Žel, stejná připomínka přichází nyní, kdy se 9. únor letošního roku stal jeho posledním dnem. „Vzpomínám, jak mi říkával už před lety, že jeho organismus má už dávno odslouženo. O to více mě těšilo, že zde byl tak dlouho. Byl to velikán a jsem moc rád, že jsem měl možnost jej poznat,“ uvedl se smutkem v duši prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., ředitel Matematického ústavu (MÚ) v Opavě. „Děkuji všem, kdo se podíleli na organizaci slavnostního aktu pojmenování univerzitní auly Aulou Martina Černohorského vloni na podzim. Myslím, že to prof. Černohorského potěšilo a jsem moc rád, že se to udělalo. Vlastně to byla asi jeho poslední návštěva Opavy,“ dodal jedním dechem ředitel MÚ.

Bylo by v této chvíli zapotřebí opravdu dlouhých minut k tomu, abychom alespoň dílčím způsobem připomněli aktivity prof. Martina Černohorského. Proto se bez ohledu na kapitolu České konference rektorů (prof. Martin Černohorský byl prvním kancléřem České konference rektorů), či kapitolu Konference rektorů slezských univerzit i na kapitolu diecéze ostravsko-opavské omezme v uvozovkách pouze na Slezskou univerzitu v Opavě. Bez určující osobnosti Martina Černohorského by se nové univerzitě, první v českém Slezsku, dýchalo, přiznejme si to, velmi těžce. Ve středně velkém městě, stejně tak jako ve středně velké Karviné. A přesto byla Slezská univerzita v Opavě, první z dalších polistopadových vysokých škol jmenována v zákoně, v němž se ostatní nové univerzity zrodily pouze v krajských městech. A jen v jediném, výjimečném případě nešlo o univerzitu, která by nenavázala na její předchůdce. Opava a Karviná se staly univerzitními městy!

Kde se fyzik Martin Černohorský, jehož působení bylo po desítky let svázáno především s rodným Brnem, na Slezské univerzitě vzal? Vždyť se slovy jeho dlouholetého přítele prof. RNDr. Libora Pátého, CSc., (1929-2021), někdejšího prvního náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR, „nikdy netěšil z přízně matadorů vládnoucích vysokoškolskou fyzikou a příležitostí ke styku se světovou vědou měl z Brna ještě méně než jeho profesně stejně orientovaní pražští kolegové“. Přesto jej z pohledu jednoho z jeho prvních posluchačů RNDr. Jiřího Grygara, CSc., listopadové události roku 1989 zastihly „skautsky připraveného“ v době, kdy mnozí vrstevníci odcházeli na odpočinek. Jak dr. Grygar dále připomenul, Martin Černohorský „začíná s dvojnásobným úsilím s budováním toho, co by za normálních poměrů byl zřejmě dělal už dávno“. V červnu 1990 se pak dočkal jmenování profesorem. „V očích svých žáků měl však tuto hodnost už dávno před převratem,“ potvrdil dr. Grygar.

Jakmile se prof. Černohorský začal podílet na vytváření vědeckého a pedagogického profilu Slezské univerzity v Opavě, nebylo vlastně o tom, kdo bude jejím rektorem, pochyb. Ještě před inaugurací konanou 26. května 1992 představil nejen akademické obci, ale i širší kulturní veřejnosti soubor samizdatových publikací a časopisů ze svých soukromých sbírek. Výstava Ex libris prohibitis, jejíž vernisáž se v prostorách tehdejší zasedací místnosti rektorátu na Bezručově náměstí konala 18. května 1992, symbolicky uvedla 180 titulů verši Jana Skácela z edice, kterou prof. Martin Černohorský připravil s RNDr. Marií Fojtíkovou, vedoucí Kanceláře České konference rektorů.

Nelze ani zdaleka postihnout vše, co první rektor pro stabilizaci a počáteční rozvoj naší univerzity vykonal. Obvykle se k těm mediálně nejvíce viditelným aktivům přiřazuje jeho osobní zainteresování na otevření Rakouské knihovny (1993) a Německé knihovny v Opavě (1997), rekonstrukce objektu někdejší Zemské vlády slezské na Masarykově ulici v Opavě sloužícího potřebám humanitních oborů pěstovaných na Filozoficko-přírodovědecké fakultě, či uzavření prvních dohod o spolupráci mladé Slezské univerzity se zahraničními partnery (Vratislav, Drážďany, Opolí, Würzburk, Katovice). Je ale nutné vyzdvihnout též každodenní mravenčí práci M. Černohorského. „Ať jsem se vracela domů v kteroukoliv večerní, případně noční hodinu, a to včetně víkendových dnů, v pracovně rektora Černohorského se vždy svítilo,“ řekla jedna z pamětnic jeho opavských let Mgr. Ladislava Kadaňková, která bydlela přímo na Bezručově náměstí. Aby poznal prostředí, jež mu tak zcela cizí nebylo, do úplných detailů, neváhal prof. Černohorský absolvovat s dalšími členy Matice slezské poznávací zájezdy do míst spjatých s tradicemi regionu. Proto se angažoval v záležitosti zřízení nového biskupství se sídlem v Opavě, proto tak dobře chápal potřeby i tužby, jež byly Slezsku desetiletí upírány.

Nejde ovšem pominout ani další významná aktiva prof. Černohorského, např. iniciativní přístup ke zrodu trvalých univerzitních symbolů - Fanfár pro Slezskou univerzitu zkomponovaných hudebním skladatelem prof. Arnoštem Parschem (1936-2013), který je Martinu Černohorskému dedikoval (srpen 1993), a logo a veškeré medaile Slezské univerzity v Opavě vytvořené akademickým sochařem a medailérem Zdeňkem Kolářským (1931-2022). A ještě jen do třetice – už, žel, dnes nevycházející Noviny Slezské univerzity, periodikum vydávané v letech 1995-2013, které od vzniku prof. Martin Černohorský podporoval a také po mnoha letech vysoce ocenil v obsáhlém bilančním rozhovoru „Vysoké školy 1990 – 2005“ v časopisu Aula, roč. 13/01 / 2005 publikovaném autorem RNDr. Vladimírem Roskovcem, CSc.

Slezská univerzita rostla jako jediná z pěti, které byly zřízeny zákonem České národní rady č. 314/1991 Sb. ze dne 9. července 1991 „na zelené louce“. To ovšem Martinu Černohorskému nebránilo ve stanovení vysokých met, jejichž dosažení by ji opravňovalo ke vstupu do širokého společenství evropských univerzit (European University Association). „Směřování k takto ambicióznímu cíli vyžadovalo až heroické úsilí organizační, pevné přesvědčení o prostředcích a metodách postupu, schopnost vytvořit zázemí v týmu kvalitních a výkonných spolupracovníků a v neposlední řadě i postavení všeobecně vysoce respektované osobnosti jak ve sféře pedagogické, tak i vědecké. Všechny tyto podmínky nalezly v prof. Martinu Černohorském své naplnění,“ uvedl další z emeritních rektorů Slezské univerzity v Opavě prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., v zamyšlení v Československém časopise pro fyziku, jehož číslo 2/2008 bylo věnováno 85. jubileu Martina Černohorského.

Někdejší ředitel Matematického ústavu v Opavě prof. RNDr. Jaroslav Smítal, DrSc., (1942-2022), v letech 1995-1998 prorektor Slezské univerzity pro vědu a zahraniční styky, nahlížel na dlouholetou tvůrčí spolupráci s jubilantem jako na hostinu vzdělanosti. „Moudré budování univerzity, jehož jsem se mohl účastnit a snad k němu přispívat, vypadalo v praxi úplně přirozeně. Pracovaly akademické senáty i exekutivní orgány. O dění na univerzitě měl pan rektor dobrý přehled a jeho zasvěcené, podrobné a přitom citlivé a taktní rozbory složitých situací se staly proslulými,“ přiblížil prof. Smítal vysoce kolegiální atmosféru a dodal, že se v ní stále upevňoval pocit sounáležitosti akademické obce.

V posledních letech udivoval prof. Martin Černohorský iniciativami rodícími se v souvislosti s jeho předsednictvím v odborné skupině pro organizaci výzkumu České fyzikální společnosti Jednoty českých matematiků a fyziků. Šlo o činnost vysoké intelektuální a s ohledem na jeho věk též fyzické potence. S výjimkou letních prázdnin se veřejná pražská zasedání nazývaná Akademické fórum a jednající o aktuálních otázkách českého vysokého školství (a to včetně formulování koncepce), k nimž se zúčastnění otevřeně vyjadřovali, iniciovali další diskusi a připravovali návrhy a doporučení, jak je řešit, konala pravidelně měsíčně. O závěrech těchto jednání, nazývaných iniciativními účastníky „Akademická fóra Martina Černohorského“ (v uvozovkách), byly vedle vysokých škol a resortního ministerstva neprodleně informováni též nejvyšší představitelé státu, poslanci a senátoři. Obdivuhodné, vždyť počet jednání Akademických fór narostl na více než osmdesát! Mezi četnými vystupujícími Akademického fóra byl rovněž emeritní rektor Slezské univerzity v Opavě doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D., který se v červnu 2015 vyslovil k tématu „Regionální funkce vysokých škol v makroekonomickém modelu ČR“ (LXIII Akademické fórum s názvem Akademická samospráva).

Před pěti lety při připomínce 95 let prof. Černohorského uspořádal MÚ slavnostní kolokviální seminář. Jubilant, nositel Zlaté medaile Slezské univerzity (1998), laureát medaile Slezské univerzity v Opavě Silesia docta et culta (2013), oslovil auditorium 26. září 2018 v pravé poledne. Námětem tohoto semináře byla historická, lingvistická a matematicko-fyzikální tematika s důrazem na přesah matematiky a fyziky do jiných oborů a kooperaci s nimi.

A 7. září 2023, kdy 100. výročí jubilujícího prof. Černohorského připomenula Masarykova univerzita seminářem v aule Přírodovědecké fakulty, měl vystoupit mezi dalšími také doc. Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D., rektor Slezské univerzity v Opavě.

Byla to tedy onoho 4. září loňského roku pro nás naprosto výjimečná příležitost (žel vskutku poslední) bezprostředního lidského setkání s prof. Martinem Černohorským v budově rektorátu Slezské univerzity v Opavě při příležitosti jeho 100. výročí narození. Univerzitní aula byla pojmenována po prvním rektorovi naší univerzity. Po kom jiném? Vždyť právě jedině jemu toto čestné pojmenování přísluší! Nemůžeme teď na závěr s posledními slovy vynechat jeho obvyklé srdečné přání.