Ten hned v úvodu konstatoval, že už před rokem očekával, že uplynulý akademický rok bude další z řady roků hektických a pracovně náročných. Za jeho největší výzvy tehdy označil nastartování nového procesu akreditací studijních programů, adaptaci Slezské univerzity na novou metodiku hodnocení výzkumných organizací, rozběhnutí projektů v rámci „čtyřvýzvy“ OP VVV, přípravu žádostí o nové projekty v oblasti vzdělávání, internacionalizace a spolupráce se soukromým sektorem, investiční akce jak na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné, tak na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě, realizaci prodeje budovy na ul. Gustawa Morcinka v Karviné či spuštění inovovaného, responzivního webu Slezské univerzity. To vše v souvislosti s nejasným způsobem rozdělování rozpočtových prostředků přislíbených  navýšením kapitoly 333 českým vysokým školám.

Následně krátce zrekapituloval to, co se v uplynulém akademickém roce na půdě Slezské univerzity a jejích součástí událo.

„Ohlédnu-li se zpět, pak mi nezbývá nic jiného, než své zhodnocení uplynulého akademického roku začít u kroků, které i v tomto období byly spojeny s implementací novely Zákona o vysokých školách do vnitřních předpisů a norem Slezské univerzity. Mám-li být konkrétnější, pak musím vzpomenout zejména přijetí nových vnitrouniverzitních standardů studijních programů, pravidel pro vedení závěrečných kvalifikačních prací či zásad hodnocení kvality programů celoživotního vzdělávání,“ uvedl k tématu rektor s tím, že přijat byl rovněž nový Etický kodex SU a zřízena Etická komise, nově vytvořený Kariérní řád a Organizační řád Slezské univerzity a organizační řády jednotlivých součástí. Současně za osobní nasazení v těchto procesech poděkoval kvestorce Ivaně Růžičkové a prorektorům Miroslavu Englišovi a Tomáši Gongolovi.

Další část projevu se týkala procesu implementace novely zákona o VŠ do vnitřních předpisů univerzity, který byl velmi úzce spojen také s procesem zavádění systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality.

„Také v této oblasti jsme podnikli řadu kroků, z nichž jedním z prvních byla realizace prvního ryze mezinárodního hodnocení tvůrčí činnosti, jímž na podzim roku 2017 úspěšně prošla vědecká část Matematického ústavu Slezské univerzity. Na jaře tohoto roku vedení univerzity, v součinnosti s vedením součástí, vypracovalo také první Zprávu o vnitřním hodnocení a sebehodnotící zprávu popisující institucionální prostředí na Slezské univerzitě. V průběhu akademického roku začala také naplno pracovat Rada pro vnitřní hodnocení, přičemž mne osobně těší, že RVH od samotného počátku svého fungování plní roli, již ji novela Zákona o VŠ přisuzuje a v žádném případě nemá čistě formální charakter, jak možná někteří členové akademické obce očekávali, o čemž svědčí také poměrně značné množství návrhů studijních programů, jež byly v průběhu předchozího akademického roku vráceny jejich garantům k dopracování,“ pokračoval Pavel Tuleja a dodal, že oceňuje zodpovědný a svědomitý přístup členů Rady pro vnitřní hodnocení k práci, kterou proces přinesl.

Za významnou událost v životě Slezské univerzity pak rektor označil podání Žádosti o institucionální akreditaci pro oblasti vzdělávání Matematika, Fyzika a Historické vědy. „K tomuto kroku jsme se odhodlali po dlouhých diskusích, v nichž jsme zvažovali všechna pro a proti, jež jsou s tímto krokem spojena,“ uvedl na úvod a navázal komentářem, že to, zda bylo toto rozhodnutí správné, ukáží nejbližší týdny, kdy na Slezskou univerzitu zavítají členové jednotlivých hodnotících komisí, aby na místě ověřili, zda realita odpovídá stavu popsanému ve výše uvedené žádosti. „Na základě těchto pracovních návštěv a samozřejmě také na základě námi předložených materiálů pak členové těchto komisí připraví své závěrečné stanovisko pro Radu Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a ten učiní finální rozhodnutí, přičemž já osobně věřím, že s naší žádostí uspějeme a zařadíme se mezi ty české veřejné vysoké školy, které již institucionální akreditaci získaly,“ zakončil bod rektor univerzity opět s poděkováním těm, kteří stáli za přípravou a kompletací všech požadovaných materiálů uvedené žádosti.

Další část svých slov věnoval rektor Slezské univerzity studijní oblasti, jako např. přípravě prvního bakalářského studijního programu v anglickém jazyce či projektu Rozvoje vzdělávání na Slezské univerzitě, realizovaného v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a financovaného z prostředků Evropské unie. Tím se i v časovém horizontu na chvíli přenesl do blízké budoucnosti:
„V letošním akademickém roce při řešení tohoto projektu vstoupíme do jeho rozhodující fáze, jejíž výsledky určí, jak úspěšní při jeho řešení budeme. Vycházím-li s dostupných dat, pak v tomto okamžiku musím konstatovat, že se nám v podstatě daří naplňovat jak harmonogram čerpání finančních prostředků, tak časový plán řešení jednotlivých klíčových aktivit, což by v nás mohlo vzbudit dojem, že v tomto případě můžeme být zcela klidní. Já osobně se s tímto závěrem nejsem schopen ztotožnit a naopak jsem přesvědčen o tom, že v následujících měsících musíme v rámci tohoto projektu věnovat zvýšenou pozornost především přípravě akreditačních materiálů, a to jak na úrovni jednotlivých řešitelských týmů, tak na řídící úrovni, a to bez ohledu na to, zda se jedná o řízení na straně jednotlivých součástí, nebo univerzity jako celku,“ shrnul svůj pohled, který opět zakončil poděkováním za obrovský kus práce na projektu panu doktoru Vymětalovi, který byl nucen z osobních důvodů z projektu vystoupit.    

Následujícím tématem bylo nedávno uzavřené výběrové řízení na nový informační systém SU.

„V tomto okamžiku mohu oznámit, že jsem minulý čtvrtek podepsal smlouvu s děkanem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně, na jejímž základě bychom měli informační systém Masarykovy univerzity, upravený pro potřeby Slezské univerzity, naplno využívat od počátku příštího akademického roku. Dá se tedy říci, že v tomto akademickém roce nás čeká proces postupného přechodu na nový informační systém,“ oznámil rektor a přiznal, že si je vědom, jak náročný proces spojený s řadou změn, které nebudou vždy akademickou obcí přijímány s radostí a úsměvem, to bude a jaké obrovské nasazení pracovníků Centra informačních technologií, studijních oddělení či zaměstnanců ústavů a kateder si tato výměna vyžádá. Připomněl také, že nový informační systém nebude mít dopad pouze na studijní oblast, ale ovlivní také další oblasti fungování Slezské univerzity, například oblasti vědy a výzkumu.

Když už rektor hovořil o oblasti vědy a výzkumu, zmínil se také o náběhu nové metodiky hodnocení výzkumných organizací známé pod označením Metodika2017+. Přiznal, že k jeho adaptaci v průběhu minulého roku de facto nedošlo, a to zejména jak z důvodu řady nejasností ohledně vlastní podoby systému, tak způsobu, jakým budou jeho výsledky aplikovány do praxe. Konstatoval, že v současnosti používané metodiky a výstupy z hodnocení v rámci Modulů 1 a 2, trpí řadou nedostatků, z nichž k nejzávažnějším řadí nezohlednění autorských podílů při finálním ohodnocení. Proto je finální podoba Metodiky2017+ podle rektora zatím v nedohlednu a nezbývá než vyčkat toho, jak ve finále bude vypadat nástupce onoho v minulosti tolik proklínaného „kafemlýnku“ a postupně se připravovat na jeho adaptaci.

V bloku věnovaném investičním akcím SU se zaměřil na tři investiční akce spojené s vybudováním edukačních laboratoří, rekonstrukcí přednáškových sálů a se zastíněním a klimatizací budovy na Univerzitním náměstí v Karviné a jednu investiční akci spojenou s modernizací výukové infrastruktury a s podkrovní vestavbou v budově na Bezručově náměstí 13 v Opavě. Ocenil rovněž jak pracovníky Úseku kvestora, tak pracovníky spadající pod úseky obou tajemníků, tj. tajemníka Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě a tajemnice Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, kteří nejenže zajistili hladký průběh uvedených akcí, ale mají také na významný podíl na úspěšném odprodeji budovy na ul. Gustawa Morcinka v Karviné, díky čemuž se Slezské univerzita zbavila další z budov, pro niž nenacházela dlouhodobé využití a která tak pro ni byla významnou ekonomickou zátěží. V této souvislosti také připomenul finanční podporu, kterou SU čerpá prostřednictvím dotačních titulů jak ze strany statutárních měst Opava a Karviná, tak ze zdrojů Moravskoslezského kraje.

Za významný prvek v životě každé vysokoškolské instituce označil Pavel Tuleja její způsob komunikace s jejími potenciálními studenty:
„V této oblasti jsme učinili řádný krok kupředu tím, že jsme spustili inovovanou podobu webových stránek univerzity. Vím, že tento krok vyvolal celou řadu diskusí, tyto diskuse jsou v tomto okamžiku za námi a inovovaný web je zprovozněn a já jsme přesvědčen o tom, že pro naše potenciální studenty má mnohem větší informační hodnotu, než ten, který jim byl ještě v srpnu tohoto roku k dispozici,“ konstatoval před plénem a poděkoval čtyřem stěžejním lidem, bez nichž by dle mého názoru web nikdy nevznikl - Romanu Foltýnovi, Davidu Jančarovi, Petru Korvinymu a Karin Martínkové, ale i všem editorům na součástech, bez jejichž aktivní spolupráce by univerzita nový web nikdy nespustila.

Ocenil však práci všech 603 současných zaměstnanců Slezské univerzity a jejích součástí, kteří v uplynulém akademickém roce odvedli pořádný kus práce. Bez níž by se nemohla posouvat dále.

„Jsem rád, že na univerzitě máme v řadách akademické i neakademické obce zaměstnance, kteří v těžkých chvílích dokáží naplno a efektivně pracovat ve prospěch celku, jímž univerzita musí být. Jako výraz mého poděkování za vámi odváděnou práci, bych vás z tohoto místa rád pozval, i s Vašimi rodinami, na společné odpoledne v ostravské ZOO, které se uskuteční u příležitosti formální adopce symbolu naší univerzity, jímž se stane orlice královská. Věřím, že se s mnohými z Vás, kterým na naší univerzitě záleží, 20. října tohoto roku na této akci potkám a že vy si užijete krásné odpoledne nejen v okruhu svých blízkých, ale také v okruhu svých přátel.“

V závěrečné části svého projevu se rektor Slezské univerzity podíval směrem dopředu a zaměřil se na některé výzvy, před kterými SU stojí. Za největší výzvu nového akademického roku považuje zejména implementaci nového informačního systému studijní agendy, která fakticky započne již v nejbližších dnech, kdy bude jmenována pracovní skupina, kterou budou tvořit jak pracovníci Slezské, tak Masarykovy univerzity a jejímž úkolem bude nejen sestavit časový harmonograme implementace nového IS, ale následně také dohlížet na proces samotný.

Mezi další výzvy zařadil rektor pokračující proces akreditací nových studijních programů, jenž může být významně ovlivněn udělením či neudělením institucionální akreditace Slezské univerzitě a „nastartování“ řešení projektů v rámci výzvy z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, kdy je známá spíše pod slangovým označením RE:START.

V oblasti Public Relations čeká SU spuštění nové „marketingové strategie“, jejímž cílem bude přilákat na univerzitu větší počet zájemců o studium. Tato strategie by měla být společným dílem pracovní skupiny, v níž jsou zastoupeni nejen pracovníci univerzitního Oddělení pro vztahy s veřejností, ale také pracovníci věnující se problematice Public Relations na jednotlivých součástech a studenti.

„Hovořím-li o výzvách, před nimiž v příštím akademickém roce stojíme, pak nesmím opomenout ani již několik měsíců diskutovaný záměr vyčlenění Ústavu fyziky ze struktury Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě a následný vznik Fyzikálního ústavu Slezské univerzity. Tento krok považuji za nezbytný a potřebný, a jsem přesvědčen, že díky tomuto kroku nejen že stoupne prestiž naší univerzity zejména v oblasti vědy a výzkumu, ale současně se vytvoří prostor pro konsolidaci Filozoficko-přírodovědecké fakulty, a to zejména v oblasti optimalizace skladby jejích studijních programů, rozvoje jejich personálního zajištění, zvýšení úspěšnosti při získávání projektů a v neposlední řadě také v oblasti internacionalizace výukového a vědecko-výzkumného procesu,“ konstatoval závěrem rektor a prohlásil, že před sebou má SU opět další akademický rok, v němž ji čeká velké množství práce, díky níž společně můžeme Slezskou univerzitu v Opavě posunout o něco výš na pomyslném žebříčku českých vysokých škol. „Já osobně věřím, že se nám to, díky našemu společnému úsilí podaří a že Akademický rok 2018/2019 bude nakonec patřit mezi ty nejúspěšnější akademické roky v naší dvaceti sedmi leté historii,“ uzavřel svůj vstup rektor Pavel Tuleja.  

Quod bonum, felix, faustum, fortunatumque eveniat / Nechť to dobře, šťastně, blaženě a zdárně skončí.