Další pracovní cesta zástupců Poradenského a kariérního centra Slezské univerzity v Opavě tentokrát směřovala do Švédska

  • Martin Kůs
  • 02.10.2019
Již v předchozím roce se nám podařilo navázat kontakt s Centrem pro studenty se specifickými potřebami (dále jen „SP“) na univerzitě ve švédském Malmö (Malmö Universitet), který letos v polovině srpna vyústil v osobní setkání. Svůj okruh kolegů se nám však podařilo rozšířit i o Centrum podpory při Technické Univerzitě Blekinge (Blekinge Tekniska Högskola).

Autorka: Hana Vojníková

Účelem pracovních cest v rámci OP VVV projektu „Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“ je především sdílení zkušeností a dobré praxe s kolegy z Center jako je to naše. V rámci letošní pracovní cesty se uskutečnily celkem dvě pracovní schůzky, nabité spoustou informací na obou stranách.

První pracovní schůzka se uskutečnila se zástupci univerzity v Malmö. Na této univerzitě studuje přibližně 25 tis. studentů, z nichž je přibližně jedna třetina studentů mezinárodních a odhadem 600 studentů, které zastřešuje právě Centrum pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami. Mezi tyto potřeby lze zařadit takřka jakékoli fyzické znevýhodnění, ale v neposlední řadě zde patří i studenti s poruchami učení a studenti trpící psychickými či psychiatrickými potížemi. S kolegy jsme se shodli na narůstajícím počtu psychických potíží u studentů, zejména ve vypjatých momentech studia, jako jsou zkoušková období či v termínech před závěrečnou státní zkouškou.

Nakolik se naše metodika v mnoha případech shoduje, na univerzitě v Malmö funguje několik podpůrných a preventivních programů s cílem zachytit případné nesnáze při studiu v jejich samotném počátku. Běžnou praxí je například tzv. „Introduction Day“ určený zejména studentům se SP, tedy jakýsi Den otevřených dveří, určený k seznámení studentů s Centrem podpory, jeho zástupci a možnostmi, které může Centrum studentům nabídnout. V rámci programu bývá i prohlídka fakult, kam budou studenti docházet. Účelem takového setkání ještě před zahájením prvního semestru je orientace nově příchozích studentů v novém prostředí, ujištění o přístupnosti budov pro studenty s fyzickým znevýhodněním a představení otevřeného přístupu Centra směrem ke studentům se SP.


Jedním z dalších podpůrných opatření je tzv. „Early Alert“, ve volném překladu tedy něco jako „včasné upozornění“. Jedná se o zpětnou vazbu mezi studentem a Centrem zhruba v 10. týdnu od započetí studia, která probíhá buď písemnou formou, nebo prostřednictvím osobní schůzky se zástupcem centra. Účelem této praxe je především zachycení případných studijních potíží ještě v začátcích studia, na což navazuje řada mechanismů s cílem nastalou situaci řešit formou vhodné podpory.
Nedílnou součástí podpůrné praxe je i strategie „Study Guidance“, čili jakýsi „průvodce studiem“ a to například formou mentorů, nejčastěji z řad starších studentů, kteří se studenty z nižších ročníků sdílejí své zkušenosti a výukové strategie. Takový mentor pak v konečném důsledku dokáže nově příchozímu studentovi celkově usnadnit první kroky v novém prostředí, navrhnout vhodnou přípravu ke studiu atd. Tato praxe je samozřejmě uplatňována i směrem k běžným studentům.

Univerzita je zároveň zapojena do programu SI-PASS při univerzitě Lund (Lunds Universitet) – jedná se o model podpory vzdělávání formou „společného učení“. Jde v zásadě o systém učení se ve skupinkách od 5 do 15 studentů, kterou vede mentor, tedy student, který již daným oborem prošel a může tak být dobrým průvodcem pro další studenty. SI-PASS je v podstatě komplexní systém podpory vzdělávání, více informací naleznete zde: https://www.si-pass.lu.se/en/
Jako velmi praktickou pomůcku, a to nejen pro studenty se SP, oceňujeme zejména vnitřní mapy objektů formou aplikace MazeMap, která dokáže navigovat uvnitř univerzitních budov. Při nastavení konkrétních parametrů dokáže najít i nejlepší bezbariérovou trasu po budově, což velkou měrou přispívá k individuální samostatnosti příchozích studentů.

My jsme mohli přispět do diskuze sdílením metodiky podpory našich studentů, zejména pak popisem diagnostických metod vycházejících z aktuálních trendů speciální pedagogiky či psychologie a s tím související následná péče o studenta nebo např. systém haptických map vyvinutý v rámci Asociace poskytovatelů služeb studentům se SP na VŠ. V neposlední řadě jsme zdůraznili i fakt, že naše Poradenské a kariérní centrum slouží jako podpora nejen pro studenty se SP, ale i pro pedagogy, kteří se ve své praxi s našimi klienty běžně setkávají. Formou takové podpory mohou být zejména semináře, cílené na osvětu konkrétní problematiky v otázce poruch učení, či efektivní komunikace a spolupráce v rámci studia studentů se SP.

Naše další pracovní schůzka, tentokrát na Technické univerzitě Blekinge, probíhala v téměř totožném duchu. Univerzita je ve svém měřítku co do počtu studentů srovnatelná se Slezskou univerzitou v Opavě, proto i podpůrné mechanismy směrem ke studentům se SP byly v mnohém podobné.

Obecně však platí, že pokud student ve Švédsku žádá jakákoli podpůrná opatření, ať už v souvislosti s fyzickým znevýhodněním, či v oblasti speciálních poruch učení, registruje se v celostátním programu NAIS. Co se týká podpory při studiu na univerzitě v Blekinge, student odesílá žádost o podporu právě prostřednictvím této databáze. Zástupce Centra podpory následně komunikuje se studentem přímo. Podpůrná opatření jsou pak veskrze totožná s těmi, která nabízí i Poradenské a kariérní centrum Slezské univerzity. Jak na univerzitě v Malmö, tak i v Blekinge se osvědčuje dlouholetá podpůrná praxe formou mentorů a celkově se dá říci, že systém podpory je zde velmi otevřený směrem ke všem studentům.

Univerzita v Blekinge nás velmi mile překvapila zejména svou otevřeností směrem k mezinárodním studentům a své prestižní pozici na úrovni výzkumu a vývoje moderních technologií a udržitelných zdrojů. Zdejší technické zázemí je mnohdy dechberoucí a není divu, že je tato univerzita evropským lídrem v rámci průmyslu 4.0
Dle informací zástupců Oddělení mezinárodních vztahů jsou absolventi zdejší univerzity velmi žádaní na pracovním trhu. Z řad švédských studentů je běžnou praxí, že již po dokončení bakalářského studia jsou velmi lukrativně uplatnitelní na pracovním trhu. Magisterské studium tedy bývá ve velké většině obsazeno řadou mezinárodních studentů, kteří zde získávají cenné praktické zkušenosti.

Závěrem lze říci, že obě univerzity, které jsme měli možnost navštívit, jsou na velmi vysoké úrovni v otázce rovného přístupu ke vzdělání, ať už systémem podpory, či samotnou fyzickou bezbariérovostí. O to více si vážíme toho, že i my jsme byli schopni své kolegy v mnohém inspirovat a otevřeli jsme tak možnost rozvoje další spolupráce.