Vzpomínka na doc. RNDr. Jiřího Langera, CSc.

  • Jan Novotný
  • 10.07.2020
Ještě v dubnu či květnu tohoto roku jsme v telefonickém hovoru spolu s Jirkou Langerem rozebírali – mimo jiné – první dvě sloky básně „You are old, Father William“ z Alenky v říši divů, včetně Jirkova autentického zážitku vztahujícího se k obsahu básně. Náramně jsme se přitom bavili, a mně připadalo, že tyto hovory s Jirkou, třebaže tou dobou již vážně nemocným, se budou moci konat „again and again“, jak se píše v oné básni. Naděje ukončila smutná červnová zpráva o jeho skonu z Ústavu teoretické fyziky MFF Univerzity Karlovy, na němž celoživotně působil.

Jirku Langera jsem poznal jako student MFF UK někdy na počátku 80. let jako přednášejícího předmětu Teoretická mechanika. Dokázal svým přednáškám dát jedinečnost nejen brilantní odbornou erudicí, ale také je ozvláštnit rozhledem po jiných, fyzice vzdálených disciplínách, filozofickými a uměleckými vsuvkami, a — což jsem jako student zejména oceňoval — chápavým přístupem ke studentskému životu. To se projevilo například v situaci, kdy jeden student, pravděpodobně zmožen nespecifikovanými událostmi předešlého dne či noci, na přednášce tvrdě usnul za odpovídajícího akustického doprovodu, což přednášející se shovívavým náznakem úsměvu přehlížel (včetně našich reakcí na spícího kolegu) a pokračoval zcela nerušeně ve výkladu.

Ve vědecké práci se Jirka věnoval zejména obecné teorii relativity a teorii gravitace; později se orientoval čím dál více na filosofii vědy, historii fyziky a na styčné plochy vědy, umění a kultury. Předpoklady k tomu měl vynikající — byl velmi sečtělý, hovořil několika jazyky, měl rozsáhlé znalosti z oblasti výtvarného umění a literatury a dokázal je umně proplétat s exaktností fyziky. Na ÚTF MFF UK založil a aktivně moderoval seminář Filosofické problémy fyziky. Poté, co nedlouho po založení Slezské univerzity přijal nabídku členství ve Vědecké radě FPF SU a Oborové radě doktorského studia Fyzika, se jeho přednáškové angažmá v kursech „Fyzika v dějinách lidské kultury“ a „Fyzika, filosofie a umění“ jeví jako zcela přirozené. Zasedal jsem s ním v mnoha komisích pro závěrečné zkoušky nejrůznějšího druhu, a obdivoval se jeho šarmu a odbornému i pedagogickému umu (těžko nalézt vhodnějšího slova), s nimiž dokázal „ukočírovat“ někdy i docela zapeklité situace. A pokud mi čas dovolil, zašel jsem si poslechnout některou z jeho přednášek; pro radost z poslechu i pro inspiraci krásami idejí, jež v nich odkrýval.

Jirka býval vždy tahounem zábavy při večerních posezeních po státnicích, zasedáních vědecké rady či přednáškách, bez ohledu na to jak se cítil. Známá jsou vyprávění o jeho horolezeckých dobrodružstvích. I když jsme v posledních letech věděli, že jej sužuje nemoc, a že čelí těžké zkoušce v osobním životě, dovedl být kouzelným vypravěčem a přirozeným bavičem. Pamatuji se, jak jsem se spolu s dalšími kolegy dostavil opožděně na jednu takovou akci; mezitím Jirka, který se v restauraci ocitl sám spolu s francouzsko-českým studentem a studentkou — absolventkou francouzského gymnázia, založil s nimi „francouzskou kliku“ a já, „nefranštinář“, jsem si musel nechat zdroje bujarého veselí této trojky nechat dodatečně vysvětlovat.

Jirka Langer nás opustil, ale v těch, kdo ho znali, snad zůstane alespoň trochu z toho, čemu nás naučil. I když jeho přehled, vzdělanost, vtip, humor, lidskost a noblesa byly a zůstanou nepřekonatelné.

Autor: doc. RNDr. Stanislav Hledík, Ph.D.

Odkazy