Studenti jakých národností jsou momentálně s vámi v resortu?
Jsou tady Španělé, Italové, Francouzi, studenti z různých asijských zemí, ať už je to Čína, Vietnam, Malajsie nebo Filipíny, a Američané. Dokonce jsou tady studenti z Nigérie a také jeden Čech Matěj, který studuje computer science.
Jak vypadá Erasmus pro studentku kombinovaného studia? Pracujete přímo ve Švédsku?
V Česku jsem učila angličtinu a výtvarnou výchovu na základní škole a studium ve Švédsku je pro mě nástavba a do jisté míry taky aktivní odpočinek a změna. Ve Švédsku nepracuji. Snažím se soustředit na studium a na psaní diplomové práce. Je pravdou, že občas třeba přes Skype dám nějakou tu hodinu angličtiny, ale to je momentálně vše. Měsíc jsem zde ve Švédsku měla praxi na základní škole a učila jsem děti angličtinu. Jenže abych tam mohla začít i pracovat, tak bylo podmínkou, abych mluvila švédsky. Říkala jsem si, že to do 3 měsíců nějak zvládnu, jazyky mi jdou, ale kdepak. Švédština je mnohem těžší, než jsem si myslela. V tomto směru jsem stále na cestě.
Hovořila jste o praxi na švédské základní škole. Jak se tam učí ti nejmenší?
To byl velký zážitek. Přihlásila jsem se do Švédska na Erasmus hlavně kvůli tomu, že tady na univerzitě nabízí kurz výuky angličtiny pomocí Storyline metody. To je speciální metoda výuky angličtiny formou aktivní účasti při tvoření skutečného příběhu. Učitel připraví materiál na základě nějaké oblíbené dětské knihy, filmu nebo vytvoří prostředí života ve městě, cirkusu či divadle. Děti dostávají různé úkoly a zadání a společně tvoří příběh, často úplně zapomenou, že je vyučování. Je možné takto učit buď pouze část školního roku, nebo na projektu pracovat celý rok. Je to velmi časově náročné jak na přípravu, tak na realizaci. Prostřednictvím této metody rozvíjíte všechny základní dovednosti – čtení, psaní, mluvení, poslech. Děti to baví a často si ani neuvědomují, že jsou ve škole a učí se. Zaberou se do příběhu a tvoří. Na začátku praxe jsem vůbec netušila, jaké to bude, ale můj zážitek překonal všechna očekávání. Působila jsem v základní škole (1.–6. třída) pro 700 žáků v Broby. Je zde velká přistěhovalecká komunita. Musím říct, že přistěhovalců je ve Švédsku skutečně hodně, ale nikdy jsem s nimi neměla negativní zkušenost. Naopak jsou vděční za to, že tady jsou, a snaží se integrovat. Měla jsem ve třídě šest somálských dětí, některé nemluvily vůbec švédsky, některé ani nerozuměly anglicky, takže to bylo složité. Problém s angličtinou ale měly i švédské děti. Velké rozdíly v úrovni angličtiny u dětí v jedné třídě jsou běžné, stejně jako jsem to zažila u nás v Čechách. V tom nevidím rozdíl. Mají tu jednu drobnou odlišnost, ve Švédsku se nepropadá tak, jak to známe u nás, když dítě dostane na vysvědčení pětku. Ne, zde je hodnocení jen signálem pro rodiče, že je v něčem problém, ale dítě postupuje dál do dalšího ročníku. Existují výjimky, že dítě může daný ročník opakovat, ale to jen v případě, že o to zažádá rodič, což se stává velmi zřídka. Ve Švédsku se dbá extrémně na rovnost. Všichni jsou hodnoceni stejně, na všechny se pohlíží stejně, toalety jsou bez genderového rozdělení. Ve školách fungují poradci, kteří řeší různá příkoří. To hlavní ve švédských školách je, aby všichni byli spokojeni a cítili se dobře, děti i učitelé. A učitelé se zde mají dobře, ve škole panuje přátelská atmosféra, sborovna vypadá jako příjemná kavárna a zajištěn je i přísun vitamínů ve formě koše ovoce pro všechny zaměstnance.