Každoroční meteorický roj Orionid je podzimní větví proudu částic, do kterého Země vstupuje i v květnu (v květnu pozorujeme roj Eta-Aquaridy). Oba roje spojuje nejen stejná rychlost meteorů okolo 66 km/s, ale i původní mateřské těleso. Tím je slavná Halleyova kometa (oficiálně značená jako 1P/Halley). V roce 1705 si britský matematik a královský astronom Edmond Halley všiml, že mezi 24 pozorovanými kometami mezi lety 1337-1698 mají tři z nich, konkrétně pozorované v letech 1531, 1607 a 1682, velmi podobné vlastnosti oběžné dráhy. Vypočítal, že se jedná vždy o tutéž kometu, a dokonce předpověděl i její další návrat v roce 1758. Sám se ho však už nedožil – zemřel o 16 let dříve.
Halleyova kometa se ke Slunci vrací přibližně každých 76 let. Poslední návrat v roce 1986 nebyl nikterak příznivý – kometa byla poměrně slabá a geometricky nevýhodně položená vůči Zemi. Dalšího návratu se však dožijí současné mladší generace. Kometa znovu přiletí ke Slunci 28. července 2061 a na severní obloze bude pozorovatelná krátce, ale velmi výrazně už v červnu toho roku. Oba zmíněné meteorické roje nám však kometu připomínají každý rok.
První zmínky o roji Orionid pochází z roku 1839, kdy americký astronom Edward C. Herrick vysledoval jistou vyšší meteorickou aktivitu v první polovině října. Následující rok svá pozorování poopravil s tím, že maximum aktivity nastává mezi 8. a 25. říjnem. V roce 1864 na jeho pozorování navázal Alexander S. Herschel, který přesněji určil jak polohu místa, odkud meteory na obloze vylétají, tak frekvenci roje (okolo 20 meteorů za hodinu). Od té doby se o roj začala zajímat celá řada dalších astronomů, až se z Orionid stal jeden z hlavní desítky nejsledovanějších rojů v roce. Více informací naleznete také v dřívější tiskové zprávě Fyzikálního ústavu.
Maximum roje nastává v pátek 21. října časně ráno a aktivita bude vysoká ještě sobotu 22. října 2022. Nejvyšší aktivita přitom nastane méně než čtyři dny před novem (ten bude 25. října a s ním částečné zatmění Slunce – viz dále). Měsíc tedy nebude pozorování Orionid svým svitem vůbec rušit. Radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, se promítá do severovýchodní části souhvězdí Orionu a stoupá nad obzor v průběhu pozdních nočních hodin. Nejlepší podmínky pro pozorování proto bývají ve druhé polovině noci a nad ránem (mezi 1. a 5. hodinou ranní). V průběhu maxima roje se tak můžeme dočkat na tmavé obloze daleko od měst až desítky rojových meteorů za hodinu, pocházejících z úlomků Halleyovy komety. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu, takže samotné maximum není nijak výrazné. Má tedy smysl se dívat na Orionidy i několik nocí před maximem a po něm, včetně víkendových nocí 22. a 23. října.
Kdy, kde a za jakých podmínek?
Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné pouhýma očima (přes bezpečný filtr – viz níže). Začne nejdříve v Česku okolo 11:11 SELČ, kdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím větší zatmění také nastane (na východě Slovenska proběhne v maximu téměř 50% zákryt a úkaz začne v 11:17 SELČ). Maximum úkazu proběhne na území Česka i Slovenska mezi 12:14-12:27 podle polohy pozorovatele. Konec pak 20 až35 minut před 14. hodinou, rovněž v závislosti na poloze pozorovatele.
Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných českých a slovenských městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění.
Město | Začátek zatmění | Střed zatmění | Konec zatmění | Velikost zatmění |
Cheb | 11:11:56 | 12:14:15 | 13:17:59 | 39,0 % |
Plzeň | 11:12:14 | 12:15:44 | 13:20:09 | 39,8 % |
Praha | 11:12:41 | 12:16:48 | 13:22:12 | 41,6 % |
České Budějovice | 11:13:59 | 12:17:43 | 13:22:42 | 40,2 % |
Liberec | 11:12:11 | 12:17:03 | 13:23:09 | 43,3 % |
Pardubice | 11:13:17 | 12:18:31 | 13:24:54 | 43,3 % |
Brno | 11:14:36 | 12:20:15 | 13:26:58 | 43,2 % |
Bratislava | 11:16:05 | 12:21:49 | 13:28:34 | 42,4 % |
Opava | 11:14:23 | 12:21:15 | 13:29:03 | 45,8 % |
Trenčín | 11:15:38 | 12:22:22 | 13:30:00 | 44,6 % |
Ostrava | 11:14:42 | 12:21:49 | 13:29:50 | 46,1 % |
Banská Bystrica | 11:16:23 | 12:23:57 | 13:32:17 | 45,8 % |
Rimavská Sobota | 11:17:17 | 12:25:26 | 13:34:15 | 46,4 % |
Poprad | 11:16:40 | 12:25:09 | 13:34:15 | 47,6 % |
Prešov | 11:17:17 | 12:26:25 | 13:36:04 | 48,7 % |
Košice | 11:17:40 | 12:26:44 | 13:36:21 | 48,4 % |
Humenné | 11:17:46 | 12:27:22 | 13:37:22 | 49,5 % |
Snina | 11:17:52 | 12:27:38 | 13:37:47 | 49,8 % |
Při pozorování zatmění Slunce (ale i přechodů planet přes Slunce, slunečních skvrn či jiných úkazů spojených s přímým pohledem na Slunce) je zapotřebí dodržovat bezpečnostní pravidla. Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Už vůbec se na Slunce při zatmění (nebo jiném úkazu spojeném s přímým pozorováním Slunce) nedívejte přes okulár dalekohledu, který není vybavený speciálním filtrem. Každé přímé pozorování Slunce vyžaduje použití speciálního filtru.
Speciální brýle nebo fólie firmy Baader Planetarium: Fólie i brýle se dají zakoupit u firmy SUPRA Praha nebo nebo v e-shopu Astronyx (Slovensko).
Za přízně počasí pozorování také zajistí Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě, a to pozorovací akcí na Bezručově náměstí v Opavě s využitím mobilního dalekohledu.
Tímto úkazem také pokračuje bohaté období na sluneční zatmění viditelná v Česku a na Slovensku v této dekádě. Do roku 2030 se dočkáme ještě 5 dalších částečných zatmění, nejvýraznější bude v srpnu roku 2026. Další zatmění Slunce z Česka a Slovenska uvidíme už 29. března 2025 a bude opět částečné, s maximálním zakrytím asi 22 procent na severozápadě Čech. Podrobné informace najdete také na SPECIÁLNÍ STRÁNCE K ÚKAZU.
Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548
Mgr. Debora Lančová
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: debora.lancova@physics.slu.cz
Telefon: +420 776 072 756
doc. RNDr. Gabriel Török, Ph.D.
Garant evropského projektu HR Award
Email: gabriel.torok@physics.cz
Telefon: +420 737 928 755
prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě
Email: zdenek.stuchlik@physics.slu.cz
Bc. Klára Jančíková
Sekretariát Fyzikálního ústavu v Opavě
Email: klara.jancikova@slu.cz
Telefon: +420 553 684 267