V Galerii Hauerova 4 se představí renesanční umělkyně Jana Francová

  • Kamila Návratová
  • 07.10.2025
GH4 otevírá novou výstavní sezónu výstavou Jany Francové s názvem Ústní podání. Vernisáž výstavy proběhne 14. října v 17.00 hod. A zahájí ji svou performancí vystavující umělkyně. Výstava potrvá do 9. listopadu 2025. Kurátorkou výstavy je Jana Orlová.
Tak jako hostie zprostředkovává tělo Kristovo, želatinovým bonbónem Jany Francové přijímali náhodní kolemjdoucí tělo Umění. Stali se z nich jeho konzumací zasvěcenci? Tvorba Jany Francové je prodchnutá tématem jídla, výživy a (sebe)vyživení. Nedílnou součástí jejího přístupu je mateřský princip, který je v jejím pojetí syrově hravý, jako například v performanci Krmení kojence uměním, realizované v roce 2006 na vlakovém nádraží. Pro srovnání: Kojící guerilla, umělecko-aktivistické seskupení bojující za volné kojení na veřejnosti, bylo založeno Kateřinou Olivovou v roce 2013, tedy o sedm let později. S tématem mateřství a výživy také úzce souvisí vystavený objekt Placenta (2003). Placenta vyživuje plod v děloze a alternativně slouží také coby podpora zdraví matky, což má kořeny v tradiční čínské medicíně, kde je placenta používána pro regeneraci po porodu, ale také například při chronických onemocněních, při únavě či proti stárnutí. Název výstavy Ústní podání odkazuje kromě přijímání potravy rovněž k intimitě osobního rozhovoru, během kterého se nicméně, podobně jako ve hře Pošli to dál, předávané informace nekontrolovatelně modifikují. Některé performance Jany Francové mají skutečně blízko k jakési formě ústní lidové slovesnosti: přímí svědkové šíří své vlastní verze toho, co se vlastně stalo, fotodokumentace selhává. Díky tomu však performance umělkyně získávají mysteriózní ráz; fotografie jsou jen střípkem, návodem pro imaginaci. Důležitou částí výstavy jsou performance doplňující festival studentského videoartu, který Jana Francová v Brně, svém domovském městě, organizuje již 12 let. Ke společným performancím zve nejrůznější osobnosti umělecké scény: Lenku Klodovou, Petra Vášu, Blahoslava Rozbořila, Vladimíra Havlíka aj. Mimo performanci pracuje umělkyně také s videomappingem (vytvořila např. videomapping pro Mendelovo muzeum, Ústavní soud a rektorát Masarykovy univerzity), kresbami a instalacemi. Působí na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a je autorkou knihy Navigátor: Úvod do umění nových médií, v němž mapuje historii nových médií od počátků až po současnost. Jana Francová je příkladem renesanční osobnosti, která v sobě umělecky integruje několik médií, organizuje videoartový festival, kurátorsky se podílí na galerii Umakart a souběžně se zabývá historií a teorií nových médií. Umění je pro ni formou výživy, která se vyhýbá konzumu.