Řídit jednu z největších fakult Slezské univerzity není jednoduché i bez krizové situace. Na to, v čem se ale její vedení změnilo, jaké má výhody i nevýhody, vám odpoví děkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty profesorka Irena Korbelářová.

Filozoficko-přírodovědecká fakulta je součástí SU, která je charakteristická velkým záběrem různorodých oborů. Komplikuje tato skutečnost její současné (krizové) řízení?

Mohu odpovědět lapidárně: ano. Ale mohu odpověď i konkretizovat. Současné řízení Filozoficko-přírodovědecké fakulty, s existencí poměrně široké škály oborů z různých oblastí vzdělávání, skutečně do jisté míry ne-li komplikuje, tedy alespoň podstatně ovlivňuje. Je třeba mít na paměti různé potřeby studentů i pedagogů ve vztahu k termínům, zvyklostem při komunikaci, dále různorodost studijních materiálů a jejich sdílení, potřeby pro ověřování znalostí atd. Je pochopitelné, že zcela jiné výukové i tvůrčí milieu (prostředí, pozn. redaktora) panuje u uměleckých, humanitních či ryze profesních oborů směřujících např. do informatiky. Nelze také zastírat, že oborové působení jednotlivců i skupin jde ruku v ruce se způsobem jejich uvažování. Je třeba na jedné straně nenastavovat příliš sevřená pravidla, ale současně se snažit odhadnout meze, za něž nelze v zájmu jedné skupiny oborů ustupovat na úkor jiných. Ale to vše jen udržuje pozornost, podporuje potřebu být o fakultě, oborech i lidech informován.

Za současné situace nelze univerzitní administrativní záležitosti ve vztahu se studenty řešit jinak než elektronicky (potvrzení o studiu, odevzdávání zadání BP/DP). Uvažujete o zachování této možnosti i po skončení mimořádných opatření?

Možnost elektronické komunikace v administrativě existovala již před současnou epidemiologickou situací, ne všichni jí ale byli – ať už se jednalo o studenty, akademiky či referenty – nakloněni ve smyslu jediného možného způsobu. Nyní jsme si ji všichni vyzkoušeli a můžeme hodnotit její pozitiva i negativa. V různých situacích je výhodná jak rychlá bezkontaktní komunikace, tak projednat věci osobně, s možností řadu věcí vyjasnit a zpřesnit. Navíc bezprostřední setkávání studentů a pracovníků fakulty i mimo akademické aktivity, zejména pokud je výsledná zkušenost pozitivní, prohlubuje vzájemné dobré vztahy a schopnost pochopit stanoviska druhé strany. Bezpochyby budu podporovat možnost on-line vyřizování administrativních záležitostí i nadále, rozhodně se ale nestanu zastáncem výhradně této cesty.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Matematický ústav (dále jen MÚ) se do povědomí široké veřejnosti dostal díky svým projektům Matematická pohotovost nebo Brain Fitness. Pokud nevíte, oč se jedná, podívejte se na jejich webové stránky. Jak tyto projekty fungují v krizovém režimu, jsme se zeptali zaměstnance MÚ Davida Slosarczyka, jehož příběh si můžeš najít na stránkách SU JINAK.

Matematická pohotovost nyní pomáhá školákům online. Jak to vypadá v praxi?

Matematická pohotovost nyní funguje v online režimu, což v praxi znamená, že zaměstnanec MÚ je k dispozici od pondělí do pátku od 10:00 do 16:00 ve službě DUO-videohovory, kterou provozuje firma Google a přístupná je komukoliv s účtem Google.

Na MÚ je vyučován obor Aplikovaná matematika pro řešení krizových situací. Mají v současné situaci nějaká uplatnění vyučované matematické metody?

Samozřejmě, například při modelování průběhu epidemií, křivky růstu apod. To vše vychází z matematických metod (SIR, SEIR…), jednoduchý vhled do této problematiky jsme poskytli v článku uveřejněném na webu Brain Fitness. Domníváme se, že současná situace je jasným dokladem toho, že toto nyní téměř již dvacetileté těsné sepětí matematiky a krizového řízení, v tomto rozsahu navíc unikátní v ČR, bylo a je cestou správným směrem. Řada našich absolventů tohoto oboru se, i díky u nás nabytým znalostem a dovednostem nyní podílí na zajišťování bezpečnosti nás všech. To je pro nás to nejlepší vysvědčení. Matematika tak přispívá k naší bezpečnosti.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

I tentokrát jsme si připravili pohled studenta. Je jím Honza Šefraný, student druhého ročníku oboru Veřejná správa a sociální politika na Fakultě veřejných politik.

Jak zvládáš samostudium a přípravu na zkoušky v krizové době?

Mé samostudium spočívá v plnění úkolů zaslaných pedagogy. Na zkoušky se pak učím ze skript, které nám rovněž poskytli, výuku online jako takovou nemáme. Stěžejní pro mě bylo vytvořit si domácí rozvrh, aby moje příprava měla nějaký řád.

Co ti dala a vzala tato mimořádná situace?

Přinesla mi spoustu času, se kterým se snažím efektivně hospodařit, ale s prodloužením nouzového stavu se nám zvětšuje i objem zadaných úkolů, které nestíháme plnit, přestože jsme doma. Další věc, kterou kvůli koronaviru rozhodně postrádám, je praxe, která musela být bohužel zrušena.