I přes současné mimořádně přísné restrikce kvůli pandemii
COVID-19 je noční obloha každému stále dostupná a nabízí hned několik
zajímavých jevů i objektů pozorovatelných prakticky i z pohodlí domova.
Jde o jasné hvězdy a hvězdokupy, které se nachází na zimní obloze v okolí
souhvězdí Orionu, nebo právě v tomto měsíci dobře viditelné zvířetníkové
světlo. Těmi nejvýraznějšími jsou hvězdokupy v souhvězdí Býka – Hyády
a Plejády – které jsou viditelné pohodlně volným okem i z větších měst.
V této oblasti se právě v tomto období nachází také planeta Mars, na
které 18. února přistálo
vozítko Perseverance. Mars bude v následujících dnech procházet poblíž
obou zmíněných hvězdných kup. A právě tato konstelace je zachycena na Astronomickém snímku dne NASA
ze 4. března 2021, který pořídil Petr Horálek z Fyzikálního ústavu
v Opavě.
Autor snímku Petr
Horálek pořídil snímek na pozemku chaty na Ústupkách v Železných
horách, kde nyní setrvává v období přísných restriktivních opatření kvůli
pandemii COVID-19. K pořízení mu postačilo relativně lehké vybavení –
plnoformátová zrcadlovka se světelným objektivem umístěná na lehké montáži
upevněné na fotografickém stativu. Před objektivem byl nasazen speciální filtr
pro odfiltrování nežádoucího světelného znečištění. Horálek nasnímal 63
minutových expozic, které pak matematicky složil do jednoho snímku, aby
potlačil nežádoucí šum. Dalšími sofistikovanými úpravami zvýraznil objekty
vzdáleného vesmíru. Jde již o druhý snímek NASA Fyzikálního ústavu v Opavě
a v pořadí 28. snímek NASA od autora Petra Horálka. Zároveň jde o 16.
snímek dne NASA, který vznikl na území České republiky a z toho 6. snímek
pořízený u Sečské přehrady.
Na snímku je zachyceno hvězdné okolí na pomezí souhvězdí Býka a Persea s planetou Mars. Planeta Mars (dole) v noci na 4. března 2021 (v 0:26 středoevropského času) prošla úhlově nejblíže ke hvězdokupě Plejády v Býku, větší úhlové přiblížení nastane až v roce 2038. Mars i Plejády jsou ve spodní části snímku, Plejády jsou otevřená hvězdokupa obklopena modrým závojem prachu rozptylujícího jas mladých hvězd. Rudá planeta je nyní zhruba stejně jasná jako oranžový obr Aldebaran (vlevo), který je od nás vzdálen asi 67 světelných roků. Zhruba dvakrát dál pak leží hvězdy z kupy Hyády, které Aldebaran na pozemské obloze obklopují. Delší expozice odhalila četné temné mlhoviny prostupující celým souhvězdím Býka, molekulární oblaka a také další kupy hvězd. Nejkrásnějším mlhavým objektem na snímku je ale mlhovina NGC1499 nazývaná Kalifornie, pro svůj tvar připomínající stejnojmenný poloostrov na americkém kontinentu. Ta už leží v sousedním souhvězdí Persea ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných let od nás.
Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologické Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o ni se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.
Na Nový rok, 1. ledna 2021, publikoval americký úřad NASA prestižní astronomický snímek dne s názvem „Galaxies and the South Celestial Pole“ (Galaxie a jižní nebeský pól). Snímek vznikl během expedice za úplným zatměním Slunce 14. prosince 2020 do Chile za podpory Fyzikálního ústavu SU v Opavě a mezinárodního projektu Solar Wind Sherpas Univerzity na Havaji. Ukazuje hluboké pole v okolí jižního nebeského pólu, kterému dominují tři galaxie – úsek naší Mléčné dráhy a dvě satelitní galaxie, tzv. Magellanova oblaka. Autoři snímku jsou Petr Horálek, pracovník opavské univerzity a astrofotograf, a Josef Kujal, člen Astronomické společnosti v Hradci Králové.