Autor: Jakub Plaskura – studentská redakce Slezské univerzity

Sametová revoluce je dodnes ve světě obdivována za svou nenásilnou formu převratu, proto také nese přívlastek „sametová“. Symbolem převratu byl právě sedmnáctý listopadový den, který si na Slezské univerzitě hrdě každým rokem připomínáme. Před pěti lety se studenti MMT ve spolupráci se Slezským divadlem v Opavě rozhodli natočit poutavý dokument Plné ruce revoluce o procesu zkoušení stejnojmenné inscenace autorského textu dvou mladých umělců Janka Lesáka a Natálie Preslové.

Na MMT vznikla už celá řada pozoruhodných snímků, proto jsme se zeptali vedoucího oboru Martina Petráska, jak vzpomíná na tento film starý pět let.  „Dokument ze hry Plné ruce revoluce byl pro nás jedním z těch významnějších projektů. Kromě popularizace vědy se snažíme orientovat také na regionální témata, protože to považujeme za jakousi společenskou povinnost a vlastně i součást třetí role univerzity. Navíc je toto téma blízké režisérovi a kolegovi Petru Jančárkovi, který celou akci supervizoval. Musím také vyzdvihnout skvělou spolupráci, kterou máme se Slezským divadlem, a tak se občas stane, že se v některých společných projektech potkáme. Myslím, že bude film velmi užitečný jako memento a doklad toho, jak se k sametové revoluci stavěli tvůrci, kteří ji už díky svému věku nezažili. A tím mám na mysli jak režiséra divadelního představení, o němž je dokument, tak i naše studenty, autory samotného dokumentu.“

Jak ale vznikla celá idea natáčet film o připravovaném dokumentárním dramatu na divadelních prknech, nám prozradil filmový režisér a pedagog Slezské univerzity Petr Jančárek, který byl mentorem studentů MMT v čele s Jindřichem Mižďochem při natáčení. „K nápadu na vznik dokumentárního filmu „Plné ruce revoluce“ mne přivedl historik, kolega a kamarád Jiří Suk, autor skvělé knihy Labyrintem revoluce, pojednávající zevrubně o událostech listopadu 1989. Jako na odborného poradce se na něj v roce 2015 obrátil Janek Lesák, mladý divadelní autor a režisér, kterého oslovila činohra Slezského divadla, aby v Opavě uvedl svou vlastní hru Plné ruce revoluce. Historie vzniku studentského dokumentu se uzavírá tím, že historik Suk věděl o mém pedagogickém působení v Opavě, takže mne s Jankem Lesákem propojil. Pak už zbývalo jen domluvit podporu univerzity, motivovat studenty a poskytnout projektu dramaturgické zázemí a pár technických a organizačních rad.“

Jak už nastínil Martin Petrásek, spojujícím prvkem štábu s režisérem inscenace Jankem Lesákem a dramaturgyní Natálií Preslovou byla skutečnost, že oni sami 17. listopad 1989 nezažili. I když ne tak docela! V případě Janka Lesáka se na světě teprve rozkoukávali. Režisér inscenace se totiž narodil 12. listopadu 1989. O to, ale v celé inscenaci šlo, jak dodává Petr Jančárek. „Jak sám Janek Lesák řekl. Chtěl napsat divadlo, které by poskytlo na revoluci pohled očima lidí, kteří ji sami nezažili.“  

Jestli se všem zúčastněným záměr povedl, jste mohli ohodnotit i vy, protože Slezská univerzita si pro vás jako vzpomínku na listopadové události exkluzivně připravila film Plné ruce revoluce. Film bylo možné zhlédnout na tomto místě do 24. listopadu 2020.