Jak se vedlo odsunutým sudetským Němcům po válce? Pohled našeho absolventa napoví

  • Radim Šlezingr
  • 13.01.2021
Válka má své vítěze i poražené. Jaké to je být na odvrácené straně barikády? Tíživé svědomí, touha po domově, ztráta vlastní identity. Takto můžeme popsat rozpoložení, ve kterém se ocitají němečtí obyvatelé Sudet po konci druhé světové války. Jaký život na ně čekal? A co osud připravil pro sudetské děti? To prozradil v rozhovoru pro celostátní periodikum Téma Mgr. Branislav Dorko, Ph.D, absolvent Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě.

Autor: Ružena Hradská - studentská redakce Slezské univerzity

Druhá světová válka zanechala na světě jizvy, které se už nikdy nezahojí. Co pro někoho znamenalo vítězství, úlevu a návrat domů, pro jiné znamenalo ztrátu všeho. Po porážce Třetí říše bylo pohraniční území připojeno zpět k Československu a proběhlo vysídlení sudetských obyvatel do Německa.

V Německu je však vřelé přivítání rozhodně nečekalo: „Brali je tam jako přítěž, měli vůči nim obrovskou averzi. Německo bylo v troskách,” říká Branislav Dorko po pečlivém bádání v  archivu spisů o vyrovnání břemen (Lastenausgleichsarchiv) v bavorském Bayreuthu.

Nesnadný osud čekal také čtyři děti, které zůstaly žít v Česku. Šlo o tzv. sudetské děti. Těžká práce od dětství a také diskriminace pro ně byly společným jmenovatelem: „Křičeli na ně „vy německá pakáži“ a házeli na ně kameny. Válka zapříčinila nenávistné vztahy i mezi dětmi,” doplňuje doktor Dorko. Jejich jednotlivými životy vás provede autorka rozhovoru, která je také spjata s naší alma mater. Zuzana Urbánková je doktorantkou Ústavu historických věd a na Fakultě veřejných politik vyučuje předměty Public relations a Komunikace.

Více k tématu se můžete dočíst na tomto odkazu.

Tyto i další příběhy se dozvíte v rozhovoru na tomto odkazu.

Fotografie zachycují odsun Němců z Rýmařova 30. ledna 1946. (zdroj: rozhovor v časopise TÉMA)