Hluboké společenské proměny, které se začaly v naší zemi odvíjet od konce roku 1989, podnítily široké občanské iniciativy a daly vzniknout i přirozenému úsilí obohatit severovýchodní Moravu a Slezsko s jejich silným ekonomickým potenciálem, ale omezeným zastoupením vysokých škol, o nové fakulty, které by přispěly k pestřejším možnostem vysokoškolského studia v regionu. Významnou okolností vzniku SU OPF v Karviné se stala transformace centrálně plánované ekonomiky v ekonomiku tržní (sociálně tržní) a v té souvislosti potřeba vysokoškolsky vzdělaných odborníků pro sféru marketingu, managementu i pro sféru sociální politiky a přestavbu veřejné správy.
Mimořádně příznivé podmínky pro umístění nového vysokého učení právě do Karviné vznikly v důsledku uvolnění nového areálu okresního sídla Komunistické strany Československa, které bylo vyklizeno na přelomu let 1989-1990 a které bylo možno bez větších úprav využít pro výuku. Iniciativa řady pedagogických a vědeckovýzkumných pracovníků z regionu, podpora místních a oblastních orgánů státní správy, podniků i pochopení ze strany představitelů Masarykovy univerzity v Brně a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v Praze vyústily po mnoha jednáních v rozhodnutí Akademického senátu MU ze 17. září 1990 založit Obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné (spolu s Filozofickou fakultou v Opavě), nejprve v rámci Masarykovy univerzity, a v potvrzení OPF Akreditační komisí vlády ČR dne 23. října téhož roku. Karvinská i opavská fakulta se vyvíjely ve svazku Masarykovy univerzity a za její významné pomoci do 28. října 1991, kdy byl dovršen proces ustavení Slezské univerzity se sídlem v Opavě a obě fakulty se staly její součástí.
Období zformování základní struktury výuky na SU OPF lze vymezit akademickými roky 1990/91 až 1994/95 (nejprve pod vedením "zakladatelské generace" akademických funkcionářů v čele s děkanem Doc. Emanuelem Šustkem, od května 1994 druhé generace v čele s děkanem Prof. Stanislavem Poloučkem). Už ve studijním programu pro akademický rok 1990/91 se konstatovalo, že hlavním posláním SU OPF v Karviné je příprava odborníků pro uplatnění v terciární sféře, zejména na úseku obchodu a služeb. Učební plány byly zpracovány tak, aby spojovaly obecně teoretické základy výuky s účelnou aplikací na konkrétní činnosti, které budou absolventi školy vykonávat. Fakulta nabízela nejprve tříleté bakalářské studium. V prvním akademickém roce měla 301 studentů denního a dálkového studia. Na konci roku 1990 působilo na fakultě 19 interních pedagogů, resp. vědeckovýzkumných pracovníků, a to spolu s externisty na třech katedrách. Z hlediska teritoriálního původu byla mezi studenty přibližně polovina z širšího regionu a polovina z jiných končin českých zemí i ze Slovenska. V různých proporcích se tento široký územní záběr promítá i do současné struktury studentů.
Počet studentů a vyučujících, kateder i jiných útvarů na fakultě se postupně rozrůstal. V roce 1992 se začalo s budováním Fakultní odborné knihovny. V dostatečném rozsahu byly zajištěny pro studenty ubytovací možnosti na území města. V kvalifikačních strukturách vyučujících přibyli noví docenti, habilitující se na renomovaných vysokých školách. Fakulta navazovala první vnější pracovní kontakty a začala s vlastní výzkumnou prací i odbornými publikacemi. Od akademického roku 1992/93 přešla od "klasického" typu studia na kreditový systém. A hlavně: směřovala cílevědomě k takové kvalitě výuky, aby se mohla ucházet o přiznání vyššího magisterského stupně výuky. Právo pětiletého studia bylo fakultě uděleno k počátku akademického roku 1993/94.
První promoce 142 bakalářů v roce 1993 probíhaly tedy ve znamení jejich možnosti pokračovat ve studiu na fakultě i ve čtvrtém a pátém ročníku. V jubilejním pátém akademickém roce 1994/95 překročila už SU OPF hranici jednoho tisíce studentů, počet kateder stoupl na osm, počet interních pedagogů a vědeckovýzkumných pracovníků na 100. Po magisterských promocích v roce 1995 odešlo do praxe nebo do dalších forem studia prvních 114 absolventů pětiletého studijního cyklu s titulem inženýr. Už tehdy se potvrzovalo, že mají dobré předpoklady pro uplatnění v profesi, mnozí ze studentů nastupovali do podnikatelské sféry už v závěru studia.
Akademický rok 1994/95 se vepsal do historie SU OPF i tím, že fakulta získala vlastní insignie, jejichž autorem byl akademický sochař Jiří Španihel. Na děkanském řetězu i žezlu je ztvárněna postava Merkura, podle římské mytologie boha obchodu a zisku, a na žezlu je nápis "Non progredi est regredi" (nejít vpřed znamená jít zpět).
Pro 2. polovinu 90. let byl příznačný přechod k širší koncepci výuky. Byly připraveny a zavedeny některé další studijní specializace. Kromě prezenčního a distančního studia rozvinula fakulta též nabídku odborných kurzů pro veřejnost a cykly přednášek v Univerzitě třetího věku, která umožňuje doplnění a obnovení znalostí široké veřejnosti zejména seniorů. Rovněž došlo k rozvoji vědeckovýzkumné činnosti včetně zapojení fakulty do grantů a rozvojových programů domácích i zahraničních. V letech 1996-2004 byl na fakultě řešen výzkumný záměr "Výzkum podmínek rozvoje malého a středního podnikání", jehož realizace propojila dosud největší počet pracovníků fakulty různých kateder na bázi interdisciplinárního výzkumu. V této souvislosti byl na SU OPF zřízen v roce 1996 Ústav malého a středního podnikání. SU OPF se napojila na různé programy zejména Grantové agentury ČR, Fondu rozvoje vysokých škol a zapojila se i do projektů ESF, zejména Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Fakulta přikročila k vydávání recenzované ediční řady Acta Academica Karviniensis. Acta slouží ke zveřejňování vědeckých a odborných statí pracovníků SU OPF i jiných autorů, převážně z vysokých škol, se kterými fakulta spolupracuje. Druhou ediční řadou je řada monografií zejména pedagogoů SU OPF Acta Oeconomica. Trvalé místo v ediční činnosti získaly rovněž sborníky z konferencí pořádaných fakultou, učební texty i jiné studijní materiály.
V rámci ČR rozvinula fakulta rozsáhlou spolupráci s pracovníky a pracovišti Vysoké školy ekonomické v Praze, Ekonomické fakulty VŠB-TU v Ostravě, Ekonomicko-správní fakulty MU v Brně, s Ekonomickou univerzitou v Bratislavě, Univerzitou Matěja Bela v Banské Bystrici i s dalšími vysokými školami v ČR a na Slovensku. Oboustranně užitečné jsou však i kontakty s vysokými školami v zahraničí. Fakulta spolupracuje rovněž s podnikatelskou sférou, zejména na úseku bankovnictví, průmyslu a obchodu, s orgány a institucemi veřejné správy a sociální péče.
Fakulta měla okolo 4000 posluchačů. Pedagogický sbor tvořila více než stovka učitelů a vědeckých pracovníků. Počet absolventů magisterského studia přesáhl od začátku existence SU OPF 2700 osob, počty absolventů bakalářského studia dospěly k hranici 1700 osob. Výuku na SU OPF tvořilo třináct kateder: katedra ekonomie, katedra marketingu, katedra managementu a podnikání, katedra logistiky, katedra cestovního ruchu, katedra financí, katedra účetnictví, katedra matematických metod v ekonomii, katedra informatiky, katedra práva, katedra společenských věd, katedra cizích jazyků a komunikace, katedra tělovýchovných a sportovních aktivit.
Fakulta se zaměřila na vzdělávání odborníků v ekonomických, finančních, sociálních a správních studijních oborech i oborech zaměřených na informatiku v ekonomii a nabízí ucelený třístupňový systém vzdělání od bakalářských (titul Bc.) přes navazující magisterské (titul Ing.) po doktorské (titul Ph.D.) studijní programy. Studium probíhalo v prezenční a kombinované formě, některé ze studijních oborů bylo možno studovat formou e-learningu. Fakulta nabízela studijní programy jako Hospodářská politika a správa, Ekonomika a management, Systémové inženýrství a informatika, Gastronomie, hotelnictví a turismus. V doktorském studijním programu pak program Ekonomika a management. Ve vzdělávacím procesu byl kladen důraz na dosažení hluboké odbornosti v jednotlivých studijních oblastech, na jejich široké jazykové vybaveností a v neposlední řadě dostatečné praktické zkušenosti získávané odbornou praxí po dobu výuky v českých a zahraničních podnicích a institucích.
Fakulta si vytvořila za poměrně krátkou dobu své existence příznivou výchozí pozici pro další růst a zvýraznění svého postavení. Hlavním záměrem fakulty bylo poskytovat kvalitní vysokoškolské vzdělání, zvyšovat kvalifikaci vyučujících a rozvíjet vědeckovýzkumnou činnost i informační zázemí fakulty. Chtěla být fakultou dobře prosperující, i nadále srovnatelnou s předními vysokoškolskými institucemi doma a v zahraničí, harmonicky a vyváženě prohlubující kvalitu práce ve všech rovinách své činnosti.
