Ve středu zájmu jednání děkanů*ek, proděkanů*ek a pozvaných hostů, vedeného předsedou asociace doc. Janem Stejskalem, děkanem Filozofické fakulty UP v Olomouci, bylo financování vysokých škol v letošním i nadcházejícím roce, postoje politické reprezentace napříč stranami a hnutími k dané otázce a zejména implementace žhavých novinek, obsažených v letošní novele vysokoškolského zákona. Z nich byla věnována pozornost například reformě doktorského studia a financování nově nastaveného doktorského příjmu a stipendia studentů prezenčního studia v kontextu jejich počtu, povinností vázaných na individuální studijní plány a roli oborových rad, jimž by mělo příslušet nastavení a následný dohled v oblasti vědecko-výzkumné činnosti studujících. Bohatou diskusi vyvolala možnost univerzit a fakult realizovat společné studijní programy. Jednat by se mimo jiné mohlo – za předpokladu jasně nastavených pravidel, vzájemné spolupráce i pochopení – o cestu k budoucímu zachování tzv. malých oborů. 

O některých klíčových tématech terciálního vzdělávání a jeho financování pohovořila místopředsedkyně Rady vysokých škol prof. Michaela Hrubá. Připomněla i stěžejní okruhy zamýšleného zcela nového vysokoškolského zákona, směřujícího k posílení centrálního řízení vysokých škol a jejich součástí. Dotkla se také problému postavení a hodnocení humanitních a společenských věd ve výzkumném systému České republiky. Díky její iniciativě se části opavského zasedání neformálně zúčastnila členka Akademické rady Akademie věd ČR prof. Marcela Buchtová, aby podpořila spolupráci AV ČR s univerzitami při vědecké výchově doktorandů.

Vzhledem k tomu, že někteří z děkanů*ek a proděkanů*ek navštívili Opavu poprvé, mohli pod vedením děkanky a historičky prof. Korbelářové absolvovat komentovanou procházku městem a také si zevrubně prohlédnout sídlo fakulty, historickou budovu kdysi kláštera klarisek a poté šlechtického paláce a sídla zemské vlády na Masarykově třídě.