Poměrně obecná odpověď je, že během svého studia reprezentujete univerzitu, ať už jste kdekoli a děláte cokoli. Vlastně nejen během studia, tato vazba kdy Vy budete moci být pyšní na úspěchy své alma mater a univerzita zase na ty Vaše, přetrvá i po úspěšném absolvování studií. V okamžiku, kdy se Vám tedy něco mimořádného podaří (výhra v soutěži, závodech, turnaji, významné ocenění, zisk prestižní pozice) určitě stojí za to podělit se o svou radost a informovat pracovníky Oddělení komunikace, případně členy Studentské redakce. Může tak vzniknout zajímavý článek a dokonce může být Váš úspěch oceněn mimořádným stipendiem, dárkovým balíčkem a podobně.
V případě, že byste rádi reprezentovali univerzitu trochu organizovaněji, můžete využít možností, které nabízí Sportovní portál Slezské univerzity (http://sport.slu.cz/) nebo Esport SLU (https://www.slu.cz/slu/cz/esport), e-sportový tým, který se účastní turnajů v počítačových hrách.
První cestou je stát se tzv. pomocnou vědeckou silou (PVS), která je za svou činnost odměňována stipendiem. Rozlišují se tzv. „velké PVS“ a „malé PVS“, přičemž rozdíl je v časové náročnosti a výši odměny. „Velké PVS“ je měsíčně vypláceno 3 000 Kč, „malá PVS“ si přijde na 800 Kč za měsíc.
Náplň práce se pochopitelně může lišit ústav od ústavu, ale většinou spočívá v provádění drobné administrativy, zpracovávání podkladů, korektury textů, uspořádávání či katalogizace sbírek, ale například také správa profilu na sociální síti, zpracovávání propagačních materiálů a práce ryze odborná – na Ústavu informatiky se jedná o zajišťování chodu počítačových učeben, sestavování robotů, případně i nějaké programovací úkoly.
Další cestou je zapojení do některého z projektů, které běží na ústavu, fakultě či univerzitě. V tomto případě se jedná o ryze odbornou tvůrčí práci, čemuž však odpovídá i odměna, která může snadno překročit výši stipendií pro PVS. Odměna se následně vyplácí buď formou stipendia nebo se z Vás stává pracovník „na dohodu“ (dohoda o provedení práce/dohoda o pracovní činnosti).
Univerzita poskytuje zvýhodněné ubytování pro studenty na univerzitních kolejích.
V Opavě se jedná o dvojici budov provozovaných Filozoficko-přírodovědeckou fakultou.
První se nachází v univerzitním areálu na Hradecké ulici, bydlíte tedy prakticky v centru města. Kolej má kapacitu 92 míst, nachází se zde výhradně dvoulůžkové pokoje, na každém patře je k dispozici pračka a společná kuchyň vybavená varnou konvicí, mikr. troubou, vařičem a lednicemi.
Druhá budova univerzitních kolejí se nachází ve Vávrovicích a leží vlastně na periferii města. Pár kroků od koleje je zastávka MHD, do centra města se dostanete během čtvrthodinky. Také se nabízí varianta spojit cestu do školy s procházkou podél řeky a následně parkem tvořícím Městské sady. V závislosti na tom, nakolik se kocháte Vám tato trasa zabere pěšky 45 minut a déle. Kolej má kapacitu 250 míst, nachází se na ní dvou a třílužkové pokoje, k dispozici je společenská místnost, prádelna hřiště. Na každém patře se nachází společná kuchyň vybavená varnou konvicí, mikr. troubou , vařičem a lednicemi. V posledních letech se nedařilo naplnit ubytovací kapacitu této budovy tak, aby byl její provoz ekonomický, tudíž zůstává uzavřená a využívá se pouze areál na Hradecké.
V případě Karviné se využívají pro ubytování studentů koleje Na Vyhlídce, které sice leží kousek dál od univerzitní budovy, zato to mají ubytovaní studenti jen pár kroků do univerzitní knihovny.
V případě Karviné se využívají pro ubytování studentů koleje Na Vyhlídce, které sice leží kousek dál od univerzitní budovy, zato to mají ubytovaní studenti jen pár kroků do univerzitní knihovny. Koleje jsou provozovány Obchodně podnikatelskou fakultou (jak jinak), areál tvoří dvojice budov – kolej A a B.
K ubytování zaměstnanců, případně zahraničních návštěv je v Opavě využívána budova na Vávrovické ulici, v Karviné jsou to koleje Na Vyhlídce.
Skvělou zprávou je, že přímo v Opavě sídlí Archeologický ústav Akademie věd ČR (http://arub.avcr.cz/vyzkumna-strediska/opavske-pracoviste/) a značná část vyučujících na této instituci působí nebo s ní spolupracuje. Stačí se obrátit se na některého vyučujícího, případně se zastavit přímo v sídle Archeologického ústavu na adrese Pekařská 36a, a zeptat se, zda je možné zapojit se do nějakých terénních vykopávek. Nabídky přivýdělku se objeví také na Facebookovém profilu pracoviště: https://www.facebook.com/Opavsk%C3%A9-pracovi%C5%A1t%C4%9B-Archeologick%C3%A9ho-%C3%BAstavu-AV-%C4%8CR-Brno-vvi-193597044037550/
Stravenky si můžete zakoupit v kanceláři Úseku kolejí a menz v univerzitním areálu na Hradecké ulici. Rezervaci lze provést v předstihu elektronicky prostřednictvím formuláře na webu https://webapp.fpf.slu.cz/ostatni/koleje/kol_objednavka_dobiti.php
Zároveň je nutno dorazit v úředních hodinách, které naleznete na adrese https://www.slu.cz/fpf/cz/kolejemenzyaktuality, kde se objevují také informace o případných změnách (uzavření kanceláře z důvodu inventury/dovolené/nemoci).
Jedná se o zažitý termín, kterým se omlouvá pozdní příchod vyučujícího na výuku. Jinak řečeno, lze předpokládat, že vysokoškolský učitel je člověk nesmírně vytížený, a tak lze prominout, pokud nedorazí na svou hodinu přesně na čas, přičemž studenti by měli z úcty k vyučujícímu těch pár minut čekání prominout. Zpoždění by však nemělo překročit 15 minut, po uplynutí této lhůty by měl naopak vyučující po svém příchodu pochopit, že ne všichni studenti takhle dlouho čekali.
Toliko teorie, praxe je obvykle o něco složitější, ale než se k ní dostanu, je potřeba upozornit na to, že akademická čtvrthodinka neboli pozdní příchod na výuku, je tolerován vyučujícímu, rozhodně ne studentovi.
Pokud se skutečně stane, že obvykle důsledný vyučující na výuku nedorazil, vyplatí se v prvé řadě zkontrolovat mailovou schránku. Velmi často do rozvrhu vyučujícího spadne na poslední chvíli akce, ze které se nemůže omluvit a tehdy drtivá většina vyučujících informuje o změně své studenty e-mailem. Pokud žádný e-mail nedorazil a čtvrthodinka uplynula, doporučuji prověřit, zda vyučující není u sebe v kabinetu, následně se zeptat na vrátnici, zda pedagog daný den vůbec dorazil na pracoviště a pokud ani to nepovede k vyřešení problému, pak je vhodné zamířit za sekretářkou ústavu a diskrétně se zeptat, zda netuší, v čem by mohl být problém. V okamžiku, kdy dojde na tento krok, se už obvykle nejedná o akademickou čtvrthodinku, ale třičtvrtě hodinku nebo dokonce hodinku a tehdy Vám už skutečně nikdo nemůže vyčítat, že jste dále nečekali. Navíc máte celou řadu svědků, kteří mohou potvrdit, že jste se věc snažili řešit, tudíž můžete bez obav odejít.
Každá univerzitní budova má svého správce/školníka, kterému byste měli hlásit veškeré poruchy, výpadky, nedostatky a požadavky. Zpravidla stačí nahlásit závadu/požadavek na vrátnici budovy.
Na takovéto případy se vztahuje pojem označovaný jako „akademická čtvrthodinka“. Jedná se o zažitý termín, kterým se omlouvá pozdní příchod vyučujícího na výuku. Jinak řečeno, lze předpokládat, že vysokoškolský učitel je člověk nesmírně vytížený, a tak lze prominout, pokud nedorazí na svou hodinu přesně na čas, přičemž studenti by měli z úcty k vyučujícímu těch pár minut čekání prominout. Zpoždění by však nemělo překročit 15 minut, po uplynutí této lhůty by měl naopak vyučující po svém příchodu pochopit, že ne všichni studenti takhle dlouho čekali.
Toliko teorie, praxe je obvykle o něco složitější, ale než se k ní dostanu, je potřeba upozornit na to, že akademická čtvrthodinka, neboli pozdní příchod na výuku, je tolerován vyučujícímu, rozhodně ne studentovi.
Pokud se skutečně stane, že obvykle důsledný vyučující na výuku nedorazil, vyplatí se v prvé řadě zkontrolovat mailovou schránku. Velmi často do rozvrhu vyučujícího spadne na poslední chvíli akce, ze které se nemůže omluvit a tehdy drtivá většina vyučujících informuje o změně své studenty e-mailem. Pokud žádný e-mail nedorazil a čtvrthodinka uplynula, doporučuji prověřit, zda vyučující není u sebe v kabinetu, následně se zeptat na vrátnici, zda pedagog daný den vůbec dorazil na pracoviště a pokud ani to nepovede k vyřešení problému, pak je vhodné zamířit za sekretářkou ústavu a diskrétně se zeptat, zda netuší, v čem by mohl být problém. V okamžiku, kdy dojde na tento krok, se už obvykle nejedná o akademickou čtvrthodinku, ale třičtvrtě hodinku nebo dokonce hodinku a tehdy Vám už skutečně nikdo nemůže vyčítat, že jste dále nečekali. Navíc máte celou řadu svědků, kteří mohou potvrdit, že jste se věc snažili řešit, tudíž můžete bez obav odejít.
Klasická studentská menza s bufetem je provozována pouze na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné, na opavských součástech si mohou studenti pořídit stravenky či stravenkovou kartu a jejich prostřednictvím se stravovat v opavských jídelnách a restauracích. Studentům Slezské univerzity jsou také přístupné školní jídelny opavských středních škol a to jídelna na Matiční ulici a jídelna Mendelova gymnázia.
Pro občerstvení mezi výukou si studenti mohou pořídit drobnou svačinku v některém z prodejních automatů, které jsou rozmístěny v prostorách univerzity.
Ústavní kuchyňky jsou určeny ryze pro potřeby vyučujících, studenti do nich nemají přístup.
Chcete-li si uvařit kávu či čaj, případně si zalít instantní polévku, můžete využít odpočinkové místnosti v prvním patře budovy na Hradecké ulici, která je vybavená také mikrovlnkou. Rychlovarné konvice jsou studentům k dispozici také v areálu učeben B3 v přízemí univerzitní budovy na Bezručově náměstí 13. V obou případech se očekává, že budete dodržovat bezpečnostní pokyny a uklidíte po sobě.
Vlastní kuchyňkou, kde si můžete něco uvařit, disponují také univerzitní koleje, tato kuchyňka je však přístupná primárně ubytovaným studentům.
Nabídky brigád, praxí a zaměstnání, které na univerzitu dorazily, lze dohledat na Kariérním portálu Slezské univerzity (https://kariera.slu.cz/).
Vedle toho se vyplatí sledovat aktuality na stránkách ústavů, ústavní profily na sociálních sítích (zejména Facebook) a čas od času se nějaká nabídka objeví také na nástěnkách rozmístěných v prostorách univerzity.
Uzamykatelné skříňky jsou umístěny v předsálí Univerzitní knihovny v budově na Bezručově náměstí 14 a v prostorách univerzitní budovy na ulici Hauerová.
Jedná se o klub hráčů moderních deskových a karetních her založený studenty Slezské univerzity. Herní setkání probíhají obvykle v pátky od 17:00 v prostorách opavského BrainFittness na adrese Beethovenova 2. Detailnější informace a termíny setkání naleznete na facebookovém profilu klubu na adrese https://www.facebook.com/kdhpajdulak/, přehled her zase na webových stránkách klubu http://pajdulak-opava.cz/.
Unisféra je unikátní sférická projekce, která primárně slouží jako studijní pomůcka pro vlastní tvorbu a rozvoj studentů oboru Multimediální techniky. Jedná se o moderní multimediální médium s projekční plochou ze skloněné polokoule o průměru osmi metrů a stupňovitého hlediště umístěného pod touto polokoulí, disponujícího 50 sedadly. O obraz se stará osm 4K laserových projektorů a velikost promítaného obrazového bodu je jen 2,4mm. Sférická projekce je jedním z tzv. imerzních médií, mezi které patří také např. virtuální realita nebo rozšířená realita.
Unisféra bývá v průběhu akademického roku opakovaně zpřístupněna široké veřejnosti, stejně tak ji mohou navštívit zájemci z řad žáků základních a středních škol v rámci školních exkurzí – pro rezervaci exkurze (ať už veřejnost nebo školní exkurzi) lze využít rezervačního formuláře umístěného na oficiálním webu Unisféry http://unisfera.slu.cz/.
Možností je celá řada, obecně platí, že cokoli uděláte nad rámec běžného studia a vynaložíte na to dostatek úsilí, dovedností a času, si zaslouží zmínku v životopisu. Může se jednat o nejrůznější kurzy, které univerzita nabízí (v případě studia informatiky a příbuzných oborů lze využít nabídky kurzů počítačových sítí a kyberbezpečnosti), odborné články, kde figurujete jako autor či spoluautor, vystoupení na konferencích, výhra či účast v prestižní soutěži, působení v akademickém senátu nebo v některém z univerzitních klubů a spolků, podíl na charitativních akcích, … Toto vše budoucímu zaměstnavateli dokládá, že jste aktivní člověk a během studia jste se snažili rozvíjet a sbírat zkušenosti.
Jedná se o program, jehož cílem je podpořit spolupráci mezi českými a zahraničními studenty na Slezské univerzitě. Stanete-li se „buddym“, staráte se zpravidla o 2-3 zahraniční studenty (sami si je vybíráte na základě sympatií, společných zájmů, …). Poskytujete jim potřebné informace ke studiu a pobytu v ČR, provedete je prostory univerzity, minimálně jednou měsíčně se s nimi setkáváte osobně, zapojujete se do přípravy a účastníte se společenských akcí pro zahraniční studenty a do organizace výletů. V případě, že studenti narazí na nějakou komplikaci, mohou se na Vás obrátit a Vy se jim pokusíte poradit (nemusíte se trápit s administrativními záležitostmi, tyto věci zajišťuje fakulta).
Odměnou jsou Vám neocenitelné zkušenosti, zážitky, kontakty v zahraničí, možnost procvičit si angličtinu (a další cizí jazyky) a pro ty pragmaticky smýšlející i mimořádné stipendium a kredity navíc.
Abyste mohli čerpat mimořádné stipendium a také za svou účast v projektu získali kredity, musíte:
Bohužel, podle ubytovacího řádu (článku 2, odstavce a) nemůžete u sebe ubytovat osobu či osoby, které nejsou k ubytování na této koleji přihlášeny. Za porušení ubytovacího řádu platíte (za každý jeden případ porušení) smluvní pokutu ve výši 100 Kč.
Pokud tedy bude na Vašem přespávat cizí osoba, může to být pouze osoba, která je taktéž ubytovaná na stejné koleji (jen v jiném pokoji).
Na parkovací kartu má nárok každý zaměstnanec Slezské univerzity, který si může o její vydání zažádat vyplněním odpovídajícího formuláře (https://www.slu.cz/fpf/cz/file/cul/a06c6fc4-64d6-42f6-81a5-2ba8a8456fbd) a jeho zasláním na pracoviště Úseku dopravy Filozoficko-přírodovědecké fakulty v areálu na Hradecké ulici. Následně je mu aktivována karta zaměstnance pro použití při vjezdu na a výjezdu z parkoviště (kartu přiložíte na snímač u vjezdu na parkoviště a dojde k otevření brány/závory). Parkovací karta by měla zůstat (viditelně umístěná) v zaparkovaném vozidle.
Ano, právě pro tyto účely vznikla Matematická pohotovost provozována pracovníky a studenty Matematického ústavu v Opavě, kde Vám bezplatně poskytnou nezbytné rady pro vyřešení problematických příkladů. Více informací o Matematické pohotovosti naleznete na oficiálním webu projektu na adrese http://www.bf.math.slu.cz/MP.php.
V rámci studia na Matematickém ústavu jsou pak k procvičování problematických oblastí matematiky určeny předměty nazvané Proseminář z matematiky (I-IV), k zopakování učiva středoškolské matematiky pak předměty Úvod do studia matematiky (I-II).
Jedná se o tradici neformálního setkávání rektora se studenty (účastnit se samozřejmě mohou i zaměstnanci) zavedenou v době, kdy byl rektorem pan docent Pavel Tuleja. Pro studenty se jedná o unikátní příležitost oslovit přímo rektora a probrat s ním své podněty, nápady, návrhy a stížnosti. Původním záměrem bylo pořádat tato setkání jednou za semestr, ovšem ne každý rok se daří tento záměr naplňovat.
Pokud máte jistotu, ve které místnosti jste věc zapomněl/a, není nic špatného na tom, pokud v případě, že v místnosti probíhá výuka, zaklepete na dveře, vejdete, vyučujícímu se omluvíte s tím, že jste pod lavicí něco zapomněli, co nejrychleji si svůj majetek vyzvedli a co nejrychleji učebnu opustili. Tento postup byste však měli volit zejména tehdy, pokud jste zapomněli něco skutečně cenného nebo nezbytného (peněženku, mobilní telefon, klíče, průkazku na vlak, …). V případě, že jde o zapomenutou propisku, sešit nebo balíček kapesníků, je lepší počkat na konec hodiny a když budou studenti učebnu opouštět, zaběhnete si pro zapomenutou věc.
V případě, že se v místnosti v danou chvíli nevyučuje, bude pravděpodobně zamčená. Pokud přece jen zamčená není, není co řešit – vejdete, vezmete si zapomenutý předmět, odejdete. Ideálně co nejrychleji, protože vyučující si mohl jen odběhnout, může se během chvíle vrátit a přesvědčen, že je učebna prázdná, Vás zamknout vevnitř.
Pokud je tedy učebna skutečně zavřená (a Vy nejste zamčeni vevnitř) je nejlepší zamířit na vrátnici, vysvětlit, které učebny se věc týká a poprosit o klíče. Jedná-li se o laboratoř s drahým vybavením, pravděpodobně Vás do učebny doprovodí vrátná a dohlédne, aby se nic nestalo.
Většina nalezených předmětů končí na vrátnici, tudíž je vhodné obrátit se s dotazem na vrátnou. Pokud to nepomůže, pokuste se zjistit, kdo je správcem místnosti – v případě, že má místnost správce nebo její chod zajišťují laboranti, je pravděpodobné, že nalezený předmět skončil u nich. Dále je možné prostudovat si rozvrh místnosti a obrátit se s dotazem na jednotlivé vyučující, kteří v mezičase v učebně vyučovali. Tou asi poslední možností je pak kontaktovat samotné studenty případně vložit oznámení o ztrátě do facebookové skupiny fakulty/univerzity. Jistou nadějí je i oznámení/vypsání odměny na nástěnkách v prostorách univerzity.
Souvisí to s nastavením alarmu na budově. Jestliže nejsou zavřena všechna okna, nejsou spojeny všechny kontakty bezpečnostního systému a ten nedovolí „zakódovat“ celou budovu. V průběhu týdne je lze prominutou, pokud zapomenete a necháte okno otevřené, ale když se na problém narazí při snaze zabezpečit celou budovu před začátkem víkendu, může se stát, že Vám nezbude nic jiného než v pátek odpoledne vyrazit zpět na pracoviště, odkódovat místnost, do které se jinak nikdo nedostane, zavřít okno, znovu zakódovat a teprve tím umožnit vrátné, aby i ona nastavila bezpečnostní kód alarmu pro celou budovu.
Jestliže nepůjde o nějakou hrubou manipulaci při které můžete okno poškodit a pokud při tom nezraníte sebe ani nikoho jiného (jinými slovy, seznámíte se s Bezpečnostními předpisy a s Provozním řádem učeben), můžete si okno otevřít. Může se ale stát, že je na pokyn vyučujícího budete muset zase zavřít. Spíše se však bude stávat, obzvláště během letního semestru, že Vás vyučující sami k otevření okna vyzvou.
Rozhodně byste neměli na hodině jíst. Sice jste to slyšeli během dřívějšího studia na střední škole určitě asi stokrát, ale k občerstvení vážně slouží přestávka. A ano, všichni si uvědomují, že studenti někdy stráví na hodině půl dne a potřebují nějak doplnit energii. Většina vyučujících proto končí výuku o něco dříve, aby studentům prodloužili přestávku a umožnili jim občerstvit se, trochu se projít a odpočinout si. Neměli byste se však občerstvovat na hodině, přežvykování na přednášce je považováno za velice urážlivé vůči vyučujícímu.
Trochu jiné je to v případě nápojů. Obzvláště je-li venku horko, není nic špatného na tom, vytáhnout si z tašky láhev s vodou a napít se.
Úplný zákaz jídla a nápojů však platí v odborných laboratořích a v počítačových učebnách, což je dáno obavou z poškození nebo zašpinění drahého vybavení. Převrhnete-li tedy omylem v počítačové laboratoři kelímek s kávou na klávesnici, je to špatně hned ze dvou důvodů. Mohli jste poškodit vybavení a budete nuceni zajistit jeho vyčištění, případně opravu, zároveň jste porušili platný zákaz, což může mít ještě další nepříjemné důsledky.