Restaurace, hotely a nejrůznější stravovací zařízení koronavirus odřízl od všech příjmů. Přinášíme vám pohled pedagoga Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Mgr. Alexandra Burdy.

Dokážete jako odborník na gastronomii a její provozy odhadnout, jaké množství (procento) restauračních provozů bude muset kvůli dopadům spojených s pandemií ukončit svůj provoz?

Lišit se to bude především dle alokace. Nejrizikovější jsou hotely, luxusní restaurace a podniky přímo závislé na cestovním ruchu. Posílí to franchisingové řetězce. Získají levná bistra, fastfoody, delivery a ubytování na chatách a chalupách. Myslím, že ukončení provozu se bude týkat až 10 %, ale prakticky půjde jen u 5 % provozů o změnu majitele. Vycházím z optimistického předpokladu, že hotel je obvykle vlastněný větší a stabilnější společností. Krach se týká především těch jednotek, kde lidé řešili vlastní zaměstnanost a jejich finanční rezervy jsou řádově v týdnech. Na druhou stranu už si na svou práci zvykli, obvykle nic jiného neumí a těžko se nechají zaměstnat. Takže po odmlce, zadlužení se, změnám provozovny atd. budou do dvou let bojovat ve svém oboru dále.

Dalo se v souvislosti s pandemií ve vládních opatřeních týkajících se gastronomických provozů udělat něco jinak – lépe?

Největším nepřítelem rozhodnutí je nerozhodnost a nejasné informace. Většině podnikatelů by pomohlo říct, zavřete, propusťte, odpočiňte si a začněte znovu třeba až za půl roku. Držet zaměstnance a dávat jim část platu kdovíjak dlouho je nejsilnějším negativním a na kolena srážejícím faktorem. Platit nájem, energie, leasing atd. je už jenom třeba 20% nákladů.
Za sebe musím říct, že tvrdé rozhodnutí zavřít provozy a zavřít hranice oceňuji. Život je nad tržby a pochybné zisky. Příspěvek živnostníkům 25 tisíc? Kdyby nebyl přímo nespravedlivý, byl by úsměvný.

A věříte, že se po rozvolnění dosavadních opatření do restaurací vrátí v obvyklých počtech hosté nebo si myslíte, že návštěvnost ovlivní obavy z dalšího možného vývoje pandemie?

Návštěvnost restaurací se výrazně sníží. Osobně jsem do tržeb zakalkuloval obrat na ubytování nižší o 85%, obrat na stravování o 40%. Nejméně pocítí ztrátu "nálevny" s klientelou, která už ztratila téměř vše, kromě kamarádů z mokré čtvrti a chuti na ethanol.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

Jestli nám koronavirus přinesl něco pozitivního, je to pocit, že jsou mezi námi lidé, kteří pomáhají nezištně druhým. Mezi ně se řadí i sekretářka z útvaru děkana FPF Gabriela Tammeová, která šije roušky nejen pro své blízké.

„Prasklo“ na Vás, že jste iniciátorkou nabídky zhotovení roušek, které zaměstnanci FPF nabízeli potřebným zdarma. Jak jste na tento nápad přišla, kolik lidí se do šití na FPF zapojilo a kolik roušek jste doposud zhotovili?

Já nevím, jestli jsem tak úplně iniciátorkou nápadu šití roušek, to asi vzniklo spontánně a kolektivně - mluvilo se o tom delší dobu, než došlo k realizaci. Přesně nevím, kolik nás šilo, ale krabice s rouškami u vrátnice byla a je pořád doplňována. Já osobně jsem jich ušila 155 a pořád ještě "došívám".

Jak veřejnost tuto iniciativu přijala? Víte, která skupina obyvatel tuto nabídku nejvíce využila?

Roušky využívají zaměstnanci FPF - zvlášť někteří pánové nemají nikoho, kdo by jim roušku ušil - a část jich byla doručena do Vily (domov pro seniory) na Vančurově ul. Vila Vančurova proto, že jsem koncem roku coby Ježíškovo vnouče chtěla darovat jedné z  klientek návštěvu kadeřníka, jenomže z důvodu její nemoci nebylo možno dárek realizovat. Napadlo mě v této těžké době do Vily zavolat a zeptat se, jestli potřebují roušky. Nadšeně souhlasili, a tak jsem našila vzory vhodné pro babičky a dědečky a něco přidala i od ostatních "šiček" z FPF. Do vily jsem doručila krabici s 55 rouškami.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zajímá nás také názor studentů. Jak prožívají omezení pohybu a je lepší studovat doma? Oslovili jsme slovenskou studentku Ruženu Hradskou z Matematického ústavu, která nouzový stav tráví v Opavě.

Jak zvládáš samostudium a přípravu na zkoušky v krizové době?

Samoštúdium zvládam v pohode. Z ústavu nám posielajú materiály, upozorňujú na to, čo je důležité. Teraz bola aj online přednáška.

Co ti dala a vzala tato mimořádná situace?

Mne osobne bere karanténa možnosť ísť domov a dáva mi priestor na nové koníčky, s ktorými som predtým nikdy nezačala.