Byť fyzik, mezi laboranty MÚ není bílou vránou

  • David Slosarczyk
  • 12.05.2023
Když jsme se zabývali tím, kdo nejdále pravidelně přijíždí na Matematický ústav (MÚ), padlo také jméno Štefana Jackoviče. I když je studentem Fyzikálního ústavu, přece jen ho na MÚ každý zná. Laborant, který pomůže každému, jak přimět počítač k bezchybnému provozu.
A když jsme pátrali blíže, zjistili jsme, že absolvent Střední odborné školy technické (SOŠT) v Michalovcích zastupuje tuto instituci v análech velmi významně. Ve 3. ročníku SOŠT v roce 2016 zvítězil v krajském kole Košického kraje v astronomické soutěži „Co víš o hvězdách“ a účastnil se tedy celoslovenského kola tohoto klání ve Slovenské ústřední hvězdárně Hurbanovo. Přestože pak takové umístění nezopakoval, vykazuje SOŠT v Michalovcích jeho úspěch jako historický.

Rodák z obce Topoľovka v okrese Humenné v Prešovském kraji, nejmladší syn z šesti dětí, má rád přírodu (vždyť oba jeho rodiče jsou zemědělští odborníci), a stejně tak elektrotechniku a astrofyziku. „Abych byl přesný, od dětství mě bavila paleontologie, stále jsem koumal nad tím, jak takoví tvorové, jakými byli dinosauři, mohli vymřít. A tak jsem projevoval živý zájem o mimozemská tělesa, která mohou způsobit na Zemi katastrofu globálního rozsahu,“ přiznává Štefan. A pokud jde o elektrotechniku? V témže roce, kdy soutěžil v astronomii, přispěl středoškolské odborné činnosti vytvořením návrhu robotického držáku průmyslové kamery, a to se značným ohlasem. Vždyť si tím dost přivoněl k systému sítě sledování bolidů, jímž se proslavil astronom RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc.

Od počátku středoškolského studia nechyběl Štefan v astronomickém kroužku, což mu vyneslo odbornou praxi ve Hvězdárně v Rožňavě, a tak se po maturitě vydal na brněnské studium astrofyziky na Masarykovu univerzitu. Ale studium nedokončil, namísto toho přišel v roce 2021 na Slezskou univerzitu do Opavy. Dnes je ve 2. ročníku a už se chystá na bakalářskou práci „Primordiální černé díry“. Jeho školitelem je doc. RNDr. Jan Schee, Ph.D., z Výzkumného centra teoretické fyziky a astrofyziky Fyzikálního ústavu.

„To je pro mě velká radost a zároveň čest a značná motivace,“ říká Štefan a v Opavě hodně času tráví v ateliéru vzdělávání, popularizace a zábavy Unisféra pod osmimetrovou kopulí. „Skoro žádnou středu, když se konají v Unisféře od 17 hodin veřejné ukázky oblohy s promítáním filmů, nevynechám, aktuální obloha mi přináší hodně poznání a radosti,“ dodává. Zdá se tedy, že se v Opavě našel.

„Domů jezdím jednou za dva měsíce, přece jen devět hodin ve vlaku není vždy příjemná cesta, ale když se ptáte, do Brna jsem jezdíval mnohem obtížněji a časově ještě náročněji. A tak jsem si zvykl, navíc jsem z Brna cestoval i až do Prahy, kde studovala přítelkyně,“ netají. „Emma se věnuje angličtině a je dál než já, po bakalářském končí magisterské a teď se dokonce hlásí k doktorskému studiu,“ přiznává a prozrazuje, že bude brzy ženichem. „Svou pravou jsem našel hned po maturitě a skoro doma, nic nám ve svatbě nebrání,“ těší se.

Nikdo v rodině se jemu podobnému oboru nevěnuje, a tak chce sám ukázat, zda na to má. „Víte, rád bych i se snoubenkou pokračoval v akademické sféře. Uvidíme, zda se to podaří. V budoucnosti se uvidí. Kdyby se ten sen rozplynul, mám řemeslo, být elektrikářem je také pěkné, navíc jde o profesi vysoce žádanou,“ uvažuje, ale věří, že studium v Opavě bude pro něj šťastnější než brněnská zkušenost. Školní povinnosti občas kombinuje s fyzickou prací na východě Slovenska. „Bez práce určitě doma nejsem, to by mě ruce pořádně svrběly, v zemědělství rád pomáhám, žádné práce se nelekám,“ dosvědčuje a začasté myslí na rodný kraj. „Východní Slovensko bylo v nedávné minulosti zatíženo nešetrným budováním průmyslu. Je známý a z hlediska životního prostředí víc než výstražný trojúhelník Vranov nad Topľou – Humenné – Strážske. A ani rodná Topoľovka už není taková, jako bývala kdysi. Přesto se však pokaždé domů velmi rád vracím,“ uzavírá Štefan.(um)