Student Vít Kanyza o filmu Nokken a svém snu o National Geographic

  • Martin Kůs
  • 21.05.2019
Vít Kanyza je studentem oboru Audiovizuální tvorba (dále AVT) a jednou z tváří projektu JINAK.SLU.CZ. Ve svých filmech a videích se snaží často zachytit krásy míst, které navštívil. Film Nokken, z drsného severského prostředí, není výjimkou. Nokken bude bojovat koncem května o vavříny na mezinárodním filmovém festivalu T-Film v Ostravě a také o to, aby Slezská univerzita v Opavě byla znovu vidět. Vítek se účastnil tohoto festivalu už v loňském roce s filmem Road to „Canarias“ a vysloužil si čestné uznání od mezinárodní poroty. Jak na tom bude Nokken letos?

Autor: Jakub Plaskura - studentská redakce Slezské univerzity v Opavě

Film jsi sice natáčel na vlastní pěst, nešlo o školní projekt, přesto ve filmu najdeme odkaz na Slezskou univerzitu…
Když dělám podobné video, případně film, tak vždy se do něj na konci snažím zakomponovat odkaz na Slezskou univerzitu. Považuji to za povinnost, protože díky oborům Multimediální techniky a AVT jsem tam, kde jsem. Naučil jsem se věci, které bych se jinak nenaučil a dělám to, co mě baví. Myslím si, že by něco podobného měl dělat každý student těchto oborů. Pokud jde o kvalitní snímek, tak to může Slezské univerzitě pomoci.


Začali jsme od konce, ale teď to hlavní. Jak film Nokken vznikl?
To je na tom to vtipné. Jde o dílo náhody. My jsme jeli do Norska s Matějem Smékalem a dvěma kamarádkami (Viktorií Veselou a Zuzanou Vaškovou) v první řadě kvůli pozorování polární záře. Film byl takovým překotným impulzem a původně mělo jít o příběh kluka, za kterým přijedou jeho sestry na návštěvu do Norska.


Promiň, ale proč zrovna Norsko a proč takový motiv?

Před cestou do Norska jsem byl pro změnu s Martinem Siudou (student AVT – pozn. red.) v Portugalsku, kde jsem ho natáčel. Já totiž chci vždy z každé cesty přijet s filmem, který odkrývá život lidí v dané destinaci, případně odkrýt něco z místních kultur. Může to být do jisté míry inscenovaná věc, ale chci tam i velkou dávku autenticity. Chtěl jsem ten film sestříhat v Portugalsku a poslat ho ještě ze zahraničí do Opavy, protože probíhal ve škole Open day a chtěl jsem, aby se tam tento film, který se jmenuje Mladý Portugal, pustil. Vyšlo to, lidi se prý bavili a dalším na řadě měl být právě film z Norska.


Nový obrázek

Jenže Nokken nevypráví příběh o klukovi a jeho sestrách, pokud se nepletu.
Nepleteš. Natočili jsme to takhle, ale v Česku jsme s Matějem zjistili, že tohle není správná cesta. Jenže jsem ty skvělé záběry norské krajiny a také některé záběry s Matějem nechtěl jen tak hodit do koše. Začali jsme tedy vymýšlet, jak by se to dalo poskládat, aby měl film smysl. Ondřej Smékal mi poradil, abych zabrousil do severské mytologie a byla to trefa do černého. Našli jsme Nokkena, což je bájná bytost, která svým vzhledem a hrou na housle vábila mladé ženy pod vodní hladinu. V podstatě se jedná o takový druh vodníka. Najednou do sebe vše začalo zapadat. Měl jsem krásné záběry jezer z Norska, které seděly skvěle do celého příběhu, navíc průvodní hudbou snímku měly být housle, na které Nokken dle pověsti hrával, a tak vznikl film. (směje se)

Když to popisuješ, vypadá to jako velká souhra náhod.
To přiznávám, ale někdy vlastně náhodou můžou vzniknout velké věci. Tím nechci Nokkena přeceňovat. Je to krátký snímek, který má ani ne deset minut. Šlo spíše o to, že jsem chtěl zase propojit své dvě vášně – cestování a film. Že je Nokken součástí mezinárodního festivalu, je velká třešnička na dortu.

Říkáš, že rád propojuješ cestování a film. Má to nějaký hlubší podtext?
Určitě. Mým velkým snem je, že jednou budu pracovat pro National Geographic, takže asi chápeš, že mě moc potěšilo, když jsem se v tomto ročníku prezentoval s Nokkenem na workshopu režiséra Tomáše Kepky. Ten zavítal na Slezskou univerzitu, aby předal své zkušenosti studentům AVT. Řekl, že se mu Nokken moc zamlouvá, a že kdyby se mi podařilo dál cestovat a vylepšovat tyto své nápady na natáčení různých lokalit a propojovat je třeba s místními pověstmi, tak by se možná o mou tvorbuNational Geographic mohlo začít zajímat. Tato slova mi dodala hodně elánu do další práce.


Už víš, kam povedou tvé další kroky?
Do jisté míry si uvědomuji, že je možná taky čas se usadit, ale tohle ti řeknu dnes a zítra ti pošlu pozdrav z druhého konce světa, takže nevím. Každopádně mi trochu stojí studium, které bych rád dokončil, to by teď měla být priorita. Určitě bych rád na podzim znovu zavítal na Sumatru, kde už jsem byl a odtamtud je to jen kousek do Austrálie, takže kdo ví…
Ale jedno vím jistě, rodinu, děti, byt nebo dům chci mít určitě a rozhodně si nepřeji celý život obětovat pouze natáčení, focení a cestování a poté umřít sám, tenhle scénář se mi moc nezamlouvá. Proto to vše dělám teď, využívám všech možností jak poznávat svět, jelikož čím starší jsem, tím to může být složitější (práce, hypotéka, rodina) … ale všechno se dá, žijeme v době neomezených možností a je třeba to využívat na 100%.


CO JE TO T-FILM?
Jedná se o mezinárodní filmový festival v Ostravě zaměřen na dokumentární tvorbu. Letos proběhne od 22. do 24. května. Každým rokem se hlásí tvůrci z různých koutů světa od Botswany přes Belgii až po Argentinu. Vít Kanyza je v soukolí T-FILMu druhý rok po sobě. Držíme palce!

Nový obrázek


Nový obrázek


Nový obrázek


Nový obrázek