Zahraniční část programu proběhla v termínu od 19. do 23. května 2025 na pracovištích Polytechnické univerzity v Bragançe (také na detašovaném pracovišti v Malhadas). Program vedli Jacinta Costa a Carlos Costa, workshopy, pod vedením též Isabel Sá, svým účastníkům poskytly nejen nové didaktické metody, ale především inovativní pohled na to, jak lze obsah univerzitního kurikula uchopit v souladu s reálným kontextem, smyslovou zkušeností a aktivním učením. Byly koncipovány tak, aby na sebe jednotlivé aktivity navazovaly v logické a smysluplné posloupnosti – od vnímání místa přes zpracování témat až po tvorbu a sdílení výstupů.

Celý program byl postaven na základních pedagogických principech, které se promítaly do jednotlivých fází aktivit. Důraz byl kladen na motivaci účastníků a respekt k jejich individuálnímu vnímání. Nejprve probíhalo mapování a výzkum prostředí. Získané podněty, předměty a vztahy byly v další fázi tříděny a analyzovány – s cílem nalézt hlubší významové vrstvy daného místa, rozvíjení příběhů a určování témat, která by mohla sloužit jako základ pro výukové nebo interpretační aktivity. Výstupy z výzkumu a analýzy pak byly vizualizovány, a to jak při individuální, tak i skupinové práci. Při vizualizaci se pracovalo nejen s výtvarnými technikami, ale také s multimediálními prvky, důraz byl kladen na názornost. Výsledkem pak byly prototypy, které byly testovány a podrobovány reanalýze a různým interpretačním rámcům. Následovaly fáze iterace, při níž se návrhy revidovaly, a implementace, při níž docházelo k přenosu získaných zkušeností do vlastního prostředí, tedy jak by mohly být tyto aktivity začleněny do vysokoškolské výuky a jakým způsobem by mohly přispět k obohacení konkrétních studijních oborů, seminářů a projektů.

Metodické postupy práce i témata byly přizpůsobeny agrikulturnímu prostředí mirandéského regionu, které je dnes úzce spojeno s obnovou tradičních řemesel, jako je zpracování ovčí vlny, tkaní, výroba mléčných produktů, drobné zemědělství, vše s přímou návazností na udržitelnost. Důraz byl přitom kladen na uchovávání kolektivní paměti, vztahu k půdě a mezigenerační předávání znalostí, jakož i na edukaci zaměřenou na environmentální odpovědnost a kulturní kontinuitu. V návaznosti na tato aktuální témata byla jako případová studie zvolena práce s tradičními produkty a jejich zpracováním. Součástí programu tudíž byly také exkurze do místních závodů a k místním umělcům – setkání probíhalo se zástupci Národní asociace chovatelů ovcí plemene Churra Galega Mirandesa, Asociace chovatelů mirandéského skotu, Asociace pro studium a ochranu oslího chovu. Představeno bylo také nové Centrum pro rozvoj a šlechtění původních plemen i dílna Cutelaria Martins, tradiční rodinná firma specializující se na ruční výrobu nožů. A návštěva proběhla i v ateliérech paní Fátimy a paní Celiny, které udržují tradiční řemesla v okolních vesnicích.

Program pro účastníky znamenal výrazný posun v uvažování o výuce na vysoké škole. Umožnil jim zažít výuku, která staví na reálném prostředí a konkrétním zážitku, ne na abstraktním přenosu informací, a získat inspiraci pro vlastní semináře. Umožnil poznat a vyzkoušet metody, které aktivizují studenty a dávají jim prostor spoluutvářet výukový obsah. A v neposlední řadě dal účastníkům možnost uvědomit si sílu smyslového vnímání jako výchozího bodu pro hlubší porozumění danému tématu. Z poznatků z programu lze jistě vycházet zejména při tvorbě zadání, která budou podněcovat smyslové i analytické přemýšlení. Přínosem je také uvažování o podpoře participace studentů – aktivním zapojením do výuky nejen jako příjemců, ale i jako spolutvůrců. Jako nepřínosnější však s kolegyní vnímáme podněty k inovaci evaluace – tj. k zapojení reflexe, kolektivního i individuálního hodnocení.

Pobyt v Portugalsku v rámci BIP pro nás tak znamenal nejen obohacení našeho didaktického repertoáru, ale především potvrzení toho, že propojení smyslové zkušenosti, práce s prostředím a důrazu na iteraci i individuální reflexi práce se jeví jako nosná koncepce pro budoucnost vysokoškolského vzdělávání.

text: Kristýna Dufková

foto a obrazová příloha: Kristýna Dufková, Magdaléna Lapúniková