Znalcům místních poměrů je už jistě jasné, odkud vítr fouká. Jiří Siostrzonek a Ondřej Durczak z univerzitního Institutu tvůrčí fotografie v Opavě se opět spojili se sběratelem Rudolfem Dybowiczem, a z jeho bohatých sbírek starých fotografií, pohledů a dokumentů společně vybrali téma průletu Halleyovy komety kolem Země v roce 1910, obrázky upravili a zvětšili pro výstavu a současně je převedli do publikace. A protože Slezská univerzita v Opavě má ve svých řadách také skvělé astrofyziky, ke spolupráci na nové knize se přidal Ústav fyziky, reprezentovaný vědcem Tomášem Gráfem.

 „Obsah knihy a výstavy bude velmi podobný, oboje vychází ze sbírek opavského sběratele Rudolfa Dybowicze. Tentokrát se publikace zaměřuje na výjevy z čekání na kometu, kdy byl v roce 1910 s velikým napětím očekávaný návrat Halleyovy komety, který byl velmi dobře viditelný, a to s sebou přinášelo různé interpretace toho, co se stane. S tím souvisí i vznik poměrně velkého počtu tzv. kolorovaných sběratelských pohlednic, které se v knize a na výstavě objeví především,“ uvádí ke knize Ondřej Durczak, jeden z textových autorů knihy, kdy ji doprovodil informacemi o možnostech astrofotografie.

Vedle něj se v knize objeví texty Jiřího Siostrzonka, zaměřující se na dobový výklad a atmosféru události, a naopak popularizační pohled astrofyzika Tomáše Gráfa. Svým slovem pak publikaci doplnili i dvě české astrofyzikální ikony prof. Zdeněk Stuchlík ze Slezské univerzity a RNDr. Jiří Grygar, CSc., z Akademie věd České republiky.
„V dnešní době největší údiv vyvolávají superhmotné černé díry v jádrech galaxií, představující nejsilnější pozorovatelné zdroje energie ve vesmíru. V minulosti ovšem byly objektem velkého zájmu kromě životodárného Slunce také komety, zvané vlasatice dle charakteristického znaku vytvářeného při průletu v blízkosti Slunce. A právě vlasaticím je věnována publikace, s níž se právě setkáváte a díky níž získáte povědomí o fyzikální podstatě těchto objektů, i o případných společenských a mediálních dopadech,“ citujeme z předmluvy knihy prof. Zdeňka Stuchlíka.

K historickému pohledu na Halleyovu kometu se uchýlil i Jiří Grygar: „Publikace čekání na kometu poukazuje na rok 1910, kdy už lidstvo vstoupilo do století páry a elektřiny, takže nová předpověď zániku lidstva (ta původní byla z roku 1752, pozn.. aut.) musela mít vědecké zdůvodnění, které vyšlo z tvrzení, že kometa zamoří zemskou atmosféru jedovatými plyny a případně se srazí se Zemí. Byl to zcela nesmyslný argument, který ale velká část veřejnosti přijala…“

Tím také připomněl, že už od středověku bylo zjevení komety chápáno jako znamení blížící se záhuby. Mezi nejstarší doklady neblahého vlivu komety na život je asi tapisérie Bayeux, líčící události během bitvy u Hastingsu v roce 1066. Při pohledu na detail díla se Halleyova kometa objevuje nad trůnem krále Haralda II., který později v bitvě padl.

My už víme, že žádná katastrofa v roce 1910 ani jindy, kdy se kometa přiblížila k Zemi natolik, že byla viditelná, nepřišla. A tak máme dnes možnost procházet stránky knihy, která představuje pro nás často humorné a dojemné pohledy a obrázky, jak naši předkové tento nebeský úkaz vnímali.

Výstava a kniha “Čekání na kometu…“ je už pátým společným projektem Institutu tvůrčí fotografie v Opavě a sběratele Rudolfa Dybowicze, kdy staré pohlednice opět ožívají před očima diváků. Po třech “dílech“ věnovaných městu Opavě v různých časových obdobích a čtvrté knize Opava a její řeka, přichází Halleyova kometa v roce 1910. Bude-li platit to, co v prvních čtyřech případech, knihu si mohou zájemci zakoupit v sběratelské prodejně Rudolfa Dybowicze na opavském Rybím trhu naproti konkatedrále.