• 1

Salutations de Paris aneb Jaký je Erasmus v Paříži pohledem studenta

  • Radim Šlezingr
  • 03.06.2021
Cestováním člověk získává zkušenosti a proniká do tajů odlišných kultur. Pro studenty je to v rámci programu Erasmus+ také úžasná příležitost, jak si připsat do životopisu plusové body, kterými se člověk může odlišit od jiných zájemců o práci.
Autor: Kristýna Hanačíková – studentská redakce Slezské univerzity

Karel Jánoš je studentem 2. ročníku oboru Marketing a obchod na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné. Rozhodl se vyjet na semestr do zahraničí. Vybral si zemi galského kohouta. Sama slovutná Paříž se stala Karlovým přechodným domovem. Pojďme tedy odkrýt, jak se mu pod Eiffelovkou líbí.

 

Paříž je lukrativní adresa pro život i pro studium. Běžně tam našinec na Erasmus nevyjede. Jak strastiplná cesta do Paříže byla zejména v době covidu?

Ze začátku to vypadalo vcelku špatně. Tady ve Francii to lidé berou hodně vážně a drží se všech pravidel, která tady v rámci opatření proti koronaviru jsou. A jelikož jsem do Francie cestoval skrze Polsko, tak jsem se musel nechat otestovat. Na letiště se mnou jel taťka, takže testování bylo nutné pro oba. Mně vyšel test negativně, ale taťkovi to ukázalo, že je pozitivní, což byla komplikace. Už jsem tedy přemýšlel nad tím, že bych musel do Francie napsat, že je možné, že nepřijedu. Rozhodl jsem se, že tedy raději napíšu, jenže asi 15 minut potom, co jsem e-mail, kde jsem informoval, že možná nepřijedu kvůli testům, odeslal, nám došla SMS, že je taťka negativní. Nebylo to ale jednoduché, jelikož koordinátorka i přesto, že jsme nakonec oba byli negativní, nevěděla, co s tím, a já tak musel shánět potvrzení od doktorů. Nicméně vše ale dopadlo dobře a já mohl odstartovat své dobrodružství v zahraničí.

Jak vypadá výuka v Paříži? Jak už jsi nastínil, Francie byla covidem hodně postižena…

Tady mají základní a střední školy otevřené normálně a byly zavřené možná dva týdny. Univerzity naproti tomu jsou zavřené celou dobu. Všechny zapsané předměty kromě jednoho jsem tedy měl distančně. U toho jednoho, co byl tedy fyzicky, jsem si to musel s vyučující vyjednat, aby vůbec výuka proběhla na půdě školy. Jednalo se o management. A ten má tak postavenou osnovu, že je potřebné, aby člověk byl fyzicky ve škole. Když jsme tedy byli na výuce, tak jsme samozřejmě měli rozestupy, roušky a dezinfekci. Testovat jsme se ale nemuseli.

Jak vypadal tvůj běžný školní den na Erasmu? Lišil se v něčem od školního dne tady?

Do školy jsem právě fyzicky nechodil, kromě toho jednoho předmětu. Bylo to tedy online tak, jak je to tady u nás v Česku, nicméně tady jsem na online hodiny chodil opravdu poctivě. Nemůžu si tady totiž dovolit něco neudělat a nesplnit. To vnímám jako jediný velký rozdíl.

V čem je styl výuky ve Francii odlišný od toho našeho? Jak vypadá třeba zkoušení?

Mně osobně to přijde celé úplně jiné. Například délka hodin. Tady u nás nejdelší hodina trvala třeba hodinu a půl, co se semináře týká, a ve Francii mají seminář klidně i 2 až 3 hodiny. V Česku se hodně sází převážně na teorii a tady na Erasmu jsem měl například předmět Business Game. A ten byl celý o simulacích. Například jsme měli zadání ohledně výrobků a měli jsme k tomu vymýšlet strategie a další věci. Mělo to i takovou formu „soutěže“ proti ostatním týmům. V managementu jsme zase měli každou hodinu zadán úkol, který jsme museli manažersky vyřešit. Jeden z úkolů se například týkal házení vajec z okna a cílem bylo ho nerozbít. A co se zkoušení týká, tak se to hodně odvíjí od typu předmětu. V ČR máme průběžné testy a zkoušky, ale tady máme seminární práci nebo třeba projekt a někde je zase zkouška.

Francie platí za velmi multikulturní zemi. Potkáváš se s lidmi z celého světa?

V budově, kde sídlím, je ubytována vlastně většina studentů v rámci Erasmu, takže s těmi se potkávám často a je nás tady hodně. Ale jinak je tu docela dost cizinců.

Traduje se, že Francouzi jsou hodně hrdým národem, co se týče jazyka. Jak je to s angličtinou? Domluvíš se všude v pohodě?

První den jsem se tady snažil prohodit pár slov anglicky, protože si troufnu říci, že anglicky umím skvěle, ale lidé tady moc zvyklí asi nejsou. Takže spíše mluvím francouzsky, abych si to více zažil a zlepšil se. Člověk se ale nemusí bát. Já jsem začal s kurzem hned, jak jsem se přihlásil na Erasmus. Překvapilo mě ale hodně, že když lidé vidí, že se člověk s tou francouzštinou snaží poprat, tak jsou hodně tolerantní a otevřou se, případně pomohou.

Situace je složitá, ale daří se ti objevovat krásy Francie? Co ti nejvíce učarovalo?

Přímo v Paříži je povinností návštěva Eiffelovy věže a Louvru, ovšem vše bylo zavřené. Otevírat se začalo až v pondělí 17. května, takže se teprve chystám objevovat. Byli jsme ale i s ostatními studenty v Étretat, což je malé městečko na pobřeží. Mohli jsme se kochat krásným výhledem na moře spolu s útesy. Pro mě to bylo vlastně podruhé, co jsem měl možnost vidět moře, byť jsem se v něm nemohl okoupat.

Semestr v zahraničí se pomalu blíží ke konci. Co v tobě Francie zanechá?

Našel jsem si tady přítelkyni, takže to je určitě něco, co si z Francie odnáším. A celkově je Erasmus zážitek a mohu hrdě všem říkat, že jsem byl ve Francii a že jsem poznal trochu jinou kulturu.

Krásný západ Slunce na krásném místě. (Zdroj: Karel Jánoš)
Le Mont-Saint Michel je česky Hora sv. Michaela a jedná se o žulový 80 metrů vysoký přílivový ostrov. (Zdroj: Karel Jánoš)

Ty jsi chtěl od začátku do Francie, nebo tě lákala jiná destinace?

Právě že vůbec. Původně jsem chtěl do Německa, jelikož německy jsem se učil na základní škole, takže nějaký ten jazykový základ jsem měl, ale nevyšlo to, protože tam semestr začínal později a tím pádem bych končil o prázdninách. A to by nešlo. Mám v Česku brigádu. Potom jsem si tedy řekl, že zkusím Rusko, rusky jsem se učil zase na střední škole, takže bych byl opět z části jazykově vybaven. Jenže tam byl ten samý problém – opět bych tam byl déle. Takže jsem začal uvažovat dále a napadlo mě Španělsko či Francie. Volba padla na Francii a jsem spokojen.

Jak moc finančně náročný je semestr ve Francii pro českého studenta? 

Já tedy v rámci programu Erasmus dostávám cca 512 euro (což je cca 13 tisíc Kč). To se samozřejmě zdá dobré, když vezmeme v potaz české poměry, ale v Paříži mi padne cca 312 eur na nájem a ten zbytek mám tedy k dispozici. Z toho by se čistě teoreticky dalo vyžít, ale pokud se člověk chce trochu bavit nebo si chce zajít třeba na večeři někam do města, tak je to málo. Já se tedy snažím moc neutrácet, ale jinak jsem tam jel s úsporami. Taky rodiče mi přispívají.

Paříž je jednou z největších evropských metropolí. V čem byl největší kulturní a společenský šok pro kluka z Karviné v začátcích tamního pobytu?

Dostalo mě, že je to ve finále dost podobné Česku. Je to víceméně to samé, ale co mě překvapilo, tak to bylo určitě to, že je tady dost Afričanů. Nečekal jsem, že ve Francii, konkrétně tedy v Paříži, je jich tolik. Ale samozřejmě to nemyslím špatně, nicméně pro Karviňáka je to dost neobvyklé.

Z filmů, seriálů a knížek mají mnozí z nás o Paříži i celkově o Francii úsudek, že je to země plná romantiky a krásných míst. Je tomu ale opravdu tak?

Řekl bych, že se to dá srovnat s naší Prahou. Nevnímám tady nic speciálního a extrémně jiného. Také jsem měl očekávání a představu, jak to tady bude vše nádherné, ale není tomu úplně tak. Samozřejmě to zase nechci úplně hanit. Určitě jsou tady krásná místa.

Jsou na každém rohu pekárny s čerstvými croissanty, sýry a makronkami, nebo to je opět jen zkreslená filmová a knižní představa?

Co se týká pekáren, tak ty jsou tedy všude. Obchody se sýry jsem tu zatím neviděl, ani nemám nic v okolí. A na makronky jsme narazili snad v každém obchodě a jsou moc dobré!

Máš pro studenty, kteří by rádi Francii zkusili, nějaké tipy a rady?

Pokud bych měl doporučit Francii, tak bych možná volil jiné město. A ne zrovna Paříž. Například v rámci financí by mohlo jiné město vyjít lépe. A pokud by trvala i nadále pandemie, tak bych Paříž nedoporučil z toho důvodu, že tady bylo vše zavřené a člověk se nemohl podívat na památky a celkově si to tady více projít.

Kdyby ses měl rozhodnout pro další zahraniční pobyt v rámci Erasmu, zvolil by sis Paříž znovu, nebo bys dal přednost jinému městu v jiné zemi?

Já se na další Erasmus chystám opět sem...

Povinnou zastávkou v Paříži je určitě Eiffelova věž. (Zdroj: Karel Jánoš)
Bazilika Sacré-Cœur je římskokatolický farní kostel, který se nachází na vrcholku Montmartre. (Zdroj: Karel Jánoš)
Na Erasmu jsem si našel přítelkyni, takže Paříž mohu poznávat spolu s ní. (Zdroj: Karel Jánoš)