Knowledge Base

Zjednodušeně řečeno, individuální studijní plán je úpravou běžného studijního plánu pro ty, kteří se z nějakého opodstatněného důvodu nemohou studovat podle běžných podmínek. Individuální studijní plán neznamená, že bude držiteli snížen objem učiva a bude mu stačit naučit se méně látky nebo že bude mít co do obsahu jednodušší testy a zkoušky. Jsou však upravovány parametry organizačního charakteru (delší čas na vypracování, prominutí docházky, termíny zkoušek se se studentem domlouvají individuálně tak, aby vyhovovaly studentovi i vyučujícímu, …).

• sportovci účastnící se celorepublikových nebo mezinárodních soutěží, kteří jednak jezdí na tyto akce a tím reprezentují svou univerzitu, jednak jim značnou část týdne zaberou tréninky.   
• umělci, kteří se v rámci svého působení účastní prestižních celorepublikových nebo mezinárodních akcí.

V obou těchto případech musí jít o studenty, jejichž dosavadní studijní výsledky jsou velmi dobré, je tedy předpoklad, že budou studium zvládat i nadále a úprava studijního plánu nenaruší jejich naděje na úspěšné absolvování.

Dále se jedná o:

• Studenty mimořádně nadané, kteří mají vynikající studijní výsledky a zároveň by chtěli uzavřít své studium ve zkrácené době. Úpravy studijního plány mají v tomto případě sloužit k tomu, aby tito studenti mohli zařadit do svého rozvrhu předměty z vyšších ročníků a v případě kolize těchto předmětů se mohli domluvit s vyučujícím na poskytnutí materiálů/náhradních konzultacích.
• Studenty s vynikajícími studijními výsledky, kteří se už během svého studia podílí na vědecké činnosti univerzity. V tomto případě má ISP umožnit, aby student mohl odjet na celostátní/mezinárodní konferenci či podobnou událost a prezentovat tam své výsledky.

 Také může jít o případy, kdy se jedná o:

• Studenta se specifickými vzdělávacími potřebami,
• Studenta, jemuž jeho aktuální zdravotní stav neumožňuje, aby se účastnil běžné výuky (vážná nemoc/zranění)

V takovýchto případech zahrnuje ISP např. prodloužení časů na vypracování písemných prací, prominutí docházky, individuální termíny zápočtů a zkoušek, dodatečné termíny konzultací, zkoušení na dálku a podobně.

Rovněž se může jednat o studenty, kteří:

• V rámci uznané doby rodičovské pečují o dítě mladší čtyř let (a které tedy nemohou nechat doma samotné a odjet na půl dne do školy),
• Pečují o dítě, osobu blízkou nebo jinou osobu, která s nimi žije ve společné domácnosti (a opět by hrozilo riziko, že svou nepřítomností ohrozí zdraví či život osoby, která se o sebe nedokáže plně postarat). 

Stručná odpověď zní „nesnadno“. Navíc nemáte záruku, že Vám bude vyhověno. Vše se odvíjí od počtu studentů, kteří výuku navštěvují s Vámi, rozvrhu vyučujícího a rozvrhů Vašich spolužáků. Pokud termín a čas výuky nevyhovuje všem zapsaným studentům, není nic jednoduššího než se obrátit na vyučujícího a zkusit si domluvit přesun. Přesun však nesmí způsobit překryv ve výuce žádného z Vašich kolegů nebo dokonce vyučujícího. Je třeba mít na paměti, že vyučující má i jiné pracovní povinnosti a jeho výuka je zpravidla nasazena na čas, který si sám vyžádal, protože jindy jednoduše volno nemá. Za zeptání se ale nic nedáte.

Další příčinou znemožňující přesun může být potřeba specializované učebny. V případě, že je pro výuku nezbytné nějaké specializované vybavení, a to se nachází jen v nějaké konkrétní učebně, může se stát, že rozvrh místnosti žádný jiný termín nepřipouští. Při sestavování rozvrhů se totiž zpravidla dává přednost výuce fakultních funkcionářů, jejichž rozvrh bývá velmi nabitý. To znamená, že děkan má absolutní přednost, následují proděkani a vedoucí ústavů a teprve potom ostatní vyučující. Přičemž roli následně hrají i akademické hodnosti (profesor má přednost před docentem, ten zase před doktory, ti zase před magistry a inženýry, přičemž nejnižší prioritu při přidělování rozvrhových akcí mají doktorandi).

Když už jsem zmínil počet zapsaných studentů, coby jeden ze zohledňovaných faktorů, vysvětlím jej. Obecně platí zásada, že není možné přesouvat výuku předmětu, který má zapsáno padesát studentů, kvůli předmětu, který si zapsalo pět lidí. I tato zásada má však své výjimky, například pokud se pro zmíněných pět studentů jedná o výuku povinného (áčkového) předmětu a pro uvedených padesát osob jde o volitelný předmět, ustoupí padesátka pětici.

Nemůže. Podle Studijního a zkušebního řádu Slezské univerzity musí vyučující během prvního týdne výuky sdělit, jaké požadavky budou na studenta v průběhu semestru kladeny a také podmínky pro udělení zápočtu či zkoušky. V praxi se může vlivem objektivních okolností stát, že podmínky nebudou sděleny během prvního týdne, ale mělo by k tomu dojít na začátku semestru (druhý/třetí/čtvrtý týden). Jakmile jsou však tyto podmínky jednou sděleny, neměly by se již za žádných okolností měnit. Jistou specifickou výjimkou může být úmrtí vyučujícího. V takovém případě přechází výuka na náhradního vyučujícího a ten může podmínky mírně upravit, nemělo by však dojít ke zvýšení náročnosti. 

Můžete. Je však nutné počítat s tím, že v rámci aktuálního stupně studia máte nárok na bezplatné studium jen v délce, která odpovídá standardní délce nezbytné pro absolvování navýšené o jeden rok. Za touto krkolomnou formulací se skrývá následující:

Standardní délka studia bakalářského oboru je tři roky. Když tuto délku navýšíme o zmíněný rok navíc, dostáváme se na čtyři bezplatné roky studia. 

Standardní délka studia navazujícího magisterského oboru je dva roky. Když tuto délku navýšíme o zmíněný rok navíc, dostáváme se na tři bezplatné roky studia.

Pokud ale studujete zároveň dva bakalářské obory (na téže škole nebo na dvou různých univerzitách), „ukusují“ se Vám tyto roky dvakrát rychleji a bezplatně můžete studovat jen dva roky. Jinak řečeno, pokud byste v extrémním případě studovali čtyři bakalářské obory zároveň, museli byste za další studium platit již po prvním roce.

To neznamená, že byste se měli bát a pokud skutečně chcete studovat dva obory zároveň, musíte se svého záměru vzdát. Ale musíte posoudit, zda se Vám to vyplatí. Pokud budete na jednom nebo obou oborech jen tak tak procházet, musíte počítat s tím, že si po překročení bezplatné doby studia budete za studium platit. Pokud však budete na jednom nebo na obou oborech excelovat, můžete se v okamžiku, kdy Vám dorazí oznámení o vyměření poplatku za překročení standardní doby studia, odvolat a odvolání zdůvodnit svým excelentním prospěchem. Budete mít šanci hraničící s jistotou že Vám vyměřený poplatek bude snížen na polovinu/třetinu, případně zcela prominut.  

Každý ústav má stanoveného jednoho nebo více ústavních rozvrhářů. Úkolem ústavního rozvrháře je shromažďovat požadavky jednotlivých vyučujících a následně je předat fakultnímu rozvrháři, který sestavuje rozvrh pro celou fakultu. Správně byste se měli obracet výhradně na svého/své ústavní rozvrháře, ale ničemu neuškodí, pokud své požadavky zašlete v kopii také fakultnímu rozvrháři na e-mail rozvrhy@fpf.slu.cz / rozvrhy@fvp.slu.cz / rozvrhy@opf.slu.cz / rozvrhy@math.slu.cz / rozvrhy@fu.slu.cz .

Ne. Existují tři formy studia – prezenční (výuka probíhá každý týden, obdobně jako na střední škole hraje roli i docházka), kombinované (studenti se účastní výuky jen v přesně daných termínech, tehdy však zpravidla stráví na výuce celý den od rána až do večera) a distanční (student se během celého studia nemusí s vyučujícím osobně potkat, vše zkrátka probíhá na dálku). Slezská univerzita nabízí pouze kombinovanou a prezenční formu studia, tudíž budete muset čas od času na výuku zavítat.

Nejprve si musíte podat obvyklou přihlášku na nový obor. V případě doposud studovaného oboru máte na výběr – buď toto studium oficiálně ukončíte (což je rozumné i z ekonomického hlediska za předpokladu, že jste zatím nevyčerpali čtyři roky bezplatného studia na bakalářském stupni a tři roky na magisterském stupni studia) nebo (v případě, že nemáte dostatek kreditů pro postup do dalšího ročníku nebo jste překročili maximální možnou dobu studia) počkáte, až Vám bude na konci akademického roku dosavadní studium ukončeno automaticky. Se začátkem nového roku nastoupíte na nový obor a můžete si podat žádost o uznání některých předmětů, které jsou stejné pro ukončený a nový studijní obor (za předpokladu, že jste byli hodnoceni nejhůře známkou D a od absolvování předmětu neuplynulo více než pět let).

V prvé řadě se musíte s vyučujícím daného předmětu domluvit na podmínkách absolvování. Nejde jen o to, abyste se v látce daného předmětu skvěle orientoval, ale především je důležité, abyste ji dokázal aplikovat na téma své disertační práce. Jakmile nabudete dojmu, že jste podmínkám vyhověl, požádáte vyučujícího o termín zkoušky. Než se nalezne vhodný termín může chvíli zabrat, jelikož datum je nezbytné sladit s přísedícím, případně dalšími členy zkušební komise. Následně nastane den zkoušky. Než na ní vyrazíte, vyzvednete si v kanceláři referenta pro vědu a výzkum formulář, který se posléze stane záznamem o doktorské zkoušce. Následně se dostavíte na samotný termín zkoušky a při troše snahy a štěstí ji absolvujete. S vyplněným formulářem zamíříte zpět na úsek pro vědu a zahraniční styky, kde jej odevzdáte. Tímto se pro Vás zkouška uzavírá a můžete se domluvit na nějaké další.

Pokud jste studentem kombinované formy studia, tak trávíte klasickou výukou (tedy na přednáškách, cvičeních a seminářích) čas zpravidla jen jednou za 14 dní. Je zohledňován fakt, že jste v průběhu týdne pravděpodobně vytíženi pracovními povinnostmi. O to více času byste měli věnovat samostudiu, což bývá nesmírně náročné. Na rozdíl od studentů prezenční formy studia také nemáte nárok na většinu stipendií a daňových zvýhodnění, stejně tak nemáte z pohledu práva status studenta. Samotná náročnost studia a podmínky pro absolvování jsou u obou forem studia přibližně stejné, občas jsou jen mírně uzpůsobeny té či oné formy studia. Znění státnicových otázek a požadavky kladené na podobu závěrečné práce jsou však zcela totožné.

Bohužel, blok s nabídkou tělocviku je určen pouze pro studenty bakalářského a navazujícího magisterského studia. 

Ano, akademický rok se uzavírá na konci srpna, tudíž z tohoto úhlu pohledu není ještě nic ztraceno, vyučující Vás může z učiva zimního semestru přezkoušet i během letního semestru. Není to však něco, na co byste měli nárok a co byste mohli vymáhat, je to dáno ryze dobrou vůlí daného vyučujícího. Nejlepší cestou je opět komunikovat – zeptat se vyučujícího, zda by byl případně ochoten vypsat termín zkoušky/zápočtu i v letním semestru (pokud se věc týká více studentů, tím lépe, společná prosba může zvýšit šance na kladné vyřízení). Následně byste svým studiem v letním semestru měli dát jasně najevo, že si uvědomujete, že se Vám něco nepodařilo a snažíte se věc napravit. Pokud už ne nikde jinde, tak alespoň na další výuce vyučujícího, kterého prosíte o dodatečný termín. Se začátkem letního zkouškového období byste pak měli věc vyučujícímu připomenout (nemůžete počítat s tím, že na toto bude pamatovat za Vás) a domluvit se s ním na termínu zkoušky/zápočtu.

Zejména u předmětů vyučovaných externisty často dochází k tomu, že výuka neprobíhá každý týden, ale scházíte se například jen jednou za tři nebo čtyři týdny. Během tohoto setkání, jehož termíny jsou předem dojednány a mohou připadnout i na pátky, soboty, neděle pak neprobíhá jen jedna hodina či obvyklá dvouhodinovka, ale (v našem popisovaném případě) se uskuteční tři nebo čtyři hodiny či dvouhodinovky za sebou. Tento způsob rozložení výuky se označuje jako bloková výuka.

Nemusíte, jedná se o volitelné předměty, které univerzita zavedla v rámci péče o fyzický (tedy nejen duševní) rozvoj studentů.

V případě, že jste externím doktorandem, tak vyučovat nebudete. U interních doktorandů je věc jiná. Interním doktorandům je vypláceno doktorské stipendium, které je z části myšleno jako podpora při samotném studiu, jednak se však očekává doktorandovo zapojení do činnosti ústavu. Může se jednat o zapojení do publikační činnosti, účast na projektech, výpomoc s administrativou, ale také o podíl na výuce studentů bakalářských a navazujících magisterských studentů. Podmínky se na jednotlivých ústavech liší, ale pokud už dojde na vyučování studentů, jedná se zpravidla o jednu až tři dvouhodinovky týdně.

Předtermín je nepovinný termín zkoušky, který se koná  před řádnými zkouškovými termíny, velmi často již v zápočtovém týdnu, v některých případech dokonce ještě dříve, je-li veškerá látka probrána. Předtermín je projevem vstřícnosti ze strany vyučujícího, studenti si jej nemohou jen tak nárokovat, vyžadovat jej. 

Z pohledu studenta je výhodné se na předtermín zapsat. V případě, že u předtermínu uspěje, je to totéž jako kdyby složil zkoušku během zkouškového období, výsledek je zapsán do informačního systému a student má rázem o starost méně. Zároveň už samotná skutečnost, že student dokázal látku pochopit a nepotřeboval v knihách proležet několik týdnů, působí na vyučujícího velmi dobrým dojmem. Pokud naopak student u předtermínu neuspěje, nepřichází o žádný z pokusů, na které má nárok a navíc získal představu o tom, jak zkouška probíhá a na co se do příště připravit.

Předtermíny jsou výhodné i pro samotného vyučujícího v tom, že je nezanedbatelná šance, že několik studentů u předtermínu uspěje a místo (dejme tomu) čtyřiceti studentů mu zbude k přezkoušení třeba jen třicet.

Obecně ne, proto, pokud je použití vlastního vybavení u zkoušky/zápočtu Vaším záměrem, zeptejte se vyučujícího na tuto možnost zavčasu. Zavčasu neznamená před samotnou zkouškou, ale spíše na začátku semestru. Možnost využití bývá někdy uvedena v podmínkách pro absolvování, proto si je prostudujte.

Obvykle také platí, že kalkulačkou je myšleno klasické „hloupé“ jednoúčelové zařízení, ne kalkulačka v mobilu nebo na notebooku.

 Pojem „akademická čtvrthodinka“, kterým se omlouvá pozdější příchod na hodinu, je tolerovatelnou omluvou vyučujícího, studentů. V případě, že dorazíte později a vyučující to postřehne, obvykle Vám prezenční listinu pošle, případně se na konci hodiny můžete zastavit u katedry, znovu se za pozdní příchod omluvit (první omluva by měla zaznít při příchodu do místnosti) a dotázat se na možnost dodatečného podepsání na listinu.

Rozhodně nežádejte spolužáky, aby Vás na listině podepsali! Jedná se o podvod, který by mohl mít nepříjemné důsledky pro Vás i Vašeho kolegu.

V případě, že je pozdní příchod dán přecházením mezi univerzitními budovami a lze očekávat, že se k němu bude docházet po celý semestr, obraťte se s tímto problém na vyučujícího co nejdříve! Ideálně se pokuste domluvit s vyučujícím, z jehož výuky přecházíte, na možnosti dřívějšího odchodu z hodiny a stejně tak i s vyučujícím, na jehož hodinu přicházíte. Zpravidla se nejedná o problém jediného studenta (ale i to je možné). V případě, že se problém týká více studentů/celého ročníku, jsou vyučující zpravidla mnohem vstřícnější. 

Ano, ale nesmí to být samoúčelné. Akci tedy nelze pojmout jako „hele, pojďte se mrknout na film“. Musí zde být odborný přesah, ideálně zastřešení ústavem, fakultou nebo univerzitou, může být například přizván host, který před začátkem krátce promluví na téma související s námětem filmu, na konci by měla proběhnout debata, diskuse, promítání může být doprovázeno výstavou plakátů, artworků… vhodným provázáním s výukou je pořádání akce ve spolupráci s vyučujícím, který vede předměty typu diplomový/inovační seminář a který dokáže zajistit provázání s výukou. 

Ano, programovací jazyk může být specifikován v sylabu předmětu (dokonce už v jeho názvu), případně může být tento požadavek vznesen v oznámení podmínek pro absolvování předmětu. Pokud Vám zadaný programovací jazyk nevyhovuje, pokuste se na toto téma pobavit s vyučujícím pobavit hned na začátku semestru. Předurčení konkrétního jazyka může být dáno tím, že se v průběhu semestru pracuje s určitými knihovnami, které nemusí být kompatibilní s jinými jazyky, případně záměrem seznámit studenty s určitým programovacím paradigmatem a je-li náplní předmětu naučit studenty procedurálnímu programování, není možné dožadovat se úpravy podmínek s tím, že ovládáte principy funkcionálního programování.

Souborka neboli „Souborná zkouška z matematiky“ je speciálním předmětem zařazeným do studijních plánů bakalářských oborů na Matematickém ústavu v Opavě, jejímž účelem je ověřit, že student náležitě ovládá látku probranou během uplynulých let. Absolvování souborky je nezbytným předpokladem pro zapsání předmětů určených pro třetí (závěrečný ročník). V těchto předmětech se u studentů totiž předpokládá náležitá znalost algebry, matematické analýzy, numerických metod, pravděpodobnosti a statistiky a absolvování je tedy jakousi garancí toho, že studentovi není potřeby tuto látku znovu vysvětlovat. Zkouška se skládá před několikačlennou komisí ve zkouškovém období, které následuje po letním semestru (v druhém ročníku).

Autorský zákon umožňuje využití autorsky chráněná díla pro potřeby výuky. Zařazení díla by ale nemělo být samoúčelné, ale mělo by být možné jej zdůvodnit souvislostí s probíranou látkou. Například tím, že se na příkladu jednání té či oné osoby ukazovalo to a ono, nebo historickou věrností zpracovávaného tématu.

Tentýž předmět si můžete během jednoho studia zapsat nanejvýš dvakrát. Poprvé se jedná o tzv. řádný zápis, pokud se Vám nepodaří předmět absolvovat a zapíšete si jej znovu, jde o opakovaný zápis a vzniká Vám opakovaná povinnost. Tentokrát již musíte předmětem projít, pokud by se tak nestalo, je Vám ukončeno studium pro nesplnění studijních povinností.

Výše uvedené se však vztahuje pouze k jednomu studiu. Pokud jste již v minulosti na univerzitě studovali a znovu nastoupíte do studia, jedná se o nové, další studium a opět máte na absolvování předmětu dva pokusy.

Vyrazte na výuku podle svého rozvrhu – první den se nekoná žádné shromáždění nebo oficiální zahájení akademického roku. Většina ústavů sice pořádá nějakou info schůzku pro studenty prvních ročníků, k té dochází obvykle v průběhu prvních dvou týdnů semestru – ne však hned první den.

Ano, v takovémto případě máte nárok na přezkoušení před komisí (tzv. děkanský termín). Svolání komise však nějakou dobu trvá a není tedy možné, abyste si svůj běžný opravný termín nechali na poslední den letního zkouškového období a následně se začali dožadovat děkanského termínu. Stejně jako u jiných složitých situací, které mohou během studia nastat, je nezbytné řešit věci včas a především komunikovat.

Pokud opakovanou povinnost nesplníte v zimním semestru, je vše o něco jednodušší, „zúčtovacím obdobím“ je totiž konec akademického roku, tudíž máte celý letní semestr na to, aby se komise sešla a přezkoušela Vás.

Pokud jste přihlášen/á na zápočtový/zkouškový termín a náhle zjistíte, že se termínu zúčastnit nemůžete (ze zdravotních, rodinných či jiných závažných důvodů), máte možnost se z termínu odhlásit nejpozději 24 hodin předem. Pak se to bere tak, že jste nebyl/a vůbec přihlášen/a a žádný termín Vám nepropadá.

Pokud do termínu zbývá méně než 24 hodin, je vše již o mezilidské komunikaci a dobré vůli učitele. Okamžitě vyučujícímu napište e-mail, objasněte mu situaci a požádejte o omluvení z termínu. Vyučující tuto možnost má a může Vás omluvit. Ovšem jeho povinností to není a musíte počítat s tím, že to neudělá, jelikož jej/ji Váš e-mail zastihne třeba těsně před zkouškou nebo v jejím průběhu. Omlouvat se z termínu hodinu (a méně) před začátkem je obvykle vnímání jako nepřijatelné – vyučující má tou dobou starosti s přípravou zkoušky. Omluva prostřednictvím e-mailu na poslední chvíli (méně než 24 hodin před začátkem termínu) rozhodně není univerzální omluvenkou.

Ano, ovšem za předpokladu, že:

• Nejste studentem prvního ročníku anebo studentem, kterému k završení studia zbývá už jen absolvování státní závěrečné zkoušky nebo její části a žádost o přerušení není podložena vážnými zdravotními problémy.
• Pokud jste alespoň v druhém ročníku bakalářského studia a chcete přerušit na celý akademický rok, můžete tak učinit, pokud jste za poslední akademický rok před plánovaným přerušením získali alespoň 40 kreditů a splnili všechny své opakované povinnosti.
• Pokud jste alespoň  v druhém ročníku bakalářského studia  a chcete přerušit jen na letní semestr, můžete tak učinit, pokud jste za předcházející zimní semestr získali alespoň 20 kreditů a splnili všechny své opakované povinnosti.
• Pokud jste v absolventském ročníku (3. ročník bakalářského studia, 2. ročník navazujícího magisterského studia) a chcete přerušit jen na letní semestr, můžete tak učinit, pokud jste v předcházejícím zimním semestru zdárně prošli všemi zapsanými předměty.
• Pokud je těhotenství dáno těhotenstvím, porodem nebo rodičovstvím. Máte nárok na přerušení po celou dobu uznané doby rodičovství, tato doba se navíc nezapočítává do maximální doby přerušení.

Své studium můžete přerušit až do vyčerpání maximální možné doby studia svého oboru (u bakalářského studia je maximální doba studia pět let, u navazujícího magisterského studia jsou to čtyři roky), nejdéle však na 24 měsíců.

Žádost o přerušení studia si však musíte podat nejpozději 10 pracovních dní před začátkem akademického roku (pokud přerušujete na dva semestry a více) nebo 10 pracovních dní před začátkem semestru (pokud studium přerušujete jen na jeden semestr). Výjimečně lze podat žádost i během semestru, ale toto musí být opět podloženo závažnými zdravotními či sociálními důvody.

Celkový počet se odvíjí od konkrétního stupně studia. Během bakalářského studia musíte dosáhnout alespoň na 180 kreditů, během navazujícího magisterského studia alespoň 120 kreditů. Nejedná se však o jedinou podmínku, pro úspěšné završení studia musíte absolvovat všechny povinné předměty a také naplnit určitý požadovaný limit povinně volitelných předmětů (ty  mohou být navíc členěny do skupin, přičemž každá skupina může mít stanoven svůj limit).

Každá sportovní disciplína obvykle odpovídá jednomu předmětu zařazenému do zimního semestru a jednomu zařazenému do letního semestru. Pro tyto předměty platí totéž, co pro jakýkoli jiný předmět – může ten jej absolvovat buď hned první rok, nebo si jej zapíšete znovu a absolvujete jej coby opakovanou povinnost. Pokud si tedy někdo chtěl užít plavání během čtyř semestrů, řešíval to tak, že při prvním, řádném zápisu nesplnil podmínky a předmět si tak zapsal v dalším roce znovu. Ne všem studentům však tento částečný hazard s opakovanými povinnostmi vyhovoval. V takovém případě je obvyklý postup absolvovat daný předmět (např. Plavání 1) a v příštím roce si sice zapsat jiný tělocvik (např. Aerobik 1), ale s vyučujícím se domluvit na navštěvování výuky plavání.

V případě, že neprojdete kteroukoli částí státnic (obhajobou nebo některým okruhem státnicových otázek), čeká Vás na příštím termínu státnic oprava. Opravujete však jen tu část, ze které jste neprospěli.

Jestliže například na prvním termínu státnic neobhájíte svou bakalářskou práci a následně získáte ze tří okruhů státnic hodnocení B, F a A, u následujícího termínu státnic Vás znovu čeká obhajoba práce a jste zkoušen/a pouze z toho okruhu, ze kterého jste posledně získal/a hodnocení F. 

Výuka pro studenty kombinované formy studia probíhá zpravidla jednou za dva týdny od rána do pozdního odpoledne (může se stát, že na některý z těchto vyučovacích dnů zrovna připadne státní svátek, v takovém případě se obvykle stanoví náhradní termín nebo dojde k posunu na následující týden). Zpravidla se jedná o liché pátky, ale existují výjimky.

Rozvrhy naleznete na adrese https://www.slu.cz/fpf/cz/cvtrozvryhkombinovanestudium.

Termíny konání tělocviku se dojednávají až po začátku semestru – na základě rozvrhů zapsaných studentů se hledá vhodný termín, kdy bude mít většina studentů volno. Ani poté se však termíny konání tělocviku nezařazují do rozvrhu v informačním systému.

Dobrá zpráva je, že k „zúčtování“ dochází na konci akademického roku, ne po jednotlivých semestrech (akademický rok má dva semestry, zimní a letní semestr). Pokud se Vám tedy během prvního semestru nedařilo, máte možnost nasbírat kredity, kterými by se propad vyrovnal, v druhém semestru.

S výjimkou posledního ročníku (tedy roku, kdy chcete jít ke státnicím) musíte každý rok nasbírat alespoň 40 kreditů (průměrně tedy 20 kreditů každý semestr).

Pokud jste tedy během zimního semestru získali jen 5 kreditů, musíte se během letního semestru snažit, abyste nasbírali alespoň 35 dalších kreditů a prošli díky tomu do dalšího ročníku.

Tento počet je však minimum, ne optimum. Pokud chcete dokončit bakalářská studia v řádném termínu (během tří let), měli byste každý semestr získat alespoň 30 kreditů (a tedy 60 kreditů každý rok). Pro úspěšné absolvování navazujícího magisterského studia je pak nezbytné nasbírat během dvou let 120 kreditů (opět to vychází na 30 kreditů za semestr a 60 kreditů za rok).  

V odůvodněných případech ano, ale je nezbytné postupovat oficiální cestou – podat si žádost o dodatečné zapsání předmětu na studijním oddělení a především jednat včas, tedy nejpozději týden či dva po začátku semestru. Žádosti podané v půlce semestru či dokonce v jeho závěru mají jen malou šanci na kladné vyřízení. V žádosti uvedete název a kód předmětu a pokusíte se vysvětlit okolnosti, za kterých jste si předmět nestihli nebo nemohli zapsat (naplněná kapacita, pobyt v nemocnici v době zápisu atd.). Zároveň byste měli uvést důvod, proč by Vám měl být zápis umožněn (např. jedná se o povinný předmět, který musíte pro úspěšné zakončení studia absolvovat, případně potřebujete kredity kvůli tomu, abyste prošli do dalšího ročníku).

Jedná se o tzv. „vyrovnávací“ předmět, který je určen výhradně pro studenty 1. ročníku navazujícího magisterského studia oboru Kulturní dědictví v regionální praxi, kteří svá bakalářský titul nezískali na Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu. Účelem je poskytnou „nově příchozím“ studentům základní soubor znalostí a dovedností, kterými absolventi ÚLGaTu již disponují díky učivu probranému během svého bakalářského studia, tak aby se znalosti absolventů ÚLGaTu a studentů, kteří studovali jinde, dostali v základních kategoriích na přibližně stejnou úroveň.

Pokud se Vám v jednom roce nepodaří z nějakého předmětu složit zápočet či zkoušku a tento předmět si zapíšete znovu, stává se z něj opakovaná povinnost a předmětem již musíte zdárně projít. Pokud se Vám to nepodaří, bohužel jste nesplnili kladené studijní požadavky a na konci roku Vám bude ukončeno studium.

Jelikož by se riziku předčasného ukončení studia každý rád vyhnul, postupuje se při zápisu do vyšších ročníků následovně:

Pokud jste neprošli předmětem z kategorie povinných, musíte si jej samozřejmě znovu zapsat a vzniká Vám opakovaná povinnost.

Pokud jste ale neprošli předmětem z kategorie povinně volitelných, je bezpečnější si jej znovu nezapisovat a výpadek kreditů si vyřešit zapsáním  jiného povinně volitelného předmětu. Samozřejmě, nikdo Vám nebude zakazovat zapsat si ten povinně volitelný předmět podruhé, ale už se z něj stává opakovaná povinnost a musíte jím zvládnout projít.

V době, kdy stále probíhá zápis předmětů, si můžete předměty zařazené do rozvrhu zase bez obav odepsat. Jakmile je však zápis ukončen, systém Vám samotnému/samotné již neumožní odepsání předmětů nebo přeřazení k jiné seminární skupině.

Jedinou možnou cestou k odepsání předmětu je po ukončení zápisu podání žádosti na studijním oddělení. Musíte si vystačit s obecným formulářem žádosti, momentálně neexistuje speciální formulář pro žádost o odepsání předmětu, což není nic, s čím by si student vysoké školy nedokázal poradit. Žádost si podejte co nejdříve, s každým dalším dnem se její šance na kladné vyřízení snižuje a přijdete-li s žádostí na konci semestru, je naděje na to, že žádosti bude vyhověno, prakticky nulová.

• Žádost nazvěte Žádost o odepsání předmětu/předmětů
• Dále uveďte, že žádáte o odepsání předmětu/předmětů a následně je vyjmenujte včetně plného názvu a kódu předmětu.
• Žádost zdůvodněte přeceněním sil, případně neočekávanými povinnostmi, které Vás donutily ke zredukování počtu zapsaných předmětů, eventuálně zjištěním, že jste si zapsali předmět, který nespadá do Vaše studijního plánu/je určen pro jiný stupeň studia/je určen pro kombinovanou formu studia/již pár let není vyučován a nebude vyučován ani v tomto semestru.
• Žádost podepište, datujte a odevzdejte na studijním oddělení, o vyřízení žádosti budete informováni e-mailem.

Příčina může být dvojí – buď došlo k přesunu rozvrhové akce, nebo byl doplněn rozvrh akce, na kterou jste se zapsal/a v době, kdy ještě rozvrh neměla. K obojímu může docházet jak během týdne, ve kterém probíhá zápis, tak i po několik týdnů po začátku semestru. V případě přesunů výuky to může být dáno například tím, že se na některý předmět zapsalo příliš mnoho studentů, což vedlo k tomu, že se výuka rozdělila na dvě rozvrhové akce a aby mohly být umístěny, začaly se provádět posuny v již hotovém rozvrhu, což mohlo ovlivnit i Váš rozvrh.

Pokud k něčemu takovému dojde, obraťte se s dotazem na svého ústavního/fakultního rozvrháře.

Podstatné je, o jakou kolizi se jedná. Kolize je přípustná v případě, že jde o kolizi:

• povinné volitelných předmětů,
• povinného a povinně volitelného předmětu,
• povinného předmětu pro aktuální ročník s povinným předmětem z minulých ročníků (to je bohužel daň ta to, že jste v minulém ročníku některý povinný předmět nesplnili nebo si jej vůbec nezapsali).
• povinného předmětu pro aktuální ročník s povinným předmětem z vyššího ročníku.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jediným případem, kdy se kolize řešit musí (ale v některých výjimečných případech vyřešit nelze) je ten, kdy se překrývají povinné předměty určené pro aktuální ročník. V takovémto případě je vhodné kontaktovat fakultního či ústavního rozvrháře. Samozřejmě platí pořekadlo „líná huba-holé neštěstí“ a určitě se můžete ozvat rozvrháři i v případě, že nastala kolize, která se obvykle nemusí řešit, může se stát, že se podaří vyřešit i tyto kolize ke spokojenosti všech zúčastněných.

Ano, vzhledem k omezenému počtu učeben, omezenému počtu vyučujících a jejich specifickým požadavkům na časy výuky nelze pro všechny ročníky všech oborů zajistit, aby k překryvům nedocházelo. Platí, že by se Vám neměly překrývat povinné předměty určené pro aktuální ročník, ale nepovinné předměty se překrývat mohou (mezi sebou nebo i s časem, kdy je vyučován povinný předmět), bezkoliznost nemusí být také dodržena u povinných předmětů, které máte zapsány jako opakovanou povinnost a povinných předmětů, které jsou určeny pro vyšší ročník než aktuálně studujete.

Účast na přednáškách není povinná, pouze doporučená, takže docházet nemusíte. Naopak na cvičeních, seminářích a dalších rozvrhových akcích, které nejsou přednáškami, je účast povinná a je stanovena určitá minimální docházka, které musíte dosáhnout, pokud chcete předmět absolvovat.

Přestože jsou nepovinné, doporučuje se přednášky navštěvovat.

 Jednak proto, že se s přednášejícím uvidíte u zkoušky a pokud si Vás bude pamatovat z výuky, může být vstřícnější vůči Vašim případným přeřekům. Pochopitelně Vám nemůže v ničem slevit, ale může se stát, že si bude pamatovat nějaký Váš podnětný dotaz, se kterým jste na přednášce přišli, a na zkoušce s Vámi bude debatovat na toto téma.

Jednak proto, že Vás jednou čekají státní závěrečné zkoušky. Proto je vhodné zjistit si, ze kterých předmětů budete státnicovat a pokud už nějakou výuku hodláte vypustit, vynechte jen přednášky předmětů, ze kterých nestátnicujete.

V takovém případě Vám termín propadá a přišel/přišla jste o jeden z pokusů na složení zápočtu či zkoušky. Pokud je Vaše absence dána závažnými (především zdravotními) důvody, můžete si sice zažádat o omluvu dodatečně, ale tuto žádost musíte mít jednak podloženou lékařským či jiným potvrzením a jednak tak musíte učinit nejpozději do pěti dní od termínu zkoušky.

Pochopitelně mohou nastat situace (jste-li například po nehodě), kdy nemůžete tento pěti denní termín osobně stihnout Vy osobně. Přesto je nezbytné, ale omluva dorazila a v takém případě by ji měl zaslat blízký příbuzný, manžel/ka, partner/ka.

Je jasné, že se nemůžete rozpůlit, ovšem řešení problému se odvíjí od toho, do které kategorie překrývající se předměty spadají. V případě, že se jedná o překryv povinných předmětů určených pro aktuální ročník, měli byste obratem kontaktovat svého fakultního rozvrháře a zažádat si o vyřešení kolize.

Ve všech ostatních případech (překryvy volitelného předmětu s povinným nebo volitelným, překryvy povinného předmětu, který je však určen pro jiný než Váš aktuální ročník) sice můžete postupovat stejně, ale naděje na vyřešení problému jsou výrazně nižší. Často nezbývá než si překrývající volitelný předmět odepsat.

To však neznamená, že Vaše situace nemá i jiné řešení - jednou z cest je informovat o nastalé situaci oba vyučující, informovat se o náplni předmětů a zvážit, zda některý z předmětů nezvládnete nastudovat samostudiem kombinovaným s individuálními konzultacemi. Dalším řešením je docházet na výuku střídavě (v liché týdny na jeden předmět, v sudé týdny na druhý), samozřejmě byste se měli o tomto záměru zmínit vyučujícím, abyste tím vysvětlili svou střídavou absenci. Pokud máte kamaráda/spolužáka, který řeší tentýž problém, můžete se domluvit na střídavých návštěvách předmětů a posléze si vždy říct, co se na výuce toho druhého probíralo.  

Každý rok s výjimkou akademického roku, ve kterém budete uzavírat své studium státní závěrečnou zkouškou, musíte získat alespoň 40 kreditů. Pokud však chcete dostudovat ve standardní době, počítejte s nutností získat ročně alespoň 60 kreditů, čtyřicítka je představuje samu spodní hranici pro postup do dalšího ročníku a pokud byste se jí drželi každoročně, nebudete studovat bakaláře běžné tři roky, ale pět let (a navazující magisterské studium tři roky namísto obvyklých dvou).   

Do tohoto ročního limitu se započítávají i kredity za předměty uznané z předchozího studia. V případě, že Vám tedy budou při nástupu na nový obor uznány předměty z předchozího studia v hodnotě 40 kreditů a více, nemusíte již v daném roce získat žádný kredit, a přesto projdete do druhého ročníku (ale nedělejte to tak).

Každý studijní plán na doktorském studiu je individuální, což znamená, že studijní plán vzniká a zápis předmětů probíhá na základě dohody Vás a Vašeho školitele. Z nabídky předmětů si vybíráte a zapisujete ty, které mají souvislost s tématem Vaší dizertační práce – úvahy o tom, že si některý předmět zapíšete jen proto, že je snadný (ačkoli s tématem Vaší dizertační práce nesouvisí) jsou liché a jelikož jak již bylo zmíněno, vše je individuální, tudíž studentovi, který Vám předmět doporučil a jehož tématu odpovídal, sice mohl přijít jednoduchý, ale napasování na Vaše téma může být o něco složitější a i samotná zkouška bude ve finále úplně jiná a nejspíše mnohem náročnější, než jakou ji zažil Váš kolega.

Stejně jako na střední škole, i zde má jedna vyučovací hodina 45 minut. S výukou, která by trvala jednu vyučovací hodinu se však během svého studia moc často nesetkáte. Rozvrhové akce většinou zabírají dvě vyučovací hodiny, přičemž po první hodině by měl vyučujcí poskytnout pětiminutovou pauzu (to se však děje málokdy, častěji se stává, že je výuka ukončena o 5 minut dříve).  

Některá výuka však neprobíhá každý týden, ale pouze v liché nebo sudé týdny. Je-li u předmětu uvedeno, že má dvě hodiny přednášek/cvičení/semináře a zároveň má být vyučován pouze v liché/sudé týdny, počítejte s tím, že jeden týden budete mít volno, zatímco v lichý/sudý týden bude probíhat výuka v délce ne dvou vyučovacích hodin, ale rovnou čtyř. 

Samostatnou kapitolou je pak nepravidelně probíhající, tzv. bloková výuka.