Autor: Jakub Plaskura - studentská redakce Slezské univerzity
Situace kolem
koronaviru je složitá. Jste teď v úzkém kontaktu s MŠMT a jistě také rektory
ostatních VŠ v republice. Jaká je momentální nálada? Co nejvíce řešíte? Pro
studenty také není moc přehledné, kdo vlastně rozhoduje o způsobu řešení
semestrálních zkoušek, státnic, přijímacích zkoušek apod. Na jaké úrovni se
přijímají konkrétní opatření?
Já osobně bych řekl,
že nálada na MŠMT i mezi jednotlivými rektory je v podstatě pozitivní, a
to i přesto, že všichni víme, že daná situace přináší celou řadu komplikací, ať
již s ukončením příslušných semestrů, nebo s ukončením studia. Já
osobně jsem přesvědčen o tom, že tak jako jednotlivé vysoké školy, také
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pracuje naplno a snaží se připravit
nezbytné legislativní změny proto, abychom na vysokých školách mohli co
nejdříve zrealizovat kroky, jež vyjasní jak průběh státních závěrečných
zkoušek, tak průběh zbytku akademického roku. To, na co momentálně čekáme, je
projednání tzv. Lex Specialis, tj. návrh úpravy zákona o vysokých školách,
který, pokud bude schválen Poslaneckou sněmovnou, umožní vysokým školám nezapočítávat
dobu od 1. března do 31. srpna 2020 do maximální doby studia pro účely plnění
studijních povinností a pro účely přiznávání stipendií a do doby studia pro
účely stanovení poplatku za studium. Umožní nám také upravit termín a formu
přijímacího řízení, které bude moci probíhat i distančně, samozřejmě bude-li to
v daném studijním programu možné. Budeme moci také upravit podmínky přijetí
ke studiu a zápisu do studia spojené s předložením dokladu o řádném
ukončení předchozího studia, jako je např. maturita, a to odkladem této
povinnosti až o 30 dnů od zahájení příštího akademického roku. Lex Specialis
nám umožní stanovit nový termín státních závěrečných zkoušek a také formu,
kterou budou ty zkoušky probíhat, přičemž bude připuštěna také distanční forma
zkoušení, což ostatně bude platit i o standardních zkouškách. V neposlední
řadě pak bude umožněno jednání orgánů univerzity buďto prostřednictvím
videokonferencí, nebo formou per rollam, a to i v případech, kdy tyto
orgány nemají tuto formu jednání zakotvenu ve svým jednacích řádech.
Když jsme se potkali
začátkem března na tiskové konferenci k jmenování nového ředitele Fyzikálního
ústavu SU, omezení vlády byla teprve na spadnutí. Domníval jste se tehdy, že by
situace mohla dospět k současnému stavu?
Nedomníval, což je
zřejmé také z toho, že původní rozhodnutí vedení Slezské univerzity bylo
přerušit kontaktní výuku pouze do 29. března 2020. Z dnešního pohledu bych
řekl, že náš tehdejší pohled na situaci pramenil z nedostatku informací a
relativního klidu, která byl cítit v zemích našich nejbližších sousedů,
kde žádná podobná opatření nebyla přijímána. Asi nikdo z nás si 10. března
2020 nepřipouštěl, že by se daná omezení mohla postupně protáhnout až do konce
měsíce května. Díky tomu jsme se dostali do situace, která je pro nás pro
všechny zcela nová a naší snahou je nejen omezit možné negativní dopady, které
z této situace plynou, na minimum, ale také poučit se z tohoto vývoje
a do budoucna připravit jasný plán, v němž by byly zcela jednoznačně
popsány jednotlivé kroky, jež musí být v těchto krizových situacích
realizovány, aby byl zabezpečen plynulý chod univerzity.
Poté, co by měl být
provoz SU znovu spuštěn, budete projednávat s děkany nějakou možnost
hygienických opatření na jednotlivých budovách?
Já bych řekl, že není
nutno čekat až na „obnovení“ provozu univerzity. Celá řada hygienických
opatření byla již v současné době realizována, a to jak v budovách, jež
jsou pod správou rektorátu, tak v budovách, jež spravují jednotlivé fakulty.
To, zda tato opatření budou dostatečná i v okamžiku, kdy bude umožněn
přístup do univerzitních budov našim studentům, bude samozřejmě předmětem další
diskuse, přičemž naší snahou bude zrealizovat taková opatření, která především
ochrání zdraví našich studentů a pedagogů.
Máte přehled kolik
zhruba studentů a pracovníků univerzity pomáhá v boji proti koronaviru, ať už
jde o zdravotní sestry, nějaké systematické šití roušek apod.? Co byste jim
vzkázal?
Přesný přehled
bohužel nemám, a to i proto, že spousta našich studentů a zaměstnanců se se
svým zapojením do boje proti koronavirové pandemii nechlubí a my se jejich
zapojení poměrně často dozvídáme z úplně jiných zdrojů. Přesto víme, že máme
v terénu téměř stovku našich studentů z oboru ošetřovatelství, další tři
desítky ochotných dobrovolníků se zapsaly do dobrovolnické databáze, roušky
šijí studenti z naší Studentské unie, dobrovolníci na
Filozoficko-přírodovědecké fakultě i další univerzitní pracovníci,
v provozu je online Matematická pohotovost a další studenti se zapojili
v místech svého trvalého bydliště. Dokonalý
přehled tak máme pouze o studentech, kteří nastoupili do práce v souvislosti
s pracovní povinností, neboť zde máme k dispozici přímé informace z Krajského
úřadu o tom, kdo byl povolán a kde byl umístěn. A co bych všem, kteří pomáhají,
vzkázal? Snad jen to, že si jejich práce a jejich nasazení neskutečně vážím a
že jsem rád, že také studentům a zaměstnancům naší univerzity není současná
situace lhostejná. Děkuji vám všem z celého srdce.
Jak v nouzovém stavu
vypadá váš pracovní den? Co Vás zaměstnává nejvíce?
Můj pracovní den se výrazně
prodloužil. Online komunikace vede k tomu, že jsem v práci v podstatě
16 hodin denně. Hlavní náplň mého pracovního dne pak tvoří jak videokonference,
tak zejména emailová a telefonická komunikace, která byla již dost intenzivní
před začátkem pandemie, ale v posledních třech týdnech její intenzita
mnohonásobně narostla.
Má Slezská univerzita
v tuto chvíli nějaké studenty stále v zahraničí v rámci Erasmu? Případně kde?
Ano, pět studentů
Slezské univerzity se i za této situace rozhodlo nadále pokračovat ve svém
studijním zahraničním pobytu v rámci Erasmus+. Čtyři z těchto pěti
studentů pokračují prostřednictvím distančního vzdělávání ve svém studiu ve
Španělsku a jeden studen pokračuje ve svém studijním pobytu v Litvě. Všech
pět studentů se pro tento krok rozhodlo dobrovolně a univerzita je s nimi
v pravidelném kontaktu.
Myslíte, že pandemie
COVID-19 bude mít nějaký trvalejší dopad na chování lidí?
Já osobně jsem přesvědčen o tom, že ano, neboť jsme se zjistili, jak zranitelná současná moderní společnost může být, a to se na našem budoucím chování a způsobu života musí zcela jednoznačně podepsat. Vždyť ještě v lednu jsme si nedokázali představit, že by byl v Evropě omezen volný pohyb osob a že by jednotlivé členské země EU uzavřely své hranice. Nedokázali jsme si představit, že na školách nebude umožněna kontaktní výuka a my se budeme muset intenzivněji podílet na vzdělávání svých školou povinných dětí, nedokázali jsme si představit, že nebudou otevřeny některé typy obchodů a nebude fungovat řada služeb, které jsme považovali za nezbytné, no a ono se ukázalo, že tak nezbytné nejsou. Proto si myslím, že se chování lidí po odeznění této pandemie změní a já doufám, že se bude chovat především zodpovědněji k sobě i druhým.
Jste vášnivý sportovec. Věnujete se nějak třeba svému oblíbenému běhání, i když je momentální situace spíše proti sportovcům?
Nevím, zda se mohu označit za sportovce a už vůbec ne, zda za vášnivého. Je pravdou, že jsem se snažil udržovat v kondici zejména crossfitovým cvičením a občas i během, ale musím přiznat, že tyto aktivity jsem v posledních třech týdnech úplně vynechal. Ne že bych do cvičení neměl chuť, jen na něj nějak nezbývá čas, protože jsem si na počátku roku na tuhle dobu naplánoval rekonstrukci kuchyně, což znamená, že v okamžiku, kdy nepracuji pro univerzitu, se snažím své ženě pomáhat s průběžným úklidem domácnosti. Takže mezi mé současné cvičební nářadí patří kbelík, hadr a žebřík. No i to má něco do sebe.