• Kůs Martin
  • hlavni
  • 05.11.2018

Tomáš Rusek si převzal Cenu Edvarda Beneše

SEZIMOVO ÚSTÍ, OPAVA - Mgr. Tomáš Rusek, čerstvý absolvent navazujícího magisterského oboru Historické vědy, přednášeném na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, si 28. října 2018 převzal z rukou předsedkyně odborné porody doc. Jany Čechurové (FF UK) prestižní Cenu Edvarda Beneše I. stupně za rok 2018.

Na 23. ročníku této soutěže ocenila porota jeho diplomovou práci nazvanou Legionář Jan Čapek v kategorii Historie 20. století. Úryvek z hodnocení práce najdete níže pod fotografiemi.

Tomáš Rusek si cenu převzal velmi stylově, v uniformě příslušníka čsl. legií v Rusku. Ostatně s legionářskou tradicí a odkazem je spojen nejen svým studijním a badatelským zájmem, ale je pro něj i koníčkem - setkat se s ním můžete jako s příslušníkem Legiovlaku, který v podobě pojízdného muzea putuje po městech České republiky. Jedná se o projekt Československé obce legionářské, který je replikou legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Vlak křižuje od května 2015 celou Českou republiku.

Cenu Edvarda Beneše již tradičně uděluje město Sezimovo Ústí nejlepším studentským pracím v oborech historie 20. století a sociologie. Ocenění jsou udělována vždy k 28. říjnu příslušného roku v Benešově vile v Sezimově Ústí a jsou spojena s finanční odměnou. Soutěž je vyhlašována pro studenty vysokých škol, do soutěže se přihlašují autoři bakalářských a diplomových prací. V letošním roce bylo do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlášeno celkem 22 prací, z toho 11 prací z Historie 20. století a 11 prací ze Sociologie.

Foto: Město Sezimovo Ústí


Foto: Město Sezimovo Ústí


Foto: Město Sezimovo Ústí


Z hodnocení práce Tomáše Ruska:


Diplomová práce Tomáše Ruska se na vynikající úrovni zhostila nejen úkolu zmapovat život legionářského hrdiny Jana Čapka, ale také zasáhla do diskusí, jež jsou v letošním roce enormně aktuální – a sice o mýtech a realitě československých legií za první světové války. U autora se skvěle protnula osobní zaujatost pro téma s odbornou erudicí. Oceněníhodný je i ten fakt, že se zaměřil na nejméně probádanou legionářskou oblast, a sice Itálii, k čemuž byl vybaven i jazykově. Věnuje se otázce Československého dobrovolnického sboru v Itálii a sleduje život jeho zakladatele, sokolského činovníka původem z Prahy, ovšem etablovaného ve Slezsku, Jana Čapka, Nezůstává však jen u rekonstrukce Čapkova pohnutého osudu, ale zamýšlí se naprosto fundovaně nad významem a interpretací italských jednotek pro státní ideologii a národní tradici. Vyzdvihnout zaslouží autorova heuristika, neboť zdánlivý nedostatek přímých pramenů dokázal vykompenzovat rozsáhlými rešeršemi archivů domácích i zahraničních, tisku, pamětí, ikonografie i odborné literatury, a možná právě tento fakt jej vedl od roviny rekonstrukce k interpretativnímu přístupu. Vynikajícím způsobem propojuje rovinu osobní s kontextem celostátním i mezinárodně-politickým. Za velice nosnou považuji tu část práce, která se zabývá druhým životem Jana Čapka, sleduje jeho kult i jednotlivé vrstvy paměti (legie, sokolstvo, armáda). Podařilo se mu shromáždit komplexní soubor reflexí Jana Čapka napříč desetiletími, až po současné „znovuobjevení“ tohoto tématu. Práce Tomáše Ruska je mimořádným historiografickým počinem.

Přihlášení


Zapomněli jste jméno nebo heslo pro přihlášení?
Klikněte zde.