Jak je naše věda úspěšná?

  • Jan Novotný
  • 07.09.2020
Existuje jen málo způsobů, kterými je objektivně měřen vědecký úspěch. Jedním z těchto způsobů je měření počtu citací jednotlivých článků, časopisů či autorů. Odkazem na jiný článek autor ukazuje, že existuje jiný zdroj, který předchází jeho práci, a je z něj možné čerpat. Počty takových odkazů jsou univerzálně chápány jako měřítko úspěšnosti ve vědecké práci. Proto jsou kolem citačních jevů shromažďována data do citačních rejstříků jako je Web of Science a Scopus.

Nyní přišlo CERGE s tím, že je možné porovnávat výsledky jednotlivých pracovišť v ČR mezi sebou, pomocí aplikace IDEA, zaměřené na citace. Vychází z výše zmiňovaných rejstříků a snaží se v jednotlivých vědeckých oborech srovnávat míru citovanosti článků v závislosti na kvalitě časopisů, ve kterých články vyšly. Aplikace je schopná porovnávat míru citací v časopisech v první a druhé polovině, v horních 10% a ve všech časopisech. Pracuje s daty Web of Science a Scopus za roky 2015 a 2016.

Zaměření Fyzikálního ústavu (FÚ) se dotýká oborů „Astrophysics and Astronomy“, „Physics particles and fields“ a „Physics multidisciplinary“. Jak tedy Fyzikální ústav na Slezské univerzitě v Opavě v hodnocení dopadl? Pokud bychom brali citace v těchto nejvýše hodnocených časopisech jako měřítko prestiže pracoviště, můžeme říci, že je jedním z nejprestižnějších vědeckých pracovišť v republice. FÚ se v těchto oblastech umístil hned za Akademií věd, která je mnohem větší a zaměřená čistě na vědu.

Dalším velkým úspěchem pro FÚ je zařazení článků jejich pracovníků ve Web of Science mezi tzv. „highly cited papers“. Tato databáze obsahuje přes 90 milionů článků ze 256 vědeckých oblastí a je považována za naprostý standard ve vědecké komunikaci do té míry, že se z hodnocení jejího obsahu v Journal Citation Reports vychází při rozdělování peněz pro jednotlivá vědecká pracoviště. Tato databáze nejen shromažďuje data o nově vydaných článcích, ale také ty existující mezi sebou porovnává. Pokud článek získá v daném dvouměsíčním období určitý počet citací, je zařazen mezi highly cited papers. Takto označená díla reprezentují nejcitovanější 1% ze všech prací z daného oboru, v tomto případě z oboru Fyzika.

Mezi takto označené články se dostaly články profesora Zdeňka Stuchlíka, doktora Romana Konoplyi, a doktora Jorge Ovalleho. Všichni na článcích spolupracovali s dalšími členy FÚ (docent Jiří Kovář, doktor Martin Kološ, docent Petr Slaný, doktor Arman Tursunov; doktor Alexander Zhidenko a doktorka M.S. Churilova). Tyto výzkumy spadají do oblasti chování hmoty v silných magnetických a gravitačních polích kolem černých nebo červích děr, popisovaných vícedimenzionálními modely gravitace. Poslední zmíněná práce se věnuje využití gravitačního rozdělení a principu minimální geometrické deformace při hledání složitých řešení, popisujících chování hmoty v okolí černých děr nebo jiných kompaktních objektů.

Dále se mezi články hodnocené jako highly cited paper dostala přehledová práce zaměřená na plánované aktivity připravované vesmírné rentgenovské laboratoře eXTP. Článek vyšel za spolupráce velkého množství autorů, mezi nimi docenta Gabriela Töröka, doktora Martina Urbance, doktorky Evy Šrámkové a dalších.

V žebříčku hodnocení se v daném období dostal ještě výše článek doktora Romana Konoplyi (vydaný ve spolupráci s doktorem Alexandrem Zhidenkem a doktorkou M.S. Churilovou), až mezi články označené jako „hot paper“. Jde o publikace, které z výše zmíněného jednoho procenta reprezentují nejvyšších 10%. To znamená, ze všech článků ve Web of Science je článek v počtu citací ve sledovaném období v horních 0,1%.

Takto skvělých výsledků se v celosvětové konkurenci nedosahuje snadno, proto nezbývá, než vědcům z Fyzikálního ústavu co nejsrdečněji blahopřát a popřát jim hodně zdaru v publikačních aktivitách i do budoucna.