Autor: Karin Martínková
Prakticky ihned poté, co bombardování a ostřelování
ukrajinských měst vyvolalo uprchlickou vlnu, nabídla Slezská univerzita ve
svých dvou sídelních městech – Opavě a Karviné – volnou ubytovací kapacitu 420
lůžek. První utečenci nalezli azyl v Karviné, do Opavy, kde se rezervní
kolej musela znovu otevřít, a také najít personál pro její chod, přijeli první
hosté před týdnem. Aktuálně se v objektu na Vávrovické ulici zabydlelo na
177 osob, téměř polovinu z nich tvoří děti. „Poměrně hodně uprchlíků dorazilo ve zbídačeném stavu, kdy je vyčerpala
dlouhá cesta a chladné počasí“, vysvětluje kvestorka Slezské univerzity Ing. Ivana Růžičková, MPA a dodává: „Teď se v jednom patře navíc potýkáme
s nemocemi, a přestože se jedná o méně závažná respirační onemocnění a žaludeční potíže, pracovnice Českého červeného kříže
má práce nad hlavu.“
Český červený kříž a služby tlumočníka, poskytnuté
Statuárním městem Opava, nejsou jedinými pomáhajícími subjekty. Skvělá byla a
je spolupráce s galerií Gottfrei, která poskytla své prostory pro
materiální sbírku a s jejíž pomocí se zatím daří dovybavit uprchlíky v
Opavě vším, co jim chybělo, od oblečení až po hygienické potřeby. Přihlásili se
také někteří sponzoři – firma H+H výroba a
obchod spol. s r.o. a Internet BillBoard a.s. Univerzita také prakticky
okamžitě zřídila z ochotných dobrovolníků z řad svých studentů a také
zaměstnanců síť pomocníků, kteří chodí asistovat, radit, překládat a pomáhat
přímo na koleje. Jejich činnost se časem přesunuje od pomoci s vyplňováním
formulářů k doprovodům na nezbytných pochůzkách Opavou, např. na úřady a
banky. Další pomáhají s různými sbírkami – na kolejích bylo třeba ve velmi
krátkém čase vybavit kuchyňky na všech patrech, ve kterých nebylo kuchyňské
náčiní. „Byla to doslova smršť, kdy nám
na výzvu několik desítek zaměstnanců nabídlo a vzápětí dovezlo vše, co mohli ve
svých domácnostech postrádat – od příborů přes hrnce až po hrnky, talíře,
skleničky, cedníky, naběračky, prostě vše, nač si vzpomenete. Kuchyňky jsme
vybavili a vzápětí prosili o hrnce znovu, protože se ukázalo, že jich uprchlíci
potřebují více, aby si po uvaření jídla mohli zbytek odnést s sebou na
vlastní pokoj,“ popisuje univerzitní mluvčí Karin Martínková.
Fyzické potřeby pomalu střídají potřeby duchovní. Na dopravu
na kolej se aktuálně balí další větší televize, která zabaví ubytované děti,
kopírují se ukrajinsko-české slovníčky, balí cvičebnice pro ukrajinsky mluvící,
univerzita připravuje kurzy češtiny, plánují se víkendová promítání pohádek pro
děti v univerzitním kinosále, chystají se workshopy a tvořivé dílničky stejně
jako benefiční koncert z iniciativy Studentské unie Slezské univerzity. Své
znalosti místních podmínek začínají svým spoluobčanům předávat i ukrajinští
zaměstnanci univerzity, IT pracovníci pro naše ubytované připravili speciální
webovou stránku, aby se k nim informace dostávaly co nejrychleji. „Je toho hodně a do různých činností jsou
zapojeny opravdu desítky zaměstnanců a studentů, které nemohu všechny
vyjmenovat, abych na někoho nezapomněla, ale kterých si obrovsky vážíme a jsme
jim moc vděční, protože bez nich by to nešlo,“ konstatuje kvestorka a dodává: Musíme prostě vydržet, nejen
uprchlíky přijmout, ale také jim pomoci začlenit se do naší společnosti, vždyť
mnozí se už ani nemají kam vrátit, i kdyby válka zítra skončila. Mnohé ženy si
již shánějí a také našly práci, pro další to bude možné hned, jak se podaří
umístit jejich děti do školek a škol, jejich statečnost by pro nás měla být
inspirací,“ uzavírá Ing. Růžičková.
K univerzitě se vrací prázdná dodávka. Odvezla právě na
kolej bačkůrky pro děti a jinou domácí obuv, především pantofle do sprch, ale
také kočárky, koloběžky, odrážedla a jiné vybavení vhodné pro venkovní aktivity,
ke kterým začíná lákat jarní sluníčko.