Docent Šustek se celý život věnoval výchově a vzdělávání mladé generace. V letech 1963-1990 působil jako odborný asistent a docent na Pedagogické fakultě v Ostravě, kde v roce 1968 založil a vedl katedru vědeckých metod řízení a později základů techniky. Působil v řadě významných podniků našeho regionu, ať už jako člen představenstva, dozorčí rady nebo v jiných orgánech. Jeho působení se zaměřovalo na výchovu a vzdělávání manažerů, kteří byli mnohdy celostátně i mezinárodně oceňováni.

Na přelomu let 1989 a 1990 vedl iniciativní skupinu, která začala vyvíjet výraznou aktivitu směřující k tomu, aby se Karviná stala univerzitním městem. Po překonání mnoha překážek bylo úsilí této skupiny vyslyšeno a v roce 1990 potvrdila Akreditační komise MŠMT vznik Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné.

Jako první děkan karvinské fakulty docent Šustek vychoval začínající pedagogy tak, aby mohla tato instituce poskytovat plnohodnotné vzdělání ekonomického směru. Zasloužil se o získání bakalářského a později magisterského studijního programu. Významně se podílel na prohlubování spolupráce s tuzemskými ale především zahraničními univerzitami a byl členem mnoha vědecko-výzkumných a projektových týmů. Výrazně také přispěl k zakládání podniků a organizací v karvinském regionu.

Poslední rozloučení proběhne v úterý 13. srpna v 11 hodin v Obřadní síni v Orlové-Městě.

Pane docente, navždy zůstanete v našich srdcích. Vaše píle, pracovitost, skromnost a vždy pozitivní myšlení nám byly velkým vzorem a inspirací.

Zarmoucené rodině vyjadřujeme hlubokou a upřímnou soustrast.

Jeden z posledních rozhovorů s docentem Šustkem u příležitosti 30. výročí vzniku naší fakulty.

Kdy Vás napadla myšlenka založit vysokou školu v tomto regionu?
O založení vysoké školy v našem regionu jsem začal přemýšlet ve dnech sametové revoluce v roce 1989, jelikož bylo jasné, že zde musí dojít ke strukturálním ekonomickým přeměnám. Bylo zřejmé, že hornictví a hutnictví nebude mít na Karvinsku perspektivu a bude nutné orientaci pracovního trhu převést zejména do oblasti služeb a obchodu. Proto i název naší fakulty – obchodně podnikatelská. Důležitost v rozhodnutí mít v Karviné vysokou školu sehrály aspekty uváděné již v mém příspěvku a rovněž tak nalezení vhodných prostor pro její umístění, které představovala bývalá budova OV KSČ.

Nebylo překážkou to, že v Ostravě již existovala Ekonomická fakulta VŠB-TUO, která představovala jistou konkurenci?
Mojí vizí od počátku bylo založit fakultu zaměřenou na ekonomické studijní obory. I když v Ostravě existovala Ekonomická fakulta VŠB-TUO, její tehdejší děkan a poté další spolupracovníci myšlenku vzniku Obchodně podnikatelské fakulty podporovali.

Proč byla na počátku navázána spolupráce právě s opavskou iniciativou?
Asi měsíc od myšlenky na zřízení vysoké školy jsem našel v Opavě spolupracovníky, kteří rovněž usilovali o vznik vysoké školy, a to v Opavě. Dohodli jsme se na další spolupráci a vytvoření přípravného výboru Slezské univerzity. V přípravném výboru pracovali zástupci budoucích fakult v Opavě, Karviné a Pedagogické fakulty v Ostravě a také budoucí fakulty ve Frýdku-Místku. Zástupci z Frýdku-Místku však záhy pro své vnitřní rozpory odstoupili. Významné komplikace potom přinesly požadavky ostravských zástupců na umístění sídla univerzity v Ostravě.

Co by se stalo, pokud by se občané v anketě nevyslovili pro umístění fakulty v budově bývalého sídla OV KSČ? Byl připraven záložní plán?
Měl jsem možnost navštívit a prohlédnout si zmíněnou budovu hned na počátku. Ihned jsem věděl, že je to ideální místo pro zázemí vysoké školy. Poté jsem se snažil dělat vše pro to, abychom budovu získali. Prováděl jsem intenzivní propagaci. V době konání Dne otevřených dveří a probíhající ankety o dalším využití této budovy jsem se snažil přesvědčovat občany, ať hlasují pro návrh vysoké školy. Dá se říci, že jsem lítal jako hadr na holi po oba dva dny. Půl hodiny jsem hovořil v aule, pak jsem zase příchozí přesvědčoval v malém sále. Nepřipouštěl jsem si, že by nám to nevyšlo. Samozřejmě byly v záloze další budovy v Karviné, kde by bylo možné fakultu zřídit. Naštěstí naše úsilí vyšlo.

Z jakého důvodu převzala záštitu nad vznikajícími fakultami Masarykova univerzita? Byla připravena náhradní varianta záštity nad fakultami, pokud by nebyl schválen vznik Slezské univerzity?
Na počátku mělo záštitu nad vznikem fakult vykonávat Vysoké učení technické v Brně pod vedením rektora prof. Ing. Arnošta Höniga. Ten dvakrát zavítal do Karviné a vyslovil se záštitou souhlas. Bohužel však došlo k vnitřním sporům mezi vedením Pedagogické fakulty v Ostravě na jedné straně a rektorem VUT v Brně se zástupci opavské a karvinské přípravné skupiny na straně druhé. Šťastným zásahem byla iniciativa a odpovědnost za přípravu pro vznik vysoké školy předána do rukou rektora Masarykovy univerzity v Brně prof. PhDr. Milana Jelínka, CSc., s nímž započala intenzivní jednání. Profesor Jelínek byl ochotný s námi spolupracovat a tato garance Masarykovy univerzity byla dohodnuta na dva až čtyři roky v případě, že by se vznik Slezské univerzity, resp. schválení zřizovacího zákona protahovalo. Obrovský dík patří profesoru Jelínkovi a také profesoru Míčkovi, který byl pověřen funkcí prorektora pro záležitosti budoucí Slezské univerzity a poskytl fakultě v počátcích neocenitelnou pomoc.

Jak se v počátcích podařilo zajistit adekvátní pedagogické zabezpečení na fakultě?
Byl jsem zaměstnán na Pedagogické fakultě v Ostravě a při vytvoření karvinské fakulty jsem se dohodl s jejím děkanem na realizaci rekvalifikace jejich učitelů ruštiny na učitele němčiny a případně i angličtiny. Nabídl jsem jim také možnost využívat prostory na karvinské fakultě, jelikož se potýkali s jejich nedostatkem. Myšlenkou bylo přijat pedagogy, kteří by učili na obou školách, a tím by vznikla obrovská synergie vysokých, škol, která by se mohla setkat s příznivým ohlasem na ministerstvu školství. Tak se mnou na karvinskou fakultu přišel například docent Havrlant, profesor Skácel a řada dalších. Měl jsem velké štěstí na své kolegy. Rád vzpomínám na své nejbližší spolupracovníky, kterými byli především docent Steiner či profesor Balhar. Nemohu nevzpomenout také na paní Wünscheovou na sekretariátu děkana.

Na počátku fungování fakulty byly zřízeny tři katedry. Proč právě tyto tři katedry?
O tom, jaké katedry by bylo možné vybudovat na karvinské fakultě jsme se radili s kolegy na Masarykově univerzitě. Samozřejmě, že vše záviselo na personálním zabezpečení. Jelikož vysoká škola musela mít zajištěnu výuku němčiny, angličtiny a případně jiných cizích jazyků, byla vytvořena katedra cizích jazyků. Jelikož já jsem vždy tíhnul k marketingu, druhou katedrou byla katedra se zaměřením na marketing, která však zajišťovala také výuku managementu, ekonomie, společenských věd i tělesné výchovy. Třetí katedrou byla katedra matematiky a informatiky. Na vytvoření více kateder jsme v dané době opravdu neměli dostatek kvalifikovaných lidí. Funkce vedoucích kateder mi pomohli obsadit spolupracovníci, kteří se mnou přešli na karvinskou fakultu.

Jak vzpomínáte na zahájení činnosti fakulty?
Zahájení činnosti fakulty nebylo jednoduchou záležitostí. Začínali jsme od píky a učili jsme se za pochodu. Mnoho organizačních úkolů se podařilo zvládnout před zahájením akademického roku, jiné se dokončovaly v průběhu semestru. Důležitý byl kontakt se studijním oddělením Masarykovy univerzity, které nám poskytlo pomoc a rady pro zahájení prvního akademického roku. Právě studijní oddělení bylo místem, kde studenti fakulty nacházeli radu a pomoc ve studijní oblasti. Atmosféra na fakultě byla přátelská, neboť při nízkém počtu pedagogů a zaměstnanců, jsme se všichni znali, a vznikala tak odborná i přátelská pouta. Nejživěji obvykle bývalo na fakultě ráno a kolem oběda, jelikož v průběhu celoplošných přednášek jediného prvního ročníku zely chodby fakulty prázdnotou a ožívaly pouze hloučky studentů, kteří docházeli na semináře.

Jak se první studenti, kteří přicházeli z celé republiky dozvěděli o možnosti studia na nově vzniklé fakultě?
Absolvoval jsem dvě vystoupení v rozhlase a rovněž tak v televizi. Psal jsem do novin a hovořil jsem se spousty redaktorů. Někteří kolegové na vysokých školách studentům doporučovali naši fakultu. Sice nás trochu shazovali, tím, že říkali, pokud se k nám nedostanete, běžte do Karviné, tam založili novou fakultu. Ale my jsme byli rádi, že k nám přišli. Na počátku k nám přišla řada studentů z jižní a střední Moravy, ti byli daleko zapálenější než naši studenti. Byli to velice talentovaní a šikovní mladí lidé. Přihlásila se také celá řada vynikajících studentů ze Slovenska.

Měl jste v průběhu procesu budování fakulty z něčeho obavu?
Měl jsem obavu především z toho, že zklamu důvěru lidí, kteří mi pomáhali budovat založení fakulty. Tato obava se vám často vkrádá do hlavy. Ze zpětného pohledu mohu říct, že jsem měl velké štěstí, že jsem žil a pracoval v této neopakovatelné době a mohl využít jedinečných příležitostí a že jsem spolupracoval s fundovanými, pracovitými a charakterními lidmi, pro něž bylo založení vysoké školy ctí a morálním apelem.

Jak byste zhodnotil třicetileté období fungování Obchodně podnikatelské fakulty?
Celé třicetileté období fungování naší fakulty považuji, až na jedno nešťastné funkční období děkana, za velmi důstojné, pedagogicky, vědecky i profesionálně zdatné a pro naše nejen regionální ekonomické vysokoškolské vzdělávání za vysoce přínosné. Byly tak naplněny, ale i hluboce překročeny naše odvážné představy i cíle, které jsme si kladli. Hlavně však byly splněny mnohé sny o budoucí životní dráze našich studentů. Obrovskou radost ve mně vždy vyvolávala každá zdařilá akreditace studijních programů fakulty, odborný i kvalifikační růst jejich členů, zvláště pak to, že jsme ze svého středu zvolili úspěšného rektora univerzity.