trvalé bydliště nacházet mimo okresy Opava/Karviná a musí se jednat o Vaše první studium daného stupně.
Další položkou jsou studijní materiály a pomůcky. Zde je na Vašem posouzení, zda do těchto položek investovat. Pomůcky se obvykle dají sehnat od studentů vyšších ročníků, a to za výhodnější cenu než by v obchodě stály pomůcky nové. Pokud jste na tom po finanční stránce opravdu špatně, obvykle lze něco zapůjčit přímo na ústavu. Skripta, knížky a sborníky se obvykle dají sehnat v elektronické podobě zcela zdarma.
Poslední investice souvisí se samotným absolvováním. Je zvykem, že se studenti mezi sebou skládají na občerstvení pro členy komise během státnic. Občerstvení obvykle zajišťuje sekretářka ústavu a částku následně rozpočítá na jednotlivé účastníky. Jedná se však jen o jakousi zvyklost a pokud máte hluboko do kapsy, nemusíte částku uhradit a namísto toho se sekretářkou domluvit, že se skládat nebudete a přispějete jinou formou - například sami něco upečete, přinesete ovoce ze zahrádky apod.
Stejně tak je zvykem, že student pořídí nějakou drobnost vedoucímu své bakalářské/diplomové práce jako poděkování za vynaložené úsilí. Také tato investice je sice obvyklá, ale nepovinná a pokud máte zahrádku, je zcela v pořádku, pokud na zahrádce naškubete kytici a tu s díky věnujete vedoucímu své práce. Pokud jste zruční, můžete také vyrobit nějakou drobnost na památku.
Jistou investici pak vyžadují i slavnostní promoce. Opět máte na výběr – buď máte zájem o slavnostní ceremoniál a zaplatí si za něj (hradí se zapůjčení taláru a jeho vyčistění – nejde o nic urážlivého, promoce se většinou konají během horkých měsíců, kdy se člověk zákonitě více potí), případně Vám dostačuje převzetí diplomu na studijním oddělení a v tomto případě nemusíte platit nic.
Vzhledem k drahému audiovizuálnímu vybavení, které je v prostorách budovy umístěno, je pro vstup nezbytná čipová karta, která má náležité oprávnění. Toto oprávnění mají přiděleno zaměstnanci a studenti oddělení, která na této budově sídlí (tedy ÚFTRT, kulturní dramaturgie, multimediální techniky, ITF). Ostatní studenti a zaměstnanci musí využít elektronického zvonku před budovou a dozvonit se např. na vrátnici, případně do kanceláře vybraného pracoviště.
Pokud máte na své kartě nahráno oprávnění pro vjezd na parkoviště ve dvoře areálu na Hauerové ulici, neznamená to automaticky, že Vám Vaše čipová karta umožní vstup do budovy. Pro odchod z parkoviště lze využít branku u vjezdu, kde Váš čip fungovat bude.
Trochu zjednodušeně řečeno, jedná se o celostátní akademický senát, se kterým má Ministerstvo školství a tělovýchovy povinnost konzultovat své kroky související s fungováním vysokých škol. Své zástupce zde mají všechny státní a veřejné vysoké školy a část soukromých vysokých škol působících na území ČR. Co se struktury týče, i zde platí rozdělení na komoru akademických pracovníků a studentskou komoru.
Nejvyšším orgánem Rady je Sněm, kterého se účastní všichni členové a který se schází třikrát do roka. Dalším orgánem je pak Předsednictvo, ve kterém má každá vysoká škola jen jednoho zástupce a je členy pětice zástupců studentské komory (předseda studentské komory, jeho dva místopředsedové a další dva členové studentské komory, které studentská komora určila). Předsednictvo se schází zhruba v měsíčních intervalech.
Své zástupce do Rady vysokých škol navrhují jednotlivé fakultní senáty a schvaluje je celouniverzitní, velký akademický senát. Ten může do Rady vysokých škol vyslat také dva další akademické pracovníky a dva studenty.
Ano, od roku 1990, tedy od samotného založení Slezské univerzity působí na akademické půdě i mimo ni Komorní pěvecký sbor Slezské univerzity, o kterém se dozvíte potřebné informace na oficiálních webových stránkách sboru. Během semestru se sbor schází na pravidelných zkouškách, které se konají každé úterý od 18:00 v druhém patře univerzitní budovy na Olbrichové ulici (č.p. 25), přičemž účast zájemců o vstup do sboru či podporovatelů je vítána.
Jedná se o literární sborník, do kterého mohou zasílat své příspěvky umělecky aktivní studenti a zaměstnanci Slezské univerzity. Každoroční vydání sborníku je slavnostně křtěno v některém z opavských klubů nebo barů během takzvaného Literárního dne opavského majálesu. Příspěvky do sborníku lze zasílat prostřednictvím e-mailu na adresu artemisiaopava@seznam.cz.
Jedná se o skupinovou formu zkoušky či zápočtu. Zpravidla jde o skupinovou debatu na zadané téma, případně společné zodpovídání zadané otázky. V závislosti na uvážení zkoušejícího mohou být následně jednotliví účastníci hodnoceni jednotlivě, případně se uděluje celkové hodnocení všem členům skupiny. Tato forma zkoušky tak vedle odborných znalostí či dovednosti rozumné argumentace prověřuje také schopnost spolupráce ve skupině.
Určitě, přímo na Ústavu archeologie působí Archeologický klub Slezské univerzity (https://www.facebook.com/ArcheoklubSU) – mezi tradiční a oblíbené akce, které klub pořádá patří rituál zasvěcení studentů prvních ročníků stejně jako vánoční večírek nebo červnový volejbalový turnaj na koupališti v Bolaticích. Vedle toho pořádají členové klubu i přednášky a popularizační workshopy pro veřejnost a nechybí na akcích jakou je opavský majáles nebo Colours of Ostrava.
Ano, na univerzitě již nějakou dobu působí Historický klub studentů ÚHV FPS SU (https://www.facebook.com/Historick%C3%BD-klub-student%C5%AF-%C3%9AHV-FPF-SU-422395878322419), který pořádá zajímavé exkurze, promítání a přednášky pro studenty ÚHV, zájemce z řad studentů Slezské univerzity i širokou veřejnost.
Jako učebna je obvykle označována přednášková místnost vybavená v základu jen lavicemi pro studenty, katedrou pro vyučujícího, projektorem a promítacím plátnem. Vidíte-li, že je výuka zasazena do učebny, dá se očekávat, že na ni s Vámi budou docházet i desítky dalších studentů, bude se primárně přednášet a Vaším úkolem bude pořizovat si poznámky.
Naproti tomu, je-li výuka zasazena do laboratoře, můžete očekávat, že bude probíhat v malých skupinách a pracoviště bude vybaveno specializovaným vybavením, se kterým budete pracovat. Většinou půjde o semináře či cvičení.
Jedná se o slavnostní ceremoniál, který probíhá za přítomnosti rektora, děkana, předsedy akademického senátu a dalších akademických funkcionářů, zní studentská hymna a zástupce studentů prvních ročníků skládají imatrikulační slib za celý ročník. Po složení tohoto slibu se prváci stávají členy akademické obce.
Imatrikulace se koná zpravidla během října, studenti prvních ročníků mají na čas imatrikulace vyhlášeno rektorské volno a jsou uvolněni z výuky, účast na slavnostním aktu je povinná.
Jedná se prakticky totéž, co znáte ze základní/střední školy pod označením ředitelské volno. Je-li pro Vás na některý den vyhlášeno děkanské/rektorské volno, nemusíte daný den dorazit na výuku (zpravidla se ani nekoná).
Je však nutné všímat si následujícího:
Volno bývá zpravidla vyhlašováno v souvislosti s konáním nějaké důležité události, obvykle to tedy nelze brát jako volný den, ale očekává se, že namísto na výuku, dorazíte na danou akci. Je-li volno vyhlášeno v souvislosti s konáním imatrikulací, je dokonce nezbytné, abyste na akci dorazili!
PVS je zkratkou pro „pomocná vědecká síla“. Jedná se o studenty, kteří na ústavu vypomáhají jak odborně (jak napovídá název) zaměřenou prací, tak drobnou administrativou, inventarizací, údržbou a správou vybavení či laboratoří, korekturami textů, propagační činností nebo správou profilů na sociálních sítí. Činnost, které se věnují, mají pochopitelně specifikovánu, nezřídka se však stává, že nárazově vypomáhají s tím, co je na ústavu „zrovna potřeba“. Za svou práci jsou odměňováni pravidelnými (měsíčně vyplácenými) stipendii, která se liší v závislosti na tom, jestli student působí v roli „velké péveesky“ (těch má každý ústav omezený počet, obyčejně dvě až tři, měsíčně je vyplácena odměna ve výši tří tisíc korun) nebo „malé péveesky“ (těch má ústav více, náplň jejich práce je jednodušší a měsíčně si přijdou na osm set korun).
Studenti prvních ročníků bývají z kapacitních důvodů rozděleni na několik skupin, samotný slavnostní akt však probíhá pro každou skupinu stejně: Pracovnice studijního oddělení, které Vás celou událostí provází, nejprve ze skupiny vyberou dvojici studentů, kteří budou skládat studentský slib za celou skupinu. Následuje příchod do místnosti, kde bude akce probíhat, studenti prvních ročníků mají vyhrazeny první řady, případný rodinný doprovod si musí nalézt vhodná místa v zadních řadách. Jste instruováni, kdy se během ceremonie postavit a kdy usednout. Následuje slavnostní příchod představitelů univerzity a fakulty, během toho zpravidla zní fanfára Slezské univerzity. Následují projevy čelních představitelů, složení slibů, zazní studentská hymna, po níž následuje odchod funkcionářů (teprve poté smíte odejít i Vy).
To je dáno účelem věcí, ve které se na danou osobu obracíte. Souvisí-li to s fakultní/univerzitní agendou, oslovujte „pane (pro)děkane/pane (pro)rektore. Pokud se na něj obracíte v souvislosti s odbornou záležitostí spadající do jeho odborné kompetence, případně související s výukou jeho předmětů, oslovujte akademickými tituly.
Systém vydávání klíčů k místnostem je poněkud staromódní a u každého klíče je připojen seznam jmen osob, kterým může být klíč vydán. Běžná praxe je, že vyučující dorazí na vrátnici, nahlásí své jméno a název/kód místnosti, k níž požaduje klíč, vrátná ověří jeho nárok a klíč případně vydá.
Pochopitelně se může stát, že jste Vy jako student bez nároku na vydání klíčů, v místnosti něco zapomněli. Obvykle Vás v takovém případě vrátná k místnosti doprovodí, odemkne a po Vašem odchodu místnost zase zamkne. Toto však není možné úplně ve všech případech, některé místnosti (zpravidla ty s drahou výpočetní technikou) jsou chráněny alarmem a vrátná zpravidla kód pro vypnutí alarmu nezná.
Může také dojít k tomu, že Vás vyučující požádá, abyste klíč k učebně vyzvedli místo něj. V takovém případě je potřeba na vrátnici nahlásit kód místnosti a jméno vyučujícího, který o klíč žádá. Ve většině případů Vám bude klíč vydán, může však dojít k tomu, že se k učebně vrátíte s prázdnou a vyučující si bude muset dojít vyzvednout klíč od nedůvěřivé vrátné osobně (to je také důvod, proč jsou pro klíče většinou posílány slečny, které zpravidla působí důvěryhodnějším dojmem než pánové).
Zjednodušeně řečeno, je to jakási univerzitní pošta. Pokud si například podáváte přihlášku k volbám, odevzdáváte ji na podatelně. Zasílá-li vyučující nějaké materiály kolegovi, se kterým spolupracuje na nějakém projektu, zpravidla je odevzdá na podatelně a podatelna se postará o jejich doručení. Přes podatelnu chodí také tištěné dokumenty z děkanátu/rektorátu, případně pozvánky na různé akce, nezřídka slouží také jako sběrné místo při různých hlasováních.
Jako index byl označován průkaz studenta, který byl jakousi obdobou indexu známého ze středních škol nebo žákovských knížek ze základních škol. Student se o něj žádal při zápisu, následně si jej vyzvedával na studijním oddělení a v průběhu studia do něj mohly být zaznamenány výsledky jeho zkoušek a zápočtů. S postupujícími lety však význam indexu upadal a hodnocení u zkoušek a zápočtů se začalo zaznamenávat primárně do informačního systému. V posledních letech bylo od používání indexů na bakalářském a navazujícím magisterském studiu upuštěno, mimo jiné z ekonomických důvodů. Momentálně jsou indexy vydávány pouze na doktorských studijních oborech, což je dáno spíše tradicí, ne tím, že by byl na doktorském stupni nějak výrazněji využíván.
Disciplinární komise je univerzitním orgánem, který projednává disciplinární přestupky studentů - tedy jakékoli porušení právních i vnitřních předpisů školy. V komisi jsou zastoupeni jak akademičtí pracovníci, tak také studenti.
V okamžiku, kdy jste vyzváni, abyste se dostavili na projednání určité záležitosti před disciplinární komisi, máte povinnost se dostavit. Komise je s Vaším přestupkem již částečně obeznámena, cílem zasedání je vyslechnout si také Váš pohled na daný incident, nějak jej vyhodnotit a uzavřít.
Co se týče uzavření incidentu a důsledků pro Vás, pak:
Pokud ještě nezačala hodina, nic se neděje - naprostá většina učeben se po skončení výuky zamyká a vyučující odevzdává klíč od učebny na vrátnice, kde si jej může převzít kolega, který má výuku později. Počkejte před učebnou, během chvíle by měl dorazit vyučující, který učebnu odemkne a pustí Vás dovnitř.