Autor: Martin Bostl – studentská redakce Slezské univerzity

Přednáška se konala pod záštitou JČMF (Jednota českých matematiků a fyziků) ve spolupráci s FÚ a FPF v sobotu 9. 10. v učebně H3 v budově Slezské univerzity na Hradecké ulici. Z 1,5 tisíce podkladů, publikovaných v různých astronomických časopisech, byl vytvořen přednáškový extrakt nejzajímavějších objevů, od těch z naší sluneční soustavy, až po ty ze vzdálených galaxií.

Přednáška začala u nás doma na Zemi zmínkou o výbuchu bolidu nad Beringovým mořem. Pak jsme se posunuli kousek dál, přesněji na Měsíc, na kterém byly zkoumány impakty různých těles, které se jevily pro pozorovatele jako mírné záblesky. Srážkám s vesmírnými tělesy neunikl ani Mars, což potvrdily sondy Curiosity a Opportunity poté, co se jim podařilo pořídit fotky železných meteoritů na jeho povrchu.

Po opuštění naší sluneční soustavy jsme se posunuli na úroveň celých galaxií a řeč tak přešla na předpokládané sjednocení Mléčné dráhy s Andromedou a následného vzniku nového útvaru zvaného Milkomeda, černé díry nebo také na rozluštění záhadných rychlých rádiových záblesků, se kterými si vědci lámali hlavu od roku 2007.

Ke konci jsme už astrofyziku a astronomii opustili a věnovali jsme se novému nejvýkonnějšímu kvantovému počítači, který je 100 000 000 000 000x rychlejší než původní držitel tohoto titulu. Úplně na závěr jsme si pak připomenuli, kdo si vlastně minulý rok odnesl Nobelovu cenu a za co ji získal, protože stejně jako v roce 2019 se ji povedlo získat třem astronomům.

Na konci přednášky byl pak prostor pro dotazy, na které doktor Grygar velmi ochotně a vášnivě odpovídal. Dotazy byly různé. Týkaly se zmiňovaných objevů, ale také budoucnosti výzkumu vesmíru a toho, co nás v nejbližších letech čeká.

Co jsem si z přednášky odnesl já osobně?

Neskutečný respekt ke všem, co se vědě věnují a podíleli se na těchto, ale i jiných výzkumech. Výzkum vesmíru totiž vyžaduje nadměrné množství trpělivosti a odhodlání, které nemá každý. Zároveň je však vzrušující zkoumat místa mimo naši planetu a poznávat, jak vesmír dokáže být krásný a děsivý zároveň. Stejně vzrušující pak může být nalezení odpovědi na otázku, která vás trápí několik let, jako tomu bylo například v případě zmíněných rychlých rádiových záblesků nebo pokusu o zachycení gravitačních vln, které bylo úspěšné už v roce 2015.

Byl to opravdu zážitek, slyšet doktora Grygara přednášet naživo, a je škoda, že se do přednášky vešel jen zlomek všech objevů. Není ale třeba zoufat, protože výzkum neustále pokračuje, a my můžeme doufat, že tento rok přinese stejně, ne-li více nových odpovědí, které lidské chápání světa a vesmíru posunou zase o krůček dál.