Každoroční meteorický roj Orionid je podzimní větví proudu částic, do kterého Země vstupuje i v květnu (v květnu pozorujeme roj Eta-Aquaridy). Oba roje spojuje nejen stejná rychlost meteorů okolo 66 km/s, ale i původní mateřské těleso. Tím je slavná Halleyova kometa (oficiálně značená jako 1P/Halley). V roce 1705 si britský matematik a královský astronom Edmond Halley všiml, že mezi 24 pozorovanými kometami mezi lety 1337-1698 mají tři z nich, konkrétně pozorované v letech 1531, 1607 a 1682, velmi podobné vlastnosti oběžné dráhy. Vypočítal, že se jedná vždy o tutéž kometu, a dokonce předpověděl i její další návrat v roce 1758. Sám se ho však už nedožil – zemřel o 16 let dříve.

Halleyova kometa se ke Slunci vrací přibližně každých 76 let. Poslední návrat v roce 1986 nebyl nikterak příznivý – kometa byla poměrně slabá a geometricky nevýhodně položená vůči Zemi. Dalšího návratu se však dožijí současné mladší generace. Kometa znovu přiletí ke Slunci 28. července 2061 a na severní obloze bude pozorovatelná krátce, ale velmi výrazně už v červnu toho roku. Oba zmíněné meteorické roje nám však kometu připomínají každý rok.

První zmínky o roji Orionid pochází z roku 1839, kdy americký astronom Edward C. Herrick vysledoval jistou vyšší meteorickou aktivitu v první polovině října. Následující rok svá pozorování poopravil s tím, že maximum aktivity nastává mezi 8. a 25. říjnem. V roce 1864 na jeho pozorování navázal Alexander S. Herschel, který přesněji určil jak polohu místa, odkud meteory na obloze vylétají, tak frekvenci roje (okolo 20 meteorů za hodinu). Od té doby se o roj začala zajímat celá řada dalších astronomů, až se z Orionid stal jeden z hlavní desítky nejsledovanějších rojů v roce. Více informací naleznete také v dřívější tiskové zprávě Fyzikálního ústavu.

Letos jsou příznivé podmínky pro pozorování Orionid

Maximum roje nastává v pátek 21. října časně ráno a aktivita bude vysoká ještě sobotu 22. října 2022. Nejvyšší aktivita přitom nastane méně než čtyři dny před novem (ten bude 25. října a s ním částečné zatmění Slunce – viz dále). Měsíc tedy nebude pozorování Orionid svým svitem vůbec rušit. Radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, se promítá do severovýchodní části souhvězdí Orionu a stoupá nad obzor v průběhu pozdních nočních hodin. Nejlepší podmínky pro pozorování proto bývají ve druhé polovině noci a nad ránem (mezi 1. a 5. hodinou ranní). V průběhu maxima roje se tak můžeme dočkat na tmavé obloze daleko od měst až desítky rojových meteorů za hodinu, pocházejících z úlomků Halleyovy komety. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu, takže samotné maximum není nijak výrazné. Má tedy smysl se dívat na Orionidy i několik nocí před maximem a po něm, včetně víkendových nocí 22. a 23. října.

Po „meteorickém“ víkendu, v úterý 25. října 2022, nastane výrazné částečné zatmění Slunce. Česko i Slovensko se bude nacházet v oblasti, kde úkaz dosáhne více než 40 % zákrytu slunečního disku Měsícem. Největší zatmění se odehraje Rusku, ovšem i tam bude jen částečné (maximální zakrytí 86 % slunečního disku). Úkaz uvidí většina Evropanů a velká část obyvatel Dálného východu. Na územích Česka a – Slovenska bude viditelné kolem poledne, tedy prakticky nejvýše nad obzorem (více než 25°

Zatmění Slunce nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatele a Slunce dostane Měsíc a oslnivý sluneční disk částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně skloněné k rovině zemské dráhy (ta odchylka je asi 5°), častěji Měsíc sluneční disk na denní obloze mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou pozorovat tento úkaz. Zatmění Slunce může být také úplné, nebo také prstencové (Měsíc leží dál, jeví se úhlově menší než Slunce a naši hvězdu zcela nezakryje), v obou případech je pak viditelné pouze z úzkého pásu na Zemi. Mimo tento pás je viditelné jako částečné. V některých případech ale hrot měsíčního stínu nedopadne na Zemi vůbec a je pozorovatelné pouze částečné zatmění. To je také případ letošního úkazu 25. října.

Kdy, kde a za jakých podmínek?

Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné pouhýma očima (přes bezpečný filtr – viz níže). Začne nejdříve v Česku okolo 11:11 SELČ, kdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu.  Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím větší zatmění také nastane (na východě Slovenska proběhne v maximu téměř 50% zákryt a úkaz začne v 11:17 SELČ). Maximum úkazu proběhne na území Česka i Slovenska mezi 12:14-12:27 podle polohy pozorovatele. Konec pak 20 až35 minut před 14. hodinou, rovněž v závislosti na poloze pozorovatele.

Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných českých a slovenských městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění.

Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 25. října 2022 z Česka a Slovenska.
Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SELČ.

Město	Začátek zatmění	Střed zatmění	Konec zatmění	Velikost zatmění
Cheb	11:11:56	12:14:15	13:17:59	39,0 %
Plzeň	11:12:14	12:15:44	13:20:09	39,8 %
Praha	11:12:41	12:16:48	13:22:12	41,6 %
České Budějovice	11:13:59	12:17:43	13:22:42	40,2 %
Liberec	11:12:11	12:17:03	13:23:09	43,3 %
Pardubice	11:13:17	12:18:31	13:24:54	43,3 %
Brno	11:14:36	12:20:15	13:26:58	43,2 %
Bratislava	11:16:05	12:21:49	13:28:34	42,4 %
Opava	11:14:23	12:21:15	13:29:03	45,8 %
Trenčín	11:15:38	12:22:22	13:30:00	44,6 %
Ostrava	11:14:42	12:21:49	13:29:50	46,1 %
Banská Bystrica	11:16:23	12:23:57	13:32:17	45,8 %
Rimavská Sobota	11:17:17	12:25:26	13:34:15	46,4 %
Poprad	11:16:40	12:25:09	13:34:15	47,6 %
Prešov	11:17:17	12:26:25	13:36:04	48,7 %
Košice	11:17:40	12:26:44	13:36:21	48,4 %
Humenné	11:17:46	12:27:22	13:37:22	49,5 %
Snina	11:17:52	12:27:38	13:37:47	49,8 %