Daroval krev, teď i plazmu. Chce pomoci pacientům s covidem-19

  • Radim Šlezingr
  • 12.10.2020
Onemocnět covidem-19 může v dnešní době každý. Stalo se to o letních prázdninách i našemu kolegovi z oddělení komunikace Slezské univerzity Danielu Martínkovi. Protože je už vyléčený, rozhodl se, že kývne na žádost opavské transfuzní stanice a daruje krevní plazmu, kterou lékaři využijí při léčbě pacientů s těžkým průběhem onemocnění.

Autor: Radim Šlezingr

Daniel se nakazil covidem letos v srpnu. Naštěstí měla u něj nemoc mírnější průběh, takže se mohl po několika týdnech nucené karantény vrátit do práce. V minulých dnech mu zazvonil telefon. Když ho zvedl, dozvěděl se, že ho zvou do opavské transfuzní stanice na odběr krevní plazmy. Jako pravidelný dárce krve souhlasil. Myšlenka, že by jeho krevní plazma mohla pomoci v léčbě jiných nakažených pacientů, ho zaujala.

V čekárně opavské transfuzní stanice to už znal z minulosti. „Když jsem nastoupil na univerzitu a pořádal jsem pro studenty akci k darování krve, případně plazmy, chtěl jsem jít příkladem. Proto jsem tehdy šel na odběr také. Řekl jsem si pak, že budu chodit darovat krev co půl roku,“ popisuje Mgr. Daniel Martínek chvíle, kdy se rozhodl darovat krev poprvé. S odběrovou jehlou v ruce má své zkušenosti, proto neváhal a v dohodnutý termín 29. září se vypravil do transfuzní stanice Slezské nemocnice v Opavě. Vyplnil všechny potřebné formuláře, počkal na výsledky vyšetření a usedl do dárcovského křesla, kde ho sestřička napojila na speciální přístroj. Za padesát minut bylo hotovo.

Daniel Martínek ze Slezské univerzity v Opavě daroval jako vyléčený pacient s covid-19 krevní plazmu. Pomůže tak lidem s těžkým průběhem tohoto onemocnění. (foto: Radim Šlezingr)


„Na odběru plazmy jsem byl poprvé. A jak jsem se dozvěděl na místě od sestřiček, odběr plazmy je oproti darování krve časově náročnější proto, že je potřeba z krve dárce v několika cyklech odebrat menší množství krve. U ní se pomocí přístroje oddělí její jednotlivé složky. Potřebná plazma putuje zvlášť do vaku a červené krvinky a krevní destičky se navrací zpět do těla dárce. Množství chybějící plazmy je pak v těle dárce v úplném závěru odběru nahrazeno fyziologickým roztokem,“ popsal Daniel Martínek své zážitky z odběru a jedním dechem dodal: „Není se čeho obávat, můj odběr plazmy si řídil speciální přístroj kompletně sám. Jen doporučuji pro tak delší odběr vzít si s sebou něco na čtení anebo se pobavit s vedlejším dárcem-sousedem.“

Opavská transfuzní stanice má v současné době velký zájem o krevní plazmu pacientů, kteří prodělali nemoc covid-19 a jsou už v kategorii vyléčených. „Tělo si vyrobí účinné protilátky, které několik měsíců cirkulují v krvi. My krevní plazmu s těmito protilátkami můžeme použít pro léčbu našich nemocných s těžkým průběhem covid onemocnění,“ vysvětlil primář Hematologicko-transfuzního oddělení Slezské nemocnice v Opavě MUDr. Lukáš Stejskal. Tento princip se podle něj používal dříve také v případech, kdy dosud nebylo vyvinuto očkování na některé vzácné nemoci. Jmenujme třeba ebolu. V takovém případě plazma vyléčených lidí nakaženým pacientům pomáhala. Funguje to stejně i u chřipky a vzácných virových onemocnění. V současné době dochází lék Remdesivir podávaný pacientům s nejtěžším průběhem onemocnění covid-19. Právě jim může pomoci i krevní plazma, kterou daroval náš kolega Daniel. Krevní plazma je tekutá složka krve, její nejobjemnější část. Má jantarově nažloutlou barvu, v těle zdravého člověka je jí zhruba 3 až 3,5 litru. Z 90 procent ji tvoří voda, zbytek pak organické látky (plazmatické bílkoviny, hormony, enzymy, vitamíny, minerální látky či glukóza) a anorganické soli. Plazma slouží jako médium pro přenos cukrů, lipidů, hormonů, metabolických produktů, v omezené míře i kyslíku a oxidu uhličitého. Navíc je významným regulátorem acidobazické a osmotické rovnováhy.

Při odběru plazmy vyléčených pacientů s covidem hraje důležitou roli čas. „Účinné protilátky vydrží v krvi tři až čtyři měsíce, možná půl roku. To je ten problém. Vidíme, jak rychle to klesá. Když vyléčený pacient daruje plazmu a my ho pozveme podruhé za čtrnáct dnů, tak množství protilátek v krvi spadne třeba na polovinu. Za dalších čtrnáct dnů je to téměř neměřitelné.  Když má někdo štěstí, tak mu vezmeme plazmu dvakrát nebo třikrát. Jedním odběrem můžeme poléčit dva až tři pacienty,“ doplnil primář Stejskal.

V opavském Hematologicko-transfuzním oddělní už odebrali plazmu několika desítkám dárců, kteří jsou z covidu-19 vyléčeni. To však nestačí. Poptávku po této „tekutině“ evidují až desetinásobnou, než jakou mohou uspokojit. Proto by lékaři přivítali, kdyby se k odběru vyléčení lidé sami hlásili. „Na webových stránkách na to máme odkaz, kde je bezplatná telefonní linka. Když na ni zájemce zavolá, sestřička si ho zapíše do seznamu,“ upozornil MUDr. Lukáš Stejskal. Zkušenost je taková, že pokud pracovníci tohoto oddělení sami někoho osloví, ne každý se rozhodne plazmu darovat. Je to asi jen jeden člověk ze čtyř oslovených. A nezapomínejme ani na dobu od vyléčení. Po třech měsících často lidé, kteří prodělali covid-19, téměř žádné protilátky nemají.