Pracovníci Poradenského a kariérního centra Slezské univerzity v Opavě vyjeli do Skandinávie

  • Petr Korviny
  • 29.01.2019
Opava – Petr Rypl a Hana Vojníková z Poradenského a kariérního centra Slezské univerzity v Opavě a s nimi Ingrid Jurčíková z Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné se koncem roku 2018 stali vyslanci Slezské univerzity ve Švédsku a Dánsku.

Autor: Jakub Plaskura

V rámci projektu „Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“, registrační číslo projektu: CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002400“, v období několika dnů navštívili vysoké školy v dánských městech Kodaň a Odense, operativně přibyla také možnost nabrat poznatky na univerzitě ve švédském Malmö. Pracovníci univerzity se na severu Evropy zaměřili na práci se zdravotně znevýhodněnými studenty. Z celého pobytu vyšlo najevo, že vzájemná spolupráce může všechny zmíněné školy obohatit. Pracovní cesta měla za cíl zlepšit situaci studentům se specifickými vzdělávacími potřebami, mezi něž patří studenti s nejrůznějšími typy zdravotního či psychického postižení a studenti se specifickými poruchami učení – SPU.

Zřejmě nejzásadnějším pozitivem pro vysoké školy ve Skandinávii je počet pracovníků, který se o poradenská a kariérní centra starají. Kompetence ve Švédsku a Dánsku jsou mnohem více rozděleny, zatímco v českých poměrech na jednoho pracovníka připadá několik úkolů, Slezská univerzita využívá ve většině případů k různým úkonům interní pracovníky, v Dánsku a Švédsku to funguje jinak. Vysoké školy tam spolupracují s celou řadou externistů. Tuto skutečnost však lze pokládat za logickou, jelikož rozdíly ve velikosti institucí jsou markantní. Zatímco na Slezské univerzitě studuje přibližně 5 tisíc studentů, v Odense se jejich počet přibližuje hranici 30 tisíc, na Kodaňské univerzitě se počet studujících odhaduje na téměř 40 tisíc (informace z roku 2017).

Zároveň se také zjistilo, že Dánové a Švédové lépe pracují s integrací studentů do oborů, které si vybrali. V praxi tam funguje studentská rada, která je povinna objektivně zhodnotit, zda má daný student předpoklady obor dokončit s přihlédnutím k možnostem využití kompenzačních pomůcek či asistenta, které pomohou srovnat možnosti studenta na úroveň jeho kolegů.


Před vchodem do univerzity v Malmö.

Rozdíly v systémech výše zmíněných škol se projevují například při žádosti studenta o individuální studijní plán. Na Slezské univerzitě působí pracovníci Poradenského a kariérního centra jako prostředníci mezi studentem a vyučujícími oboru. Student musí na začátku semestru získat podpis do speciálního dokumentu od svých pedagogů, kterým stvrzují souhlas s individuálním plánem. Pracovníci SU zjistili, že v navštívených školách ve Skandinávii musí student projevit větší iniciativu a individuální plán má mnohem více na svých bedrech. Poradenské centrum tam neplní roli prostředníka jako je tomu u nás.

Dalším specifikem je například požadavek na navýšení časové dotace pro písemnou zkoušku ze zdravotních důvodů. Student v Dánsku si na rozdíl od našich studentů musí vyžádat oficiální souhlas ke každé zkoušce zvlášť.

Důkazem, jak umí ta či ona škola komunikovat se zdravotně znevýhodněnými studenty je bezbariérový přístup. Fakulta veřejných politik by měla být v budoucnu oděna do signalizačních značek a prvků s Braillovým písmem pro slabozraké a nevidomé studenty. Petr Rypl se svěřil, že ani tohle není v Kodani a Odense samozřejmostí. V Odense jde o moderní univerzitu, která má značně ekologický charakter. Ovšem dle Petra Rypla a Hany Vojníkové jde o poněkud nepřehledný komplex. Sami se svěřili, že při první návštěvě této instituce jim trvalo poměrně dlouho, než našli kancelář, kam měli namířeno. V Kodani je situace poněkud jiná. Jedná se o univerzitu historické hodnoty z 15. století, takže zabudovávání moderních pomůcek může být značně komplikované z nejrůznějších důvodů. Přesto ani v Kodani na své studenty nezapomínají. Pracovníkům SU byla představena speciální rampa pro tělesně znevýhodněné, která vedla do historické inaugurační síně a budovy historické knihovny.

V Dánsku byl představen také záměr Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami na vysokých školách, jíž je Slezská univerzita řádným členem a jako jeden z mnoha příkladů vzájemné spolupráce s univerzitami na domácí půdě, byl uveden významný pokrok, kterého se Asociaci podařilo dosáhnout, a to vytváření haptických map pro nevidomé, které jsou již nyní dostupné na platformě mapy.cz.

Představena byla rovněž technologie, kterou je možné tyto mapy jednoduše tisknout, aby tak sloužily pro lepší orientaci v terénu lidem se zrakovým postižením. Hana Vojníková a Petr Rypl se shodli, že toto bylo pro dánské kolegy asi nejvíce objevné. Plán vytváření haptických map by se měl v budoucnu týkat i objektů Slezské univerzity.


Celkově strávili pracovníci Slezské univerzity ve Skandinávii necelý týden. Zjištění, že se Slezská univerzita ve výše zmíněných aspektech může měřit i se severským vysokoškolským systémem, je uspokojivé. „Jeli jsme do Dánska za účelem sdílení zkušeností z praxe a zjistili jsme, že se mohou Dánové učit některé věci od nás, stejně jako my od nich,“ uzavírá Petr Rypl.




Momentka z interiéru knihovny University of Copenhagen.


Co je Poradenské a kariérní centrum SU?

Jedná se o pracoviště, které pomáhá zdravotně znevýhodněným studentům. Jak bylo zjištěno z povídání o zkušenostech v Dánsku a Švédsku, v Opavě je ke studentům přistupováno více individuálně. Student může přímo zažádat o pomoc při řešení těžkostí spjatých se studiem Poradenské a kariérní centrum. Mnoho studentů však o této možnosti vůbec neví. Sídlo centra se nachází na Olbrichově ul. v blízkosti rektorátu v budově Slezské univerzity.