Osobnosti SU: rozhovor s pedagogem Ústavu informatiky Kamilem Matulou

  • Jakub Plaskura
  • 06.01.2022
„Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“ řekl jednou Charles F. Browne a je tomu skutečně tak. Slezská univerzita se pyšní velkým množstvím inspirativních pedagogů, a právě ti nejlepší a nejoblíbenější inspirují své studenty i nás ve studentské redakci. Rozhodli jsme se proto založit novou rubriku s názvem Osobnosti SU, kde postupně formou rozhovorů představíme lidi, kteří jsou právoplatně považování za tváře univerzity a podílejí se aktivně na místním dění. Vše odstartuje Mgr. Kamil Matula. Bývalý student Slezské univerzity a teď jeden z oblíbených pedagogů. Vědecko – pedagogický pracovník Ústavu informatiky, IT specialista, Systémový analytik pro Komunitní síť SU, Garant popularizace na ÚI FPF.

Autor: Alena Poskerová – studentská redakce Slezské univerzity

Hned na úvod bych se vás chtěla zeptat, proč jste si pro své působení vybral právě Slezskou univerzitu?

To je dobrá otázka, faktorů je více. Jeden z nejdůležitějších je, že pocházím z Frýdlantu nad Ostravicí, což je asi 60 km od Opavy. Takže jsem blízko domova a mohu rodičům občas pomoci s hendikepovanou sestrou. Dalším důvodem je, že jsem na SU na Ústavu informatiky studoval a neskutečně mi už během mého studia sedl kolektiv vyučujících. Vždy to byl příjemný tým s rodinnou atmosférou. Teď jsem kolega mých bývalých vyučujících a velmi si toho vážím. Společně se snažíme, aby ústav vzkvétal a posouval se dál. Jsem moc rád, že mám kolem sebe lidi, na které je spoleh, nikdo není individualista. V podstatě vše se řeší jako tým, a to se mi líbí, to je právě to, proč Slezská univerzita, konkrétně Ústav informatiky.

Přesto, že je to částečně odpověď na mojí navazující otázku, se zeptám na to, čím se podle vás SU liší od ostatních tuzemských vysokých škol?

Samozřejmě znám kolegy z jiných VŠ a jsem přesvědčen o tom, že každá má něco do sebe. Mám pocit, že SU jako regionální univerzita nabízí ještě mnohem větší individuální přístup ke studentům. Jako vyučující si uvědomujeme, že možná nemáme tolik studentů, a proto jim můžeme věnovat daleko více času a více je podpořit. Ale myslím, že to je něco, k čemu by se měli vyjádřit hlavně sami studenti, jak to cítí.

Moje další otázka směřuje k vaší činnosti v rámci robotiky, konkrétně prezentací pro střední školy, kterých jste se účastnil. Je robotika něco, co vás zajímá, čemu byste se chtěl dále věnovat a chystají se nějaké podobné akce v rámci SU?

To je taky dobrá otázka, protože robotika není mým zaměřením, ať už co se týče vědecké publikační činnosti nebo výuky. Je to ve své podstatě spíše můj zájem a výpomoc kolegům. Na Ústavu informatiky tyto akce pro střední školy pořádáme a občas je prostě potřeba zaskočit. Tyto oblasti mě ale zajímají, například umělá Inteligence, robotika, internet věcí, Průmysl 4.0. Vše mě to neuvěřitelně přitahuje, především aplikace těchto věcí do praxe a jejich vliv na společnost. Zjišťovat, co nám přináší, ale na druhé straně také to, co nám předkládají díla žánru sci-fi , tedy rizika, která můžou přijít a vlastně to ani sci-fi být nemusí.

Moje specializace spadá do informačních věd, zabývám se informačním chováním, propojením s technologiemi - tedy oblastí interakce člověk-počítač. Spadá sem např. vývoj uživatelských rozhraní na základě toho, jak je uživatelé používají, a jak by měla taková rozhraní fungovat pro efektivní práci s nimi.

Co se prezentací o robotice týče, tak my středním školám nabízíme možnost exkurze v našich laboratořích robotiky, aby se podívaly, co tady máme, s čím si mohou naši studenti hrát, ať už v uvozovkách nebo doslova. Také nabízíme sadu populárně naučných přednášek z různých oblastí informatiky, například umělé inteligence, kyberbezpečnosti nebo třeba mediální gramotnosti.

Snažíme se o to, aby se akce konaly i nadále. Teď nás v tom samozřejmě trochu brzdí covid. Podmínky se stále mění, nevíme, jestli můžeme někoho pozvat nebo k nim naopak vyjet. Takže je to teď složitější, ale určitě se spousta akcí koná alespoň omezeně a další akce chystáme. Naposledy v prosinci se třeba online konal Opavský Robocup. Jednalo se o soutěž v programování robotických systémů.

Teď bych se chtěla přesunout zase úplně jinam. Chtěla bych se totiž zeptat, jaké jsou podle vás ideální vlastnosti dobrého pedagoga, co pro vás znamená slovní spojení ,,dobrý pedagog“?

Pro mě je to člověk, kterého baví to, co dělá a je to na něm vidět. Baví ho oblast, kterou předává dál svým studentům, a to do takové míry, že se snaží do výuky vnášet moderní trendy, které v dané oblasti jsou. Aby studenti měli co nejaktuálnější spojení se světem, s praxí apod. Myslím si, že by to měl být člověk, který umí být na jednu stranu shovívavý a empatický, ale na druhou stranu si stojí za svými zásadami a nedá se studenty úplně převálcovat. Měl by být odborníkem v tom, co učí.

Co je konkrétně pro vás to nejdůležitější, co se snažíte předat svým studentům?

 Snažím se jim předat především to, že vše je nějakým způsobem propojené. Daleko jednodušší a zapamatovatelnější pro ně je, když si vytvoří logické vazby mezi vědomostmi, které získávají, než se tzv. biflovat nazpaměť, aby to pak po zkouškách zapomněli. A také to, jak si právě své myšlenky do takových vazeb ukotvit, což jim snad hodně pomáhá i v jiných předmětech, kdy pochopí, jak spolu dané oblasti souvisí. Snažím se jim ukázat relevantní a aktuální zdroje a prameny informací. Taky se snažím studentům předat, to, že je potřeba nebát se ptát a diskutovat. To je problém hlavně nastupujících studentů, kteří s tím mají potíže. Bojí se například reakce spolužáků nebo vyučujícího. Vysoká škola ale není už jenom o studiu, je také o diskusi, o tom, že si umím vytvořit svůj vlastní názor, umím ho prezentovat a umím se o něm pobavit. To se jim také snažím předávat, ale jestli se mi to daří, to musí říct oni.


K. Matula byl garantem někdejšího studentského projektu Social Stars (Zdroj: archiv K. Matuly) K. Matula byl garantem někdejšího studentského projektu Social Stars (Zdroj: archiv K. Matuly)


U studentů bych ještě ráda zůstala. Vidíte v jejich řadách nějaké změny v rámci pandemických opatření? Jsou podle vás rozdíly mezi studenty před a po, resp. během covidu?

Studenti jako takoví zůstávají stejní. Jenom se více prohlubuje rozdíl mezi studenty, kteří jsou ti tzv. nadšení, chtějí studovat a chtějí se tomu opravdu věnovat. A mezi těmi, kteří jsou spíše ten typ, který se veze za ostatními, těmi, co se studiu nevěnují naplno. Tady podle mě pandemie zvětšila rozdíl mezi nimi. Ani ne, co se týče kvantity, ta zůstává procentuálně stejná. Ale spíše v rámci kvality. Těm, kteří mají stálý zájem o studium to mnoho změn nepřineslo, prostě jedou dál, snaží se a dělají možná ještě něco víc, protože online výuka přece jen ten kontakt s vyučujícím nenahradí. Naopak ta druhá skupina může mít daleko víc problémů s koncentrací a udržením pozornosti v dlouhodobém měřítku.

Ráda bych se přesunula k něčemu, co s vaším působením na SU úzce souvisí, konkrétně k e-sportu. Co byl ten prvotní impulz, kdy vás napadlo zapojit do e-sportovní mánie Slezskou univerzitu?

S tímto nápadem jsem přišel před pár lety, kdy jsem viděl, že se tyto aktvity nějakým způsobem rozvíjí na jiných univerzitách v Česku.  V době, kdy jsem s touto myšlenkou přišel, obecně nebyl e-sport viditelný, minimálně nebyl tak známý. A lidi se na to dívali spíše negativně. Dneska už se to trošičku mění, byť pořád ještě ten pohled je podobný.

To jsou potom takové ty názory typu, přece nebudeme podporovat něco u čeho děti tloustnou a nevěnují se studiu. Ten samotný impulz a důvod, proč tady e-sport vznikl, přišel od studenta OPF Andreje Piňáka. Potom se rozjel veliký kolotoč se zavedením e-sportovní komunity u nás a začleněním e-sportu do jedné z volnočasových aktivit, ve které mohou studenti univerzitu reprezentovat. Rád bych také dodal, že fungování e-sportu na univerzitě je podpořeno spoustou dalších lidí. Obrovské zásluhy při vyjednávání podmínek, domlouvání a organizování akcí má také univerzita, zejména pak Oddělení komunikace pod vedením Karin Martínkové. Došlo na podpis memoranda s E-sportovní studentskou asociací (ESA), která organizuje vysokoškolskou e-sportovní ligu, do které jsou místní týmy zapojeny. Teď se jim podle všeho daří. Takže uvidíme v dalším semestru, kde probíhá 3E mistrovství,  jak nás budou naše týmy reprezentovat. Prvním impulzem tedy bylo vlastně nadšení samotných studentů. Myslím si, že to by mělo být hybatelem ve spoustě podobných aktivit. Je lepší, když s něčím přijdou studenti sami. Hlavní podíl má na fungování e-sportovní komunity Andrej, kterého už jsem zmiňoval. Já jen stojím v pozadí a snažím se mu pomáhat a radit.

Jak vypadá nábor nových členů do týmu Slezské univerzity?  Jak se může student stát členem?

Nejjednodušší je si najít stránky esport.slu.cz, kde máme registrační formulář. Andrej je potom už bude kontaktovat. Dále máme Discord: E-sport SLU a sociální sítě, kde taky není problém nás kontaktovat. Vedou na to odkazy z webu, který bych tím pádem bral jako takový rozcestník. Mohou se tak zapojit do komunity. Tam se snažíme přinášet informace o pořádaných akcích a turnajích. Kdokoliv si může sestavit tým a může univerzitu reprezentovat. Pro hlavní reprezentaci byl vytvořen tým SLUníčka. Ta komunita není jenom o tom vybírat hráče na soutěže, ale i o komunitních akcí. Pořádáme například malé turnaje, které slouží k výběru těch nejlepších pro reprezentaci, ale převážně k pobavení všech. Můžou si společně zahrát, podívat se na ostatní, pobavit se v chatu. Chceme jednoduše rozvíjet e-sportovou komunitu. Například discord může sloužit i jenom k propojení hráčů počítačových her a videoher v rámci univerzity.

Jaké hry jsou momentálně v repertoáru hlavního e-sportovního týmu?

Orientujeme se podle toho, co se hraje v rámci 3E akademického mistrovství, jsou to hry Counter-Strike: Global Offensive, League of Legends, to jsou týmové hry. Pro jednotlivce je tam potom Hearthstone. To jsou hry, ve kterých studenti reprezentují univerzitu. V rámci komunitních akcí jsme si ale už zahráli například Among Us. Do budoucna se uvažuje o zapojení her, které jsou momentálně populární, jako je například Valorant, nechci za ně úplně mluvit, ale vím, že se v komunitě ozývají studenti, kteří toto hrají.

Máte nějakou oblíbenou hru?

Já se na hry velice rád dívám. Na aktivní hraní už moc času není. Pro relaxaci se někdy zapojím do nějakých srandiček. Opravdu je to pro mě už jen o tom odpočinku, takže si například rád stavím nějakou zoologickou zahradu. A například na Twitchi rád sleduji to, co se děje v e-sportu, na jiných kanálech pak, jak to vypadá v herním průmyslu.

Jaký je podle vás přínos e-sportu univerzitě?

Přínos vidím v té samotné reprezentaci. Že se můžeme svým způsobem ukázat ven, to že máme e-sport a výborné hráče. Pozitivní faktor to může být i pro středoškoláky, kteří by kvůli e-sportu mohli chtít nastoupit na SU. Obecně mi přijde dobré, když mají lidé v rámci nějaké větší instituce možnost podílet se na nějakých menších komunitních záležitostech. Velice oceňuji všechny spolky, které tady na univerzitě jsou. Ať už je to Komorní sbor SU, sportovní spolky, E-sport a podobně. Není důležité trávit čas jen studiem, ale rozvíjet i studentský život a tomu právě tyto spolky a komunity napomáhají.

Jsou nějaké ideální vlastnosti, které by měl mít student, který se chce zapojit do e-sportu?

Nejdůležitější je, aby ho to bavilo. Nehledáme nějaké profesionální hráče, kteří by nás museli nutně reprezentovat. Hledáme spíše lidi, kteří jsou ochotni hrát i přesto, že za to nejsou nějaké valné odměny. Jde nám převážně o zábavu s hraním spojenou. Vítáme hráče, kteří mají jakoukoliv oblíbenou hru, prostřednictvím komunity si právě mohou najít spoluhráče. Jediné, co nechceme, je, aby se nám v komunitě šířila nějaká špatná nálada.

Když jsem u té negativní energie, co byste vzkázal lidem, kteří tvrdí, že e-sport není sport?

Tak určitě je to jejich názor, který jim nechci nijak brát a přesvědčovat je o vlastní pravdě. Na druhou stranu v profesionálním e-sportu se dnes dají vydělat nemalé částky srovnatelné s jinými sporty. Hráči také nemusí podstupovat jenom trénink samotné videohry, ale už je to právě i trénování fyzické kondice, výdrže, aby bylo tělo schopné udržet tlak a nápor spojený se soutěží. Je třeba udržovat i zdravý životní styl kvůli reakcím apod. Takže to na první pohled nemusí být tak viditelné, ale je za tím hodně práce. A ve chvíli, kdy se za to vyhrávají trofeje, tak to sport je.

Na závěr dotaz na odlehčení. Máte nějaký oblíbený podnik nebo místo v Opavě?

Těch míst je celá řada. Prvně zmíním univerzitu, abych si trochu šplhnul. (smích) Jsou to ale i jiná místa.  Záleží na rozpoložení a ročním období. Je to například kaple svaté Anny kousek za Opavou. Jdu cestou za nemocnicí, směr na Jaktař, uprostřed pole, kde nikdo není a já se mohu sám procházet a přemýšlet. Potom je to třeba Sádrák. V samotném městě to jsou například různé restaurační podniky, kde se scházím s přáteli. Nemám vyloženě konkrétní preferenci, je to hlavně o náladě a chuti. Když bych měl jmenovat, nechci dělat reklamu, ale U Dvou dobráků se vždycky sedí dobře a rozjímá nad čímkoliv.



Momentka z Robotického X-boje pro opavské ZŠ, kde byl K. Matula hlavním organizátorem (Zdroj: archiv K. Matuly) Momentka z Robotického X-boje pro opavské ZŠ, kde byl K. Matula hlavním organizátorem (Zdroj: archiv K. Matuly)